Žánr 3D plošinovek je opět na vzestupu. Po úspěchu titulů jako jsou J&D nebo R&C si jistě spousta firem chce užít svých pět minut slávy v tomto herním odvětví. A tak začínají zase vznikat desítky nových hrdinů ze všech možných vývojářských stájí. Mezi nimi nesmí samozřejmě chybět prazvláštní firma Acclaim, která snad vyzkoušela již všechny herní kategorie, tedy vyjma plošinovek. Tato firma je známa tím, že každý svůj titul, který vždy vypadá velice zajímavě, dokáže během vývoje několikrát překopat a pak také ve finále pořádně zkopat. A tak když se zhruba před rokem objevily první informace o chystané hře Vexx, moc pozornosti se jí nevěnovalo, což zpočátku mohlo vypadat jako veliká chyba. Na standardní plošinovku má totiž Vexx až příliš temný příběh, jenž se točí okolo smrti vašeho moudrého dědečka, kterého jistý zloduch zákeřně zavraždil. A vy, jakožto správný vnouček, šlohnete kouzelné rukavice s drápy (rodové dědictví) a vyrazíte vstříc svému osudu, na jehož konci bude vaše pomsta dokonána. Vzhledem k tomu, že příběh se snaží býti temný a záhadný zároveň, musí být i náš hrdina dostatečný tvrďák. V této souvislosti musím prozradit, že nejde o typického klaďase. Rovnou tedy zapomeňte na přítulné reky typu Jak a spol. Tenhleten je vyslovený grázl již od pohledu
a v hodnocení mu nepomůže ani fakt, že jde pomstít rodinného příslušníka. A o to drsněji působí s těmi zákeřnými rukavicemi. Nicméně současně mu nelze upřít určité charisma; a vzato kolem a dokola každý nemůže být takový frája co Daxter.
Abych teď prozradil, co mám pořád s těmi rukavicemi. To máte tak, tyhle rukavice nejsou jen tak ledajakým kouskem garderoby, díky nim může Vexx provádět věci, o kterých se takovému Razielovi mohlo jenom zdát. A Raziela zde nezmiňuji jen tak náhodou, tito dva mají totiž mnoho společného.
Výhoda uvedených rukavic spočívá ve skutečnosti, že díky nim můžete šplhat po jakémkoli kamenném povrchu. A taktéž se s nimi perfektně likvidují nepřátelé. Ovšem zde má Vexx oproti výše citovanému upírovi nespornou výhodu a to v opravdu rozsáhlém rejstříku úderů. Díky tomu se anihilace protivníků nestrhne v obvyklou frašku anebo klišé. Jenže uvedené má bohužel jeden docela vážný problém. Je opravdu skvělé, že se konečně někdo odvážil tento typ her oživit propracovaným soubojovým systémem, jenže co naplat, když jsou nepřátelé tak tupí a ještě ke všemu
jich je strašně málo - pročež vás nějaké kombinace za chvilku přestanou bavit a všechny střety se tak přemění v klasické mačkání jedné jediné klávesy. Naštěstí plošinovky nestojí pouze na soubojích a tak ještě můžete sbírat tisíce užitečných blbostí, prozkoumávat zajímavé exteriéry, řešit různé hlavolamy a přitom všem se kochat okolní krajinou.
Tentokrát budete sbírat nějaké kameny, které vám posléze umožní přístup do dalších herních částí. Určitý počet získaných kamenů v dané lokaci pak determinuje otevření další brány v centrální místnosti. Tento nápad je samozřejmě okopírovaný, ale nespornou výhodou je fakt, že si můžete takhle otevřít i několik světů najednou a pak záleží jen na vás, jestli je navštívíte hned a nebo si počkáte a nejprve dokončíte momentální lokaci a to nejlépe na sto procent. Tím vzniká efekt jisté nelineárnosti zdejšího dobrodružství. Co se týká světů, tyto jsou rozděleny na několik podúrovní, které separuje tradiční loadingová obrazovka. Tady pohříchu vidím další problém. Loadingu je zde více, než by bylo zdrávo a skutečnost, že se načítání objevuje i tam, kde to není vůbec zapotřebí, kladné body do závěrečného hodnocení určitě nepřidá. Také design úrovní je takový pochybný. Je zajisté skvělé, že se tvůrci snažili vytvořit engine, kde nejsou skoro žádné překážky a tak můžete snad úplně všude, ale co je to platné, když se zničehožnic z pevné země objevíte přímo pod vodní hladinou a naopak.
Velkou výhradu mohu mít i k práci kamery a to především v úzkých prostorech, kde se snaží zabrat všechno možné, jenom ne to, co by měla. Pokud tohle překlenete připravte se ještě na fakt, že Vexx je po grafické stránce hra mírně zastaralá - vyjma několika zajímavých efektů - a k dobru jí jistě neposlouží stále kolísající framerate.
Jak jsem naznačil výše, čekají vás i některé prvky pro tento žánr nepříliš obvyklé, za všechny připomenu častá puzzle. Ono tak nějak celkově se tvůrci snažili přistupovat k tématu nestandardně a tak jak jsme si ostatně už poslední dobou zvykli, nedá se ani tento titul jednoznačně zařadit mezi klasické 3D hopsačky. Spíše se jedná o jakousi kombinaci J&D a Soul Reavera, pročež může zaujmout i starší hráčskou obec. Nebýt pokažené vizuální stránky a některým opravdu zbytečným chybám, mohl být Vexx velice důstojným soupeřem pro Soňáckou elitu. Takhle zaujme jen pár vyvolených.
| Vexx | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
