Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE Tyranny: Hrát za ty zlé v hutné hře na hrdiny? Úžasná zábava

aktualizováno 
Hra Pillars of Eternity nás ubezpečila, že mezi lidmi je stále velká poptávka po starých dobrých hrách na hrdiny. Novinka od stejného týmu ukazuje svět, v němž zlo zvítězilo a vy jste jeho přisluhovačem. A je to zatracená zábava.
85

Tyranny

Platforma: PC
Výrobce: Obsidian (PC)

  • Originální svět
  • Velké množství voleb
  • Inovace
  • Zabaví na desítky hodin
  • Úvodní část hry
  • Končí v tom nejlepším

Herní karta

Na Pillars of Eternity jsem se těšil jako na zjevení, a když se mi konečně dostala hra do ruky, nikterak jsem těch desítek hodin strávených v jejím světě nelitoval. Naopak jsem doufal, že Obsidian Entertainment bude tišit hlad po kvalitních hrách na hrdiny (RPG) i nadále. A tak se i stalo.

Ani ne po dvou letech tu máme nové RPG ze zcela unikátního prostředí, na které si však musíte zvyknout. Svět Tyranny totiž není obyčejný fantasy svět. Je to svět lidí a někteří mají obrovskou moc. V kobkách vás nečekají trouchnivějící kostlivci, smrdutí ghúlové ani tupí skřeti. Celý příběh se točí kolem kruté vládkyně Kyros a řádu, který nastolila.

Zlo triumfuje

Jen málo vyvolených spatřilo Kyros, vševládkyni země Terratus. Vládne takovou mocí, která se dá nazvat božskou. Kyros za svého tažení stvořila dvě velké armády. Disfavored je hrdý elitní klan vedený Archonem války Graven Ashem, disciplinovaný a semknutý, složený jen z těch nejlepších válečníků. A pak je tu klan Scarlet Chorus, pravý opak Disfavored, přeplněný k prasknutí a rekrutovaný z řad násilníků a psychopatů. Pod palcem ho má charismatický, ale šílený Archon tajemství Voices of Nerat. Složkou zákonnou, stojící nad tím vším, která se stará o dodržování zákonů stanovených Kyros, jsou Fatebindeři. A v kůži jednoho takového Fatebindera si prožijete tento neobyčejný příběh, který začíná dobýváním posledního svobodného kraje v Terratusu, Tiers.

Tyranny

Tyranny

Dobývací pasáž můžete přeskočit, ale pokud chcete mít celý příběh pod kontrolou, nedoporučuji této možnosti využít. I malé činy mají velký dopad na pozdější hru. V obléhací části vás čeká gamebookový styl, kdy vybíráte z několika možností a tím ovlivňujete podobu Tiers, ale i obraz, který o vás obyvatelé mají. Každý skutek vykonaný v tomto prequelu (zvaném Conquest) bude mít na hru pozitivní, nebo negativní vliv. Celé to působí poněkud levně a přiznám se, že tato část mě silně nebavila a mé nadšení ze hry dost utlumila. Zbytek hry už se hraje stejně jako Pillars of Eternity.

O moc lépe na tom nebyl ani úvod do hry, kdy máte jako Fatebinder dovézt velitelům Disfavored a Scarlet Chorus kouzlo Edict od Kyros, které se nelíbí stagnace při dobývání Tiers. Edict je mocné kouzlo, které nese vůli Kyros, každé takové může srovnat celou oblast se zemí. U RPG je samozřejmě normální, že příběh začne být zajímavý až po delším hraní, ale v případě Tyranny se připravte i na to, že samotnému světu chvíli trvá, než vás vtáhne. Ale můžete si být jisti, že až se tak stane, tak vás pohltí úplně.

Tyranny

Tyranny

V rámci hry je totiž velmi uvěřitelný a dává smysl. Abyste se v té záplavě pojmů a jmen neztratili, je vám ku pomoci rozsáhlá encyklopedie, a to i v rámci rozhovorů. Každé důležité heslo si v rozhovoru můžete rozkliknout a hned aspoň tušíte, která bije.

Diplomatem proti své vůli

Hra je mnohem více o diplomacii než kterékoliv jiné RPG tohoto střihu. Jako Fatebinder musíte udržovat pořádek, vynášet rozsudky, trestat i udělovat milost. Pomocí vašich činů, splněných úkolů i rozhovorů získáváte buď přízeň, nebo naopak nepřízeň různých skupin, mezi nimiž figurují na prvním místě Disfavored a Scarlet Chorus.

Fotogalerie

K srdci mi přirostli elitní válečníci Disfavored v čele se statným bojovníkem Gravenem Ashem, ale to je jen jedna z cest, jak hru hrát. A pokud si myslíte, že budete neutrální, tak takhle to nefunguje. Hlavně mezi Disfavored a Scarlet Chorus, nebo lépe řečeno Graven Ashem a Voices of Nerat panuje silná nevraživost a bratříčkování s oběma vám jen tak snadno neprojde. Ale vše zlé je pro něco dobré a ať už pozitivní, či negativní postoj vám dává od určité úrovně nové pasivní nebo aktivní schopnosti. Občas se zkrátka vyplatí někoho naštvat.

Postavy, se kterými se setkáte, jsou dobře prokreslené a čím více je poznáte, tím více vám na nich bude záležet. Nebo je o to víc budete nesnášet a ony vás. Textu na čtení je hodně, někdy až příliš, ale nezaseknete se při rozhovoru na několik desítek minut, jako tomu bylo u Planescape: Torment. Ale hra je přece jen o něco ukecanější než Pillars of Eternity. A je také mnohem temnější a hutnější.

Tyranny

Tyranny

Rozhodnutí, která budete dělat, nespadají do kolonky „hrdina“, a pokud běžně hrajete za dobráka, tak tady vám nebude úplně nejpříjemněji. Jako Fatebinder máte své povinnosti, nemusíte s nimi souhlasit, ale situace si často žádá tvrdší přístup. Třeba někoho skopnout z věže. Ale možnost volby tu zůstává, můžete být naprosto bezcitný magor, který jde přes mrtvoly, nebo dělat vše pro to, aby vaše činy byly co nejčistší. Hra přímo vybízí k opětovnému hraní a zkoušení různých možností, které postupně utvářejí herní svět (i vizuálně).

Bojový systém je akčnější a možná někomu bude připadat, že není tolik taktický. Ale zdání zpočátku klame. Sice zde lze téměř všechny schopnosti a kouzla používat neomezeně (po uplynutí odpočtu), což dává prostor k mnohem bouřlivějšímu využívání schopností, ale i tak jsou souboje dost tuhé. A ani na normální obtížnost se bez taktizování a častého pauzování hry neobejdete. Dost dobře funguje taktika rozděl a panuj.

Tyranny

Tyranny

Vaše družina neohrožených bojovníků může mít maximálně čtyři členy a s každým máte podobně jako se skupinami nějaký vztah. Protože země Tiers je roztrhaná (někdy doslova) obléháním, mají i členové vaší party dost různorodé povahy s různými stromy dovedností, které si přímo říkají o úzkou specializaci.

S trochou snahy si s členy party vybudujete dostatečně silný vztah i přes jejich vzájemné neshody. Narazíte na velmi groteskní směsku individuí od divošky přes zvířecí ženu po chlápka zataveného do chodícího brnění, ve kterém si ani nemůže dojít na záchod a nevábně páchne. Pokud získáte dostatečnou loajalitu nebo respekt, otevřou se vám nová komba: spolupráce mezi vámi a vaším druhem. Jsou efektní nejen na pohled. Speciální schopnosti se vám pak odemknou i použitím nalezených artefaktů.

Pánem pevností

V Pillars of Eternity jste v jistém okamžiku získali celou pevnost. Byl to pěkný tah, který hře dodal nový a neotřelý rozměr. V Tyranny jdou tvůrci ještě dál. Postupně objevujete další a další pevnosti, které slouží jako teleporty i jako stavební platformy. V každé pevnosti lze postavit pouze jednu unikátní budovu.

Tyranny

Tyranny

Ještě více se tak prohlubuje pocit, že jste ve světě něco dokázali a že vaše snažení má i „hmotné“ výsledky. Což se ještě umocní poté, co začnete sbírat Moc pro své další činy. Postavitelných rozšíření je dost, například kovárna otevře možnost craftování speciálního vybavení i zbraní. Zabírání nových pevností není povinné a vyžaduje úsilí.

Rozervaný svět

Všude v Tiers je cítit dotek strašlivé Kyros. Celý kraj je poznamenaný Edicty dávno minulými i těmi novodobými. Prostředí je variabilní, ale i velmi neotřelé. Kaňony a pouště, podivné kovové abstraktní skály i kempy vojáků jsou vyvedeny pro Obsidian Entertainment s typickou pečlivostí a smyslem pro detail.

Navíc se stejné prostředí během hry může několikrát změnit. Například z pustiny se stane vaším „dobrosrdečným“ přičiněním pustina ještě větší. Jako moudrý krok vidím absenci obřích měst, která mě v Pillars of Eternity příliš nenadchla, moc brzdila děj. Chybí tu i supermasivní dungeony, jako byl Od Nua, což je naopak škoda. Obecně vedlejších questů tu není tolik jako v Pillars of Eternity. Hlavní dějová linka tu je zřetelnější a je na ní brán větší důraz.

Ke questům se váže i nepříjemná zkušenost. Jeden z hlavních a setsakra důležitých questů byl při mém snažení zabugovaný a nešel dohrát. Bylo to po více než dvaceti hodinách hraní a vypadalo to beznadějně. Spasilo mě až chaotické pobíhání po celém herním světě, které z nějakého důvodu úkol odseklo. To mě upozornilo na jistou nedotaženost designu questů a důraz na to, co máte v určitou dobu dělat. Některé lokace se postupem hry zamknou a už není šance se do nich vrátit, což vám může dost zavařit a nikdo vám to samozřejmě dopředu neřekne.

Úkoly jsou různorodé. Dojde i na stealth akce, infiltrace a různé možnosti řešení, od tupého vybíjení všeho, co se hýbe, po ukecávání a manipulování nebo i využívání vaší historie. Snad jedinou zásadní novinkou je úkol časově omezený na počet dnů.

Tyranny

Tyranny

Nezapomnělo se ani na magii, ta má ve světě Terratu nezastupitelné místo. Kouzla se sestavují z různých znaků. Dva jsou základ a udávají typ magie a jeho působení a poté se přidávají různá vylepšení. Můžete skládat tak silná a komplikovaná kouzla, na která máte Lore, jinak vás nic nebrzdí. Nové znaky opisujete nejčastěji ze svitků, ale dají se při naučených schopnostech dešifrovat i z prostředí. Jak sílíte jako mág, tak i přidáváte nové a nové upgrady (například dosah, trvání, síla).

Technická stránka hry

Dlouhé načítací časy, které nás trápily v Pillars of Eternity, jsou téměř minulostí. Na větších mapách je loading pomalejší, ale vyloženě velkých map je sporadicky. Grafické zpracování je na jedničku, kouzla vypadají náramně a některé scenérie si nejspíš budete pamatovat ještě hodně dlouho. Oproti tomu soundtrack působí mdle a bez nějakého výraznějšího motivu.

Opět skoro dokonalý zážitek

Už dlouho se mi nestalo, abych strávil desítky hodin ve hře, kolem mě se prostřídal několikrát den a noc, a když přišly závěrečné titulky, zmohl jsem se jen na zoufalé: „To né!“ Hra končí moc brzo, což se po desítkách hodin může zdát jako šílené tvrzení, ale je to tak.

Závěrečné titulky přicházejí v tom nejlepším. Tyranny má originální tajuplný svět, který stojí za prozkoumání. Těch pár novinek, které tu jsou, vás neurazí. Hra je pořád náročná, ale nesnaží se vám příliš komplikovat život a tam, kde může, tam vám podá pomocnou ruku. Tím největším negativem je tak slabší úvod a utnutý závěr , který po pokračování volá až moc násilně.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

85 %

Čtenáři

84 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 61 čtenářů





Nejčtenější

The Walking Dead: A New Frontier
VIDEO: Walking Dead 3 odhaluje příběhové pozadí nové postavy

Zatímco v prvních dvou sériích interaktivního herního seriálu Walking Dead jsme sledovali osudy dívky Clementine, ve třetí sezoně nazvané The Walking Dead: A...  celý článek

Hitman (2016)
RECENZE: Moc lidí mu nevěřilo, ale epizodický Hitman je trefou do černého

Letošnímu Hitmanovi mnoho lidí nevěřilo, obavy se však tentokrát ukázaly být liché. Autoři dokázali epizodického modelu využít přímo bravurně a z Hitmana je...  celý článek

Overwatch
Hrou roku podle Game Awards 2016 se stala střílečka Overwatch

Hrou roku se podle ankety The Game Awards stala střílečka Overwatch, nejlepším herním studiem pak studio Blizzard. Během show bylo také odhaleno několik nových...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!




Hra o trůny - 1. série DVD (Viva balení)Hra o trůny - 1. série DVD (Viva balení)

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.