Vlivný deník New York Times v rozsáhlém článku upozornil na zvláštní postavení herního průmyslu. Tvorba videoher patří podle článku k oborům, které mají k dispozici největší nabídku daňových úlev a dotací. Jsou na úrovni firem, které se věnují farmaceutickému výzkumu, revitalizaci předměstí amerických měst nebo vývoji alternativ k fosilním palivům.
Zní to šíleně? Je to skutečnost, která ovlivňuje herní trh a také ekonomiky celé globální vesnice. Obrovský vliv dotací, investičních pobídek a daňových úlev na herní průmysl pro New York Times popsal Calvin H. Johnson, který pracoval pro americké ministerstvo financí a nyní vyučuje daňovou problematiku na Texaské univerzitě v Austinu.
V Americe mají videoherní firmy přístup k daňovým úlevám již více než 30 let z různých stran. Umožňuje to balancování na rozhraní vývoje softwaru, zábavního průmyslu a on-line prodeje. Výše úlev pro herní průmysl v USA je tak vysoká, že na to začaly upozorňovat i bohaté těžařské společnosti. Říkají, že stát dotuje výdělečný průmysl, jehož hlavním smyslem je bavit lidi.
Logo společnosti Electronic Arts, která prý vývojářských výhod hojně využívá
Jako příklad nevhodné podpory soukromé firmy ze státních peněz uvedly New York Times jednoho z největších herních vydavatelů vůbec: Electronic Arts. A ještě konkrétněji upozornily na to, že firma díky subvencím (finančním podporám z veřejných prostředků) za posledních pět let vydělala 1,2 miliardy dolarů. Kvůli balancování mezi dvěma účetními standardy však firma za stejné období vykázala účetní ztrátu.
Využívá finanční operace mezi svými zahraničními pobočkami, a uchovává zisk v zemích, kde na ně americký daňový úřad nedosáhne. Ve světě i České republice pak EA za posledních pět let zaplatila 98 milionů dolarů na dani z příjmu, v USA ale na fungování vydavatele špičkových videoher daňoví poplatníci přispívají. A EA chce ještě více, protože podle NYT zaplatila statisíce dolarů lobbistické firmě, která měla za úkol prosadit další daňová zvýhodnění pro herní firmy.
V USA začalo tažení proti zbytečné daňové podpoře velkých korporací, kterým tamní ministerstvo financí jen v loňském roce rozdalo 123 miliard dolarů na daňových úlevách. Není však jedinou zemí se štědrou daňovou politikou vůči herním firmám.
Ještě vyšší úlevy a pobídky nabízí herním firmám sousední Kanada. Novou Mekkou herního vývoje se stal zejména Montreal a do Kanady se přestěhovaly vývojové týmy EA nebo třeba téměř celý norský Funcom.
Hra Secret World od společnosti Funcom, která své kanceláře kvůli výhodám přestěhovala do Kanady
Za zájmem o Kanadu stojí odečet až 37,5 procenta z daňového základu, a to do výše nákladů na mzdy softwarových vývojářů. Náklady na zaměstnance tak v Kanadě mohou být nižší než v Šanghaji. Další bonus firmy dostanou za zahrnutí francouzské lokalizace do jejich produktů. Politici chtějí formou investičních pobídek nalákat firmy, které budou vytvářet pracovní místa.
Na dotace za "velkou louží" si stěžují i vývojáři ve Velké Británii a snaží se vynutit si podobné úlevy na svých politicích, ztrácejí totiž konkurenceschopnost. Dotace pro herní průmysl byly dokonce velké téma před volbami. Lobbování herních studií ve Spojeném království ale vyšlo víceméně naprázdno.
V Evropě mají zelenou právě zemědělci, nikoliv investice do technologií a softwarového vývoje. To je však v USA již od roku 1969 hlavní klíč k dotacím a daňovým úlevám. Šikovní účetní totiž dokázali i videohry zařadit do kategorie "produktů a vynálezů, na kterých závisí ekonomická a vojenská síla národa".
Na druhé straně oproti daňovým úlevám pro velké herní firmy stojí dotace a grantové programy pro menší společnosti nebo speciální nekomerční projekty. Takových projektů je ale menšina a jejich rozpočty jsou zlomkem investičních pobídek. Je však zajímavější vidět investiční pobídky pro technologické firmy než pro montovny. Nebo ne?
