V temných dobách poloviny 12.století přijíždí do Prahy rytíř Kryštof Remaud, aby se zotavil ze zranění utrpěných na křížové výpravě. Ve špitále však zažije nečekané - zakázanou lásku k mladé jeptišce Anežce. Takový vztah ale prostě nemá budoucnost, a tak aby se zbavil citového zmatku a viny, přijímá Kryštof úkol hodný svatého válečníka. Stává se lovcem upírů. Skutečně tyto zplozence pekel v Praze najde, ale boj, který ho měl očistit, přináší smrt. A po ní věčný život. I když nikoliv ten, jaký by si mladý rytíř představoval...
Neboť prožije hrůznou krásu Objetí a pocítí Hlad. Brány světa temnoty se mu otevřou dokořán, a novorozený upír s úžasem zjišťuje, jak je složitý. Znesvářené klany spojené do dvou hlavních sekt, generační konflikt, vášně jednotlivců, složité intriky- věčná válka je slabé slovo. A nesmrtelnost je... tak frustrující. Včerejší oddaný sluha Boží se musí živit krví nevinných, posvěcená půda mu odpírá vstup, kříže a požehnání jej zraňují, a ač mu běžné zbraně příliš neublíží, sluneční světlo je smrtící. Jde po něm církev, strážci zákona, i stvůry temnější než si kdy představoval. A přesto nejsou všichni kdo nesou Kainovo znamení zcela bezectní, a nechybí jim vznešenost.
Kryštof svádí boj se sebou samým, musí se neustále kontrolovat aby si zachoval zbytky lidskosti a nestal se bestií. Proti těm se musí bránit i v nové podobě. Klanová válka je nemilosrdná. Zavede bývalého rytíře z Prahy do Vídně, kde upadne do "zimního spánku", aby se probral do současnosti a pronásledoval své nepřátele ulicemi Londýna a New Yorku. Nakonec možná najde i vnitřní mír...
Příběh nové hry od Nihilistů je skutečně monumentální. Velmi pěkné lokace, viděné většinou 3D third-person pohledem, mu zdatně sekundují. Ze všeho doslova čiší skvělá atmosféra, která slibuje udělat z projektu Vampire:the Masquerade-Redemption jednoznačný trhák. Ačkoliv je Nihilist vývojový tým mladý, pracují v něm zkušení veteráni z LucasArtsu (podíleli se například na Dark Forces II, Descent, Quake, Grim Fandango, atd. - to snad mluví samo za sebe).
Jejich engine nazvaný Nod, skrytý to vtip pro znalce Kainova osudu, vypadá skutečně dobře. To je jistě klad, neboť ve hře budete ovládat celou partu antihrdinů, a soustředíte se především na akčnější části RPG - průzkum, interakci s prostředím, příběh a boj. Ovládání má být intuitivní point-and-click myší, žádné klávesové šílenství po vzoru Tomb Raidera.
Také interface (tradiční inventář a statistiky postav) bude velmi přehledný, autoři zřejmě zastávají názor že v jednoduchosti je síla. Platí to rozhodně pro "knižní" předlohu, stolní hru VtM od společnosti WhiteWolf. Mnoho fanoušků RPG považuje její systém za jeden z nejlepších, já osobně ji kladu na první stupeň (s možnou konkurencí GURPSu). Vývoj postav nás tedy rozhodně nemůže zklamat. Postupem času získáte další společníky, některé budete dokonce moci sami vytvořit (polibkem smrti...). Postavy pochopitelně pocházejí i z jiných klanů, a tak přinesou do vaší party jiné zvláštní schopnosti. Každá má svůj příběh, do značné míry nezávislý na vašem, ale vemte jed na to, že stejně propracovaný.
S NPC je to podobné. Uvedu jen několik upířích "figurek" z naší matičky stověžaté před osmi sty lety: Ekaterina Moudrá je šlechtična následující Cestu lidskosti (i nemrtví mají svou filozofii) a vládne pevnou rukou Starému Městu. Josef Zvi, zrůdička strážící Židovský hřbitov, ochraňuje židy před "křesťanskou" chátrou chtivou pogormů. Opat Strahovského kláštera ("Petrin Hill Monastery" :-) Garinol, je fanatik vyznávající kainitskou herezi, tj. nadřazenost upírů nad lidmi a budoucí útok na brány Ráje. Proměnil klášter v útočiště jemu podobných... Atmosféra raně gotické Prahy je vystižena více než dokonale, a tak ochotně Nihilistům odpouštím některé historické nepřesnosti v zájmu herní atraktivity (např. existence Svatovítské katedrály či Staroměstského orloje už ve 12.století).
K dovršení všeho nabízí VtM velmi inovativní multiplayer. Jeden z hráčů totiž bude moci být Vypravěčem, tedy "pánem jeskyně", a vytvořit pro své kamarády VLASTNÍ příběh! Úplné přenesení stolní hry na síť a internet, jak prosté a jak geniální! Síťové hry se bude moci zúčastnit až 8 hráčů. Také tu ovšem je klasický deathmatch v atraktivním provedení- hon na zlo (upíři proti lidským lovcům) nebo souboj vampýřích klanů mezi sebou. Ale i když ho asi málo z nás beze zbytku využije, jen sledování hlavního příběhu v single playeru má zabrat více jak 100 hodin herního času. A kdy by si u takové pecky nechal ujít subquesty!
Zkrátka a dobře, na první pohled má Vampire všechny atributy hry roku - bezvadný příběh, zpracování beroucí dech, srozumitelný systém, rapidní akci a perfektní atmosféru. Pro vampirofilní nadšence se bezpochyby stane kultovní záležitostí, pro ostatní přinejmenším věcí hodnou zájmu. Přesto... podrobná prověrka může odhalit i věci méně potěšující. Já osobně držím Nihilistům palce, a nemůžu se dočkat až dostanu tuhle krvavou lahůdku do rukou.
