Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Need for Speed: The Run se závodí napříč celou Amerikou. Recenze

aktualizováno 
Původně bezstarostná jízda se kvůli sérii zcela zbytečných lajdáckých chyb mění v rutinní ranní cestu na šichtu. Ambice se sice do značné míry naplnit podařilo, ale není to nic platné, když se nikomu zjevně nechtělo udělat cokoliv navíc.
75

Need for Speed: The Run

Platforma: PlayStation 3
Výrobce: Black Box

  • Změny prostředí a závodů nezačnou nudit
  • Obecně příjemná arkádová hratelnost
  • Celkově pohledné vizuální zpracování
  • Často stejné situace na stejných místech
  • Zbytečné "nedodělky" táhnou celkový dojem dolů

Zábavné a chytlavé zaávody, kteréale bohužel trpí několika úplně zbytečnými chybami.

Herní karta

Need for Speed: The Run

Nový díl s podtitulem The Run budil před vydáním vysoká očekávání. Sliboval, že letitou závodní sérii Need for Speed opět posune kousek novým směrem a z hratelných ukázek se jevil jako hra, která by v žánru akčního závodění nemusela být jen do počtu. Také jsme byli zvědaví, jak dopadnou vložené pasáže, v nichž hlavní hrdina vystoupí z auta a proběhne se po svých.

Fotogalerie

Jak už ale u série NFS bývá zvykem, mnohé je ve výsledku trošku jinak, než jsme čekali. Jsou to potenciálně slušné arkádové závody, ale celek táhne dolů několik zbytečných chyb, které se v sérii objevují víceméně již několik let. Takže to vlastně ani nejsou chyby, ale spíše projev jakési nepochopitelné lenosti vývojářů.

Dobrodružství začíná velmi dobře. Jste uvedeni do příběhu, jehož hlavní hrdina Jack má jisté problémy osobního charakteru a jako řešení se nabízí účast v ilegálním závodu napříč Amerikou. Za volant usednete na západním pobřeží v San Francisku a vaším úkolem je dorazit jako první do New Yorku.

Myšlenka s sebou nese několik zajímavých prvků. Trasa je rozdělena na deset etap, a dále pak na více než padesát závodů. Z toho vyplývá, že každý závod se jede na jiné trati a dané etapy jsou zasazeny do různých, dostatečně odlišných a zajímavých prostředí. Člověk tak nemá ani chvilku pocit, že by hra nabízela pořád to samé.

Některá z prostředí jsou navíc hodně hezká na pohled, přestože technická úroveň grafiky odpovídá předchozím dílům série. Takže to není nic světoborného. Ale jízda napříč pouští, podzimní krajinou nebo vysoko v zasněžených horách působí vizuálně velmi příjemně.

Need for Speed: The Run

Závody jsou navíc čas od času zpestřeny nějakým netypickým prvkem. V poušti se tak například přimotáte do písečné bouře, která značně snižuje viditelnost. Naproti tomu v horách zase musíte dávat pozor, aby vás nezasypala lavina.

Vedle toho jsou docela dobře za sebou nasázeny jednotlivé závody. Je jich sice jen pár typů, ale stačí to. Chvíli se tak snažíte předjet požadovaný počet soupeřů (v podstatě klasický závod), pak zase doháníte čas (klasický souboj se stopkami) a pak na vás čeká třeba duel s jediným soupeřem. Do toho se ještě čas od času připlete i policie, která celé vaše úsilí ještě dále znepříjemňuje.

Novinkou jsou pasáže mimo vůz. Jde spíše jen o takové interaktivní animace, kdy Jack většinou před někým prchá a vy mu v tom musíte pomoci tak, že ve správných momentech tisknete správná tlačítka. Nic složitého.

Need for Speed: The Run

Překvapí ale, že těchto pasáží je ve hře mnohem méně, než byste čekali (konkrétně snad dokonce pouze tři). Ve výsledku je to ale ku prospěchu věci, protože se tento element nemá šanci stát otravným a v kontextu výše řečeného se tak řadí k prvkům, které hru zpestřují.

Jízdní model jde ve stopách předchozích dílů. To znamená, že to v dnešní době už rozhodně není kdovíco, ale nedá se říci, že by byl záporem. Pokud hledáte realistickou simulaci, budete se muset poohlédnout jinde. Ale akčněji pojatému závodění zdejší jízdní model vyhovuje stále docela dobře, přestože bychom u konkurence dokázali najít lepší. Až potud tedy vše v naprostém pořádku.

Problémy se ale začínají objevovat po nějaké době. Na rozdíl od modelu jízdního totiž už moc v pořádku není model kolizní. Od hry tohoto typu nečekáme, že spočítá složité deformace a kolize, ale když prakticky před žádným nárazem do jakéhokoliv objektu nemáte nejmenší tušení, jak se vaše auto zachová, pak asi není úplně všechno v pořádku.

Need for Speed: The Run

Typicky při těsném předjíždění nebo míjení aut v běžném provozu se někdy pouze lehce vzájemně olíznete, ale jindy v téměř identické situaci skončí vaše auto v divokých piruetách. Nebo dokonce rovnou napadrť.

Díky systému restartů to sice nijak zvlášť nevadí, ale rozladí vás to spolehlivě. Restarty jsou řešeny tak, že pokud se rozmlátíte nebo vyjedete daleko mimo trať, hodí vás hra zpátky na poslední záchytný bod na trati. Jenže restartů je v každém závodě k dispozici pouze pět. Když je vyčerpáte, musíte závod začít znovu od začátku. Je to tedy spíše taková pomůcka pro případ, že se něco nepovede, než že byste na ně mohli vysloveně spoléhat.

Někdy ale ani restarty nepomohou, vyřeší je až nutnost naučit se daný úsek závodu zpaměti. Velkým neduhem hry je, že se stejné věci často dějí na stejných místech. Některé zatáčky tak je například potřeba projet specifickým způsobem, jinak se do nich zkrátka nevejdete.

Need for Speed: The Run

Jindy zase potkáte na daném místě "civilní" vozy vždy ve stejné konfiguraci ať už tam přijedete první, pátí, o pět sekund dříve nebo o minutu později. Naštve to zejména v situacích, kdy vidíte, jak mezi dvěma protijedoucími auty soupeř před vámi lehce projede, zatímco když tam dojedete vy, jsou už vozy v takovém postavení, že je musíte objíždět nebo přibrzdit. Je jedno, kdy k nim dojedete, protože je to "spočítáno" tak, aby k dané situaci došlo vždy těsně před vaším nosem.

Soupeři mají i další výhodu. Za celou dobu hraní narazíte na několik míst, kde vás, opět bez ohledu na čas, vždy předjede ten samý soupeř na tom samém místě. Nejvíc to praští v závěru hry na dlouhém mostě, kde jedete v protisměru. Protivník se tam před vás musí dostat zjevně snad za jakoukoliv cenu. Když jede před vámi, tak vám totiž zhoršuje přehled o protijedoucích vozech, takže se tam zpočátku asi párkrát pěkně rozmašírujete.

Need for Speed: The Run

Dá se pochopit záměr udělat hru napínavější a adrenalinovější, ale provedení je tak zjevné, že vás to spolehlivě rychle znechutí. A je to škoda, protože i přes jednoduchý jízdní model je hraní zábavné a místy i natolik akční, že občas doslova nestíháte sledovat, kde co lítá. A je v podstatě jedno, zda na tom má zásluhu koncept s padesátkou unikátních tratí, řazení závodů tak, aby nuda neměla šanci, nebo cokoliv jiného.

Netradičním nápadem je výměna aut během závodů. Musíte dávat pozor na benzinové pumpy u cest, protože právě tam můžete auto změnit, přestože v naprosté většině případů si vystačíte s tím, co právě máte.

Need for Speed: The Run

Auta jsou rozdělena do tří kategorií. Sporťáky jsou vhodné do městských oblastí, silné americké bouráky na rovné dálnice a exotické supersporty na technické ježdění, například po klikatých horských cestách.

S hlavním příběhovým režimem jde ruku v ruce i mód výzev, což jsou závody v jednotlivých lokacích, které znáte z příběhu. Zde získáváte nejen medaile, ale i zkušenostní body do svého profilu, který je společný pro výzvy i příběh. Za získání vyšší úrovně řidiče se odemykají různé předměty: počínaje auty a konče pozadími pro profil. Ten je zároveň opět propojen s on-line funkcí Autolog, která mimo jiné porovnává vaše dosažené výsledky s dalšími hráči a obstarává další komunitní funkce.

Porsche stojí, metro jede

Jedním z dalších těžko pochopitelných kopanců je situace z posledního závodu v příběhu. Se svým vozem se dostanete do tunelu metra (budiž), kde si to ženete ve tmě po kolejích (budiž). Na tachometru vám blikají čísla mezi 150 a 200 km/h (budiž) a v tom se zezadu přiřítí souprava metra a nekompromisně vás sešrotuje. V redakci nám tak asi ještě na pár dní vydrží diskuse o tom, zda při tvorbě hry opravdu nikdo ani trochu nepřemýšlel, nebo zda nás autoři mají za opravdu tak velké blbce.

Technická stránka hry není nic extra, ale přinejmenším celkový vizuální dojem je ve většině případů velice příjemný a v několika případech dokonce skvělý. Zamrzí tak, že v některých vypjatějších momentech klesá snímkování, a to v některých případech dost tragicky. Týká se to ale především bouraček s větším počtem účastníků, kdy by vám plynulé snímkování nebylo už stejně nic platné.

Zvuková stránka je v pořádku a soundtrack je otázkou vkusu. Ve snaze zalíbit se co nejširší škále spíše mladšího publika vznikl soundtrack z kategorie "každý pes jiná ves", ale dá se předpokládat, že kvůli poslechu hudby si hru asi jen tak někdo kupovat nebude.

Need for Speed: The Run

Celkový dojem z Need for Speed: The Run je tak značně rozpačitý. Pokud by se hra vyvarovala zcela zbytečných chyb, pak bychom se nebáli říci, že je The Run nejlepším dílem NFS za několik posledních let. Takto ale hra působí nedodělaně. Zábava je to určitě fajn, ale připravte se na to, že vás chyby budou třískat do očí silou letištních reflektorů.



Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

52 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 717 čtenářů



Nejčtenější

Half-Life 2
Třicet her, na které nejraději vzpomínám. Díl třetí

Některé seznamy se sestavují obtížně. Třeba ten, v němž svou herní historii musíte shrnout do třiceti položek. Má herní historie je specifická tím, že táta...  celý článek

Dex
Vyšlo demo české kyberpunkové hry Dex, chystá se i český dabing

Studio Dreadlocks vydalo demoverzi 2D akční hry na hrdiny Dex, a to na PC, PlayStation 4 a Xbox One.   celý článek

Vikings: Wolves of Midgard
RECENZE: Vikings: Wolves of Midgard je poctivá slovenská diablovka

Akční hra na hrdiny ze staré školy s vikinskou tematikou? To zní jako splněný sen. I když výsledek úplně snový není.   celý článek

Mafia 3
Odradila vás kritická hodnocení Mafie 3? Vyzkoušejte demo

Zároveň s prvním placeným příběhovým rozšířením akce Mafia 3 vychází i demoverze.   celý článek

Syberia 3
VIDEO: V příběhovém traileru Syberie 3 potká Kate starého přítele

Od vydání očekávané adventury Syberia 3 nás dělí méně než měsíc a ačkoliv trojka má být podle autorů úplně jiná, na konci nového traileru se hlavní hrdinka...  celý článek

Další z rubriky

Dark Train (PC)
Češi vymysleli unikátní logickou hru. Recenze Dark Train

Dark Train je další nesmírně zajímavý kousek z české dílny, tentokrát celý vyrobený z papíru. Určen je ovšem výhradně pro fandy obtížných hádanek a rébusů.  celý článek

Sniper Elite 4
Trefit na dva kilometry je v Sniper Elite 4 jednodušší než si uvařit kafe

Téměř tři roky jsme museli čekat na to, než studio Rebellion opráší zanesenou hlaveň a vyčistí špinavý okulár odstřelovací pušky tak, abychom si z ní zase...  celý článek

The Keep
RECENZE: Český The Keep je vydařený dungeon ze staré školy. A nestojí moc

Čekání se vyplatilo. Po třech letech vyšla upravená a vylepšená PC verze krokovacího dungeonu The Keep. A hraje se jedna báseň.   celý článek

REKOS Olomouc, spol. s r.o. -  Stejskal
Autojeřábník

REKOS Olomouc, spol. s r.o. - Stejskal
Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.