Viking: Battle for Asgard - v této rubanici přijímá Valhalla, síň padlých, bojovníky po tisících

Vikingská mytologie zůstává v našich končinách spíše stranou zájmu. A tato hra na tom nic nezmění.

Viking: Battle for Asgard

Viking na první pohled působí dojmem, že si při jeho vývoji nikdo hlavu příliš nelámal, že jeho rozpočet rovněž nebyl z nejvyšších, a že tak je výsledek poněkud rozpačitý. A nejhorší na tom je, že na dost věcí zde lze nahlížet jak pozitivně, tak i negativně. Tak nějak podle preferencí, ale možná spíš až dokonce podle aktuální nálady.

Prakticky žádné pochybnosti asi nebudou panovat okolo příběhu, jenž je jednoznačně slabý. Ať už samotnou stavbou, nebo (a to zejména) podáním. Již v prvních okamžicích, kdy nás do děje uvádí ten snad nejtypičtější hlas "starého moudrého kmeta", je zřejmé, že tady asi nic světoborného nenajdeme. A taky že ne. Hlavní hrdina Skarin je v bitvě se silami temna těžce zraněn, ale ještě než se stihne odebrat směrem k Valhalle, zjeví se bohyně Freya a rádoby dramaticky mu oznámí, že se stává jejím vyvoleným bojovníkem, jenž má s její pomocí vést armády Vikingů do boje s temnem.

Hra je mixem všeho možného, ale dohromady to někdo pouze protřepal, ale nezamíchal.

Tato premisa by sama o sobě nemusela být nikterak špatná, ostatně proč taky pro akční hru vymýšlet kdovíjaké zápletky, ale problém vyvstává v okamžiku, kdy se pokusíme klasifikovat, zda se opravdu jedná o akční hru a pokud ano, tak jakého typu. Skarin se totiž může volně pohybovat herním prostorem, ale dělá to víceméně pouze proto, aby vyrubal vše, co se mu postaví do cesty.

Pravda, dost často poté dojde k osvobození zajatých vojáků, ale to samozřejmě na původní myšlence nemění vůbec nic. V úvodních fázích se navíc hra snaží budit dojem, že by se mohlo jednat o "možná i tak trochu RPG", ale tím není potřeba se nechat mást, protože se skutečně jedná o akci jako vyšitou, ať už si tedy v průběhu hraní vylepšujete cokoliv.

VIDEO

Skarin časro bojuje sám, ale objevují se zde i bitvy, v níž mu pomáhají i vojáci, které předtím zachránil. Abyste ale do takovéto bitvy byli připuštěni, musíte jich zachránit požadované množství. Následná sekanice pak značně připomíná hromadné bitvy v Dynasty Warriors, takže opravdu není čas, ptát se kdo je kdo, a tak jen řežete často v podstatě naslepo do houfu postav, u nichž si vlastně ani nejste příliš vědomi toho, zda jsou spřátelené nebo nepřátelské.

Celkově se Viking tváří poněkud nevýrazně.

Jelikož Vikingové ještě neznali kung-fu, není Skarinova škála pohybů kdovíjak spektakulární, ale vyžít se s tím dá. Základem je naprostá klasika v podobě dvou útoků (silný a rychlý) doplněných krytem. Za peníze, které porůznu nacházíte nebo získáváte (například prodejem chlastu do místní krčmy) se ale v tréninkové aréně můžete naučit nová komba, která přeci jen zvyšují jak efektivitu, tak i efektnost boje.

A v případě slušné zásoby many můžete svůj rejstřík rozšířit i o útoky s nádechem přírodních elementů. Samotný boj není špatný, ale je zřejmé, že vylepšovat by se dalo. Jednotlivé pohyby na sebe nijak přesvědčivě nenavazují a téměř vždy se lze uchýlit k taktice známé již z šestnáctibitových mašin, tedy mít všechny protivníky na jedné straně a pak je kasírovat po jednom. Tedy ne že by na tom bylo něco vyloženě špatného, ale přeci jen tím akce poněkud ztrácí náboj.

Lehce zmatený je i koncept otevřeného světa. Jednotlivé lokace nejsou nijak zvlášť daleko od sebe, což znamená, že tam dojdete během chvilky, ale na druhou stranu je i krátký přesun vcelku otrava. Pokud by nás hra tohoto typu sama vedla víceméně pouze od souboje k souboji, nikdo by jí to nemohl mít za zlé. Pokud by se vám ale i tak zdály přesuny dlouhé, lze využít speciálních teleportů rozmístěných po mapě.

Viking:Battle of Asgard je tedy takovým mixem všeho možného (jsou zde například i stealth momenty), ale je evidentní, že všechno dohromady to někdo po vzoru Jamese Bonda pouze protřepal, ale nezamíchal.

Snad jediné, co je provedeno opravdu poctivě, jsou krvavé scény definitivní smrti nepřátel. Řadové protivníky lze například rozpárat od břicha až po krk a pokud má Skarin zrovna hravou náladičku, usekne nepříteli nejprve hlavu a pokud to stihne, tak zbytek těla ještě rozpůlí. Speciální kategorii pak tvoří řekněme bossové, kteří se dorážejí mačkáním tlačítek podle pokynů na obrazovce, přičemž zobrazená scéna je pochopitelně ještě o dost krvavější.

Celkově se Viking tváří poněkud nevýrazně, což je škoda třeba již jen proto, že se zde tak ztrácejí vcelku zajímavé detaily jako například již zmíněné stalth úseky nebo to, že soupeř padne po jedné ráně, pokud se k němu přiblížíte zezadu, zatímco v klasickém boji by ustál ran více. A indikace nebezpečí, kdy se Skarin automaticky přikrčí, případně rovnou tasí zbraně, rozhodně taky není špatná.

Stručný slovníček vikingský

Asgard – domov severských bohů je považován i za ráj. Do Asgardu se dostanou pouze ti lidé, kteří za svého života vykonali něco dobrého. Vládcem Asgardu je pochopitelně Odin.

Midgard – jeden z devíti severských světů. Je obýván lidmi a údajně má být spojen s Asgardem spojen duhovým mostem, hlídaným Odinovým synem Heimdallem.

Valhalla – Odinova síň v Asgardu, kam míří bojovníci padlí v bitvách a kde se pak připravují na poslední bitvu – ragnarok. Valhalla má 540 bran a s úderem ragnaroku z každé z nich vyjede najednou 800 válečníků. Takže něco jako náš Blaník.

Jako poměrně zbytečné se pak jeví rozhovory s postavami. Je zde patrná snaha o vytvoření živého světa, ale upřímně řečeno se to příliš nedaří.

Monology postav (hlavní hrdina nemluví) jsou hloupé a ještě hloupěji vyzní v kombinaci s amatérským dabingem. Pokusy o teatrální přednes vyznívají do komična a s trochou snahy by se dalo říci, že jsou docela strašné.

Pokud by rozmluvy s postavami nepředstavovaly zdroj nejrůznějších informací, tak byste pravděpodobně raději s nikým nemluvili. Grafika je na tom pak podobně jako vlastně celá hra – má zajímavé světlé momenty, ale celkově to není nic, nad čím by bylo potřeba žasnout. Snad kdyby byl lépe ztvárněn alespoň pohyb Skarina, tak by se o grafice dalo mluvit v přívětivějších termínech, ale takto to zkrátka nejde.

Viking: Battle for Asgard je tak docela divným míšencem. Je zde evidentní snaha dát toho na hromadu co nejvíc, ale bohužel se brzy ukazuje, že od všeho byl přihozen jen kousek. Nehraje se to špatně a člověk má podvědomé nutkání hodnotit o něco výše, protože alespoň něco se zde zalíbí prakticky každému, ale pokud by mělo přijít nějaké obecnější vyjádření, pak by se neslo asi v tom smyslu, že tato hra jako celek má význam snad jen pro nejoddanější příznivce akčního žánru.