Snad každý má nebo měl alespoň jednoho koníčka, který s ním přetrval - ve větší či menší míře - od útlého dětství až po dospělost. Jeden s oční bulvou přilepenou k dalekohledu číhal na první hvězdy objevivší se na noční obloze, druhý zase brzy ráno ostražitě číhal na poštovní doručovatelku, aby po jejím odchodu se zuřivostí útočícího žraloka bryskně strhal známky ze všech psaní a přidal je tak do své početné sbírky. Jak však již jistě víte, Trainz se týkají daleko rozšířenějšího a populárnějšího fenoménu – vlaků, vláčků a mašinek. Jen málokomu totiž poměry (ať už rodinné, finanční, či jiné) dovolí postavit si věrný model devadesátikilometrové železnice se vším, co k ní náleží. Tohoto faktu využila již v minulém roce firma Auran a na rozdíl od , který se zabýval věrnou simulací reálných vlaků na předdefinovaných trasách, přinesla propracovaný editor dovolující převedení i těch nejodvážnějších vláčkových snů do reality (bohužel stále jen do té virtuální :o). A právě za to byl první díl hráči nejvíce kritizován. Kromě editoru byla „hra“ prostá všeho, co dělá hru hrou, zejména tedy misí. Nyní však opět slyšíme tupé údery kolejnic z dílen Auranu dopadajících na štěrkový násyp, aby se po nich v zápětí přehnal rychlík, který by měl většinu nedostatků rozmetat mezi pražce.
Hned na začátek je nutno uvést, že i když se v názvu Ultimate Trainz Collection nevyskytuje číslice dvě, nejsou žádným datadiskem, či pouhým rozšířením , ale samostatným, plnohodnotným produktem. Jak již bylo uvedeno, největším přínosem pokračování měla být přítomnost „úkolových“ misí, ve kterých hráč neprojíždí pouze předem připravenou mapu, ale drží se předepsaného časového plánu a pokynů. A skutečně, v menu se objevuje tolik očekávaná volba Scenarios. Na výběr je sice pouze sedm map, ale svou rozsáhlostí mohou směle konkurovat výše zmiňovanému Train Simulatoru od Microsoftu. Není výjimkou, abyste u převážení cestujících mezi jednotlivými stanicemi nebo u přepravy rozličného nákladu strávili bezmála hodinu reálného času. Pokud jde o rozlehlou mapu, směle můžete svůj vláček nechat uhánět skvěle vypadající krajinou a vydat se po stopách nejbližšího kávovaru (pochopitelně nemáte-li právě za úkol zastavovat v každé stanici, cestující v Trainz vůbec nejsou zvyklí na manýry Českých drah a za nezastavení vám nekompromisně setnou hlavu…tedy ukončí misi). Avšak jaké překvapení na mě čekalo, když jsem se z lovu poživatin vrátil! Druhá fatální chyba původních Trainz přetrvala.
Několik desítek tun těžký vlak totiž nezastavil kde měl (tedy nebyl zastaven:o), načež bylo opodál stojící depo svědkem destruktivní havárie. Tedy destruktivní by byla, kdyby autoři konečně zapracovali na pořádném fyzikálním modelu. Takhle budete při haváriích svědky pouze několika plastově se odrážejících nerozbitných vagónů, které nemají ani zlomek snahy, aby se při nárazu do kopce alespoň o píď zaryly do měkké půdy. Chápu, že jde především o simulaci modelů, jejichž kinetická energie se rovná energii plechovky vypadnuvší z automatu na colu, ale mírný náznak reality zde být mohl. Nepochopitelný je také rychlostní limit v zatáčkách, tunelech a na mostech, který můžete překročit až několikanásobně a i tak kola vlaků ani nepomyslí na opuštění kolejí. Pokud posuzujeme Ultimate Trainz Collection jako náhradu vláčkoviště pro modeláře, nepředstavují tyto nedostatky nepřekonatelný problém, avšak když vezmeme v potaz reálně vypadající prostředí, přítomnost reálných misí a zejména scestné rychlostní limity, působí hra občas poněkud nedotaženým dojmem.Kromě „příběhového“ módu je zde samozřejmě opět k dispozici vynikající editor, který se s trochou nadsázky výkonností rovná takovému 3D Studiu MAX, avšak jednoduchostí a intuitivním ovládáním je vedle něj pouhou 
hračkou pro batolata. Pro ty, kteří nehráli první díl, připomenu, že jste vrženi na čtvercový prostor, na kterém jednoduchým tažením myši vytváříte kopce, kaňony nebo pohoří. Stejným způsobem na krajinu „nastříkáte“ travnatý porost, skaliska nebo vyprahlou poušť. Obrovská rozlehlost map je řešena jednoduchým skládáním čtvercových map za sebe, takže vaše tvůrčí schopnost je tentokráte plně odpoutána od čtyřhranného řetězu. Tomuto systému skvěle nahrála do karet fixace kamery na aktuální vlak, takže se nestává, abyste při poskládání mapy s pustým ostrovem uprostřed přelétaly nad černým územím. Je to trochu škoda, poněvadž si celou dráhu nemůžete prohlédnout ze sokolí perspektivy, avšak je otázkou jak rychlý stroj by tohle stíhal. I tak se občas stane, zejména pokud se vlak dostane k okraji mapy, že vidíte kolmý řez krajinou v místech, kde mapa končí. Alespoň vše není vyřešeno klasicky mysteriózní mlhou a dráha tak skutečně připomíná pravou modelovou železnici.
Pro ty, které neláká snadné tvoření vlastních tratí (avšak pro takové hra nejspíš stejně není určena) je připraveno šest předem připravených rozlehlých map čítající dvě britská prostředí, po jedné mapě inspirované Německem, USA a Austrálií, a také projížďku zasněženými úbočími Alp. Projíždět tyto mapy 
můžete buď v ryze modelovém režimu, kdy rychlost vlaku řídíte výhradně kulatým potenciometrem regulujícím napětí v dráze (potažmo rychlost vlaku), nebo se posadíte do detailně vymodelované kabiny a ujmete se všech páček a koleček ručně (tedy myšně:o). Navíc dostanete na druhém CD jako bonus mimo jiné také spoustu animovaných tutorialů, takže vám po komentované demonstraci přejde ovládání do krve dříve, než by ostřílený železničář řek výhybka. Ostatně přehazovaní výhybek je také maximálně zjednodušeno na pouhé kliknutí myši (beze všeho i za jízdy z kabiny vlaku), ale to jistě znalcům nemusím připomínat. Projet se můžete rovnou v přibližně pětapadesáti lokomotivách (ovšem parní opět chybí) s připojenými až osmdesáti třemi druhy vagónu, což ovšem díky editoru Paint Shed, s jehož pomocí si vláčky můžete dovybarvovat dle vlastní fantazie, není zdaleka konečné číslo. Navíc se o podobné modifikace můžete podělit s početnou komunitou na internetu v podobě instalovatelných balíčků. Vymalované mašinky si pak lze přímo ve hře prohlížet, rotovat kolem nich, třídit je a provádět další vylomeniny. Co víc si přát (ano, reálnou mašinu, ale to je věc jiná:o)?
Grafika hry je opět na vysoké úrovni, za což je ale nutné zaplatit náležitou daň v podobě odpovídajícího 
hardwaru. Drobnou poznámku bych si dovolil na zobrazování prostředí v místech, kde na sebe dosedají jednotlivé díly dráhy (zmíněné čtverce). Pokud se kamerou díváte do dálky před vlak, krajinu sice vidíte, ale koleje, mosty, silnice a veškeré dekorace sousedního čtverce se nahrají až se lokomotiva dostane do jeho bezprostřední blízkosti. Také zarovnání vodní hladiny s břehy řek není úplně ideální, avšak při nádherně vypadajících kopcích, přízračných údolích a majestátních roklích lze i toto s klidným svědomím odpustit. Zcela jistě by neuškodila jakákoliv zpestřující hudba, ale fanatici si nejspíše dopomohou houkáním a cinkáním mašinek, stroboskop pak nahradí blikající světla.
Trainz jsou a jistě na dlouhou dobu zůstanou fenoménem, který bude jedněmi vychvalován za své nepopiratelně početné možnosti modelování virtuální železnice a druhými zatracován za svou malou, ryze herní náplň. Výsledné hodnocení berte jako pohled hráče, jemuž se kolem židle rozhodně nevine jakákoliv zmenšenina tratě a kterému se v obýváku místo krbu neskví kotel parní lokomotivy. Takto postižení jedinci ať si bez obav přičtou dalších dvacet procent.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
