Turok: Evolution

  • 10
Zavřete oči… před vámi se rozprostírá nekonečná džungle. Na území dávno pohřbených civilizací vstupujete jako Tal ‘Set, nejsrdnatější z bojovníků národa Saquinů, vyvražděného vojáky pod velením kapitána Brucknera. Čeká vás dlouhá cesta Ztracenou Zemí za pomstou a rozhodnutím války, jejímuž smyslu příliš nerozumíte...
Turok Evolution

No dobrá, můžete je otevřít. Takhle byste si toho moc nepřečetli; jste tu přeci proto, abyste se něco dozvěděli, že ano?
Turok Evolution (TE) má rozhodně na čem stavět, vždyť jde o nejnovější přírůstek do série, z níž nejméně dva tituly jsou uznávanými perlami v žánru stříleček v první osobě. Staví však na první pohled poněkud nenápaditě, v menu vás kromě volby Cheat nic nepřekvapí - můžete si vybrat mezi singleplayerovou hrou a hrou pro více hráčů, přirozeně máte-li alespoň dva ovladače a jednoho protivníka, neboť TE nezná nic takového jako boty (myšleni umělí protihráči, nikoliv obuvnické zboží). Nová a relativně osvěžující je však možnost létat na pteranodonovi. Přestože ovládání létacích sekvencí mi zpočátku pilo krev a najde se v nich více hluchých míst než v režimu FPS, jde zcela jistě o vítané zpestření.

Ach ano, ovládání… popravdě, nemám žádných zásadních námitek. Občasné nedostatky jsou spíše zaviněné enginem, problémy při šplhání a skákání počínaje a konče nesmysly při kormidlování létavce, tedy abych byl konkrétní: v mnoha případech bídně zhynete jen proto, že dráha letu je (někdy) částečně automatická, případně kvůli výškovému omezení (díky němuž prostě nepřeletíte překážku, ale narazíte do jejího vrcholu). Jinak je ovládání navrženo prakticky bezchybně.

Turok Evolution

Ve hře narazíte v zásadě na dva druhy zabít-vás-si-přejících bytostí. Dravá zvířata útočí výhradně zblízka, takže vždy běží nejkratší cestou přímo k vám, a pokud si před nimi vylezete o něco výš, klidně si za vámi povyskočí (oblíbená činnost raptorů). Dinosauří mutanti naproti tomu disponují poměrně propracovanými modely chování. I v okamžicích klidu zvládají celkem širokou škálu činností, kupříkladu dloubání se v nose ve stoje na místě, vykecávání s kamarády, číhání na kořist (tedy na vás) v pozici ležmo, nebo pochodové hlídkování na určené trase. Během souboje jsou pak schopni vás pronásledovat, couvají pryč, když jsou na vás sami, schovávají se za překážky a vůbec vystavují na odiv své schopnosti. Od umělé inteligence se přirozeně dočkáme i nějakých těch neplánovaných úletů. Občas se stane, že jeden z hyperinteligentních nepřátel, patrně ve snaze zaujmout výhodnější výchozí pozici k útoku, tvrdohlavě pobíhá na místě čelem k nějaké zdi; jindy někomu zdálky odstřelíte kamaráda uprostřed pokecu a dotyčný se ani neobtěžuje řvát na celé kolo a utíkat do úkrytu, jen se tak zvědavě rozhlíží. Též se stává, že někdo aplikuje některou svou fintu v nevhodný okamžik - jak jinak nazvat úhybný kotoul do strany provedený na úzké lávce vysoko nad nádrží plnou smrtícího svinstva?

Prostředí, ve kterých se TE odehrává, jsou opravdu velice variabilní - v patnácti kapitolách se našlo místo pro různé přístupy co se týče designu levelů i samotného stylu hry. Najdete tu osamělé dobývání pozic v horských průsmycích i postup městem za podpory několika Turok Evolution přátelských ozbrojenců, infiltraci do nepřátelské základny stejně jako akci ve stylu „zásah speciálních jednotek“ při osvobozování Senátu. V kontrastu k těmto legráckám se zdají být létací mise poněkud monotónní - buď se ženete vpřed nějakým více či méně úzkým tunelem, nebo dostanete volnost pohybu, abyste mohli v klidu zničit Velký Zničeníhodný Objekt na nějakém širším prostranství.

Udatný hrdina Tal ‘Set si ve svých mimoprostorových kapsách nosí jako obvykle množství zabijáckého arzenálu. Zbraně jsou navrženy velmi solidně. Je možné a v průběhu hry dokonce nezbytné využívat efektivně výhody všech jednotlivých smrtících nástrojů. U mě představovaly výjimku asi jen plamenomet (použito pouze ze zvědavosti či v nouzi) a dálkově ovládaná „pavoučí mina“. Autoři se bohužel z nějakého záhadného důvodu rozhodli, že vám do každého levelu dovolí vzít si jen ty zbraně, které oni sami považují v daném místě hry za vhodné k použití. Pokud se vám tedy bude zdát, že jste někde „ztratili“ svůj oblíbený ukončovač životů, budete si muset počkat, až se hře uráčí vrátit vám jej zpátky.

Grafika je celkem vzato velmi slušná - přestože technicky je spíše lehce pod průměrem, daří se jí svým stylem přispívat k poměrně kvalitní atmosféře. Jistě, textury vypadají dobře jen zdálky a modely postav by rozhodné snesly několikanásobně větší počet polygonů, ale nejsme přece malé děti, tak jim to protentokrát odpustíme, co říkáte? Je tu ale ještě jedna věc - ono to Turok Evolution celé prosím pěkně v některých momentech docela nepříjemně škube. Je zřejmé, že kompromisy ve vizuální stránce nestačily k pokrytí nedostatků v práci programátorů. Můžete též očekávat obvyklé "ašibky" typu průhledných či průchozích polygonů (mrtvola zhroutivší se „do skály“). Jednou se mi dokonce stalo, že se zpoza zavřených dveří úplně hopkirkovsky vynořil rotační kulomet a začal mi vysvětlovat svůj vlastní názor na problematiku tunelového jevu.

Zvuková stránka je na tom o mnoho lépe. Dabing je na slušné, neurážející úrovni, a přestože několik málo zvuků působí jako špatný vtip (takové valící se kameny zní spíše jako sprška ptačího trusu dopadající na okenní parapet), jsou to opravdu výjimky; pokud vlastníte zvukový systém podporující Dolby Pro Logic II, jistě vás ani nenapadne žehrat na takové prkotiny. Hudba je na celé hře asi to úplně nejlepší, skvělý orchestrální soundtrack by si pravděpodobně zasloužil víc než jen tuto mrzkou zmínku na konci odstavce. Ale co, život je krutý.

Život je dokonce tak moc krutý, že mě teď přiměje vynést rozsudek. Ale nebude to zase tak moc horké. Nový Turok je přes všechny ty nedodělky a nepříjemné chybičky velmi dobrá, a kromě toho taky docela dlouhá hra.

Multiplayer

V multiplayeru se můžete přebírat přehršlí různých módů. Máme tu konvenční styly - Deathmatch, Team Deathmatch, Blood Bath (všechny zbraně + nekonečné náboje), Flight (dogfight na pteranodonech), CTF. Dále je tu One Flag, neboli přetahovaná o jednu vlajku, Last Man, kde se v každém kole připíše bod poslednímu přeživšímu, Monkey Tag čili posazení opičky sobě za krk, za což vám naskakují body, dokud vás někdo nezabije a opičku vám nešlohne. Dále Hunter, kde body za zabíjení získává vždy pouze jeden hráč zvaný Lovec (kterého je třeba zabít, abyste se sami stali Lovcem), Warrior Rage zvyšující sílu těm, co dokáží zabíjet a nebýt zabíjeni, Beginner DM balancující schopnosti jednotlivých účastníků, a nakonec odstřelovací módy: Turok Fight pouze s luky a válečnými kyji a Sniper Match, kde je navíc odstřelovací puška, ale počítají se pouze zásahy do hlavy.

Turok: Evolution
Výrobce/Vydavatel Acclaim
Platforma GameCube, PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ano, 2-4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 1 blok
Verdikt: Ne úplně dotažená, navíc chybkami zatížená, ale přesto velice dobře hratelná 3D střílečka, disponující navrch silným multiplayerem.
Hodnocení: 70% (info)


Témata: dabing, Vtip, Xbox