Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejluxusnější pojetí virtuální reality zatím neohromilo. Máme výhrady

  12:08aktualizováno  12:08
Není pochyb o tom, že boom virtuální reality je skutečně tu. Zásadní otázkou však je, zda je zaváděcí cena úměrná nabízenému zážitku. Helma Oculus Rift vyjde téměř na 19 tisíc korun, luxusnější konkurence v podobě HTC Vive pak na 24 tisíc korun. A právě druhou jmenovanou jsme měli možnost krátce vyzkoušet.

Technologie je již dostatečně vyspělá na to, aby helmy pro virtuální realitu mohly oslovit i většinové spotřebitele. Nemůžete sice čekat tak detailní rozlišení a ostrý obraz jako u moderních monitorů či televizních obrazovek, to však vynahrazuje zcela nový typ zážitku.

Po prvních zkušenostech s HTC Vive však musím konstatovat, že přístroj za stávající cenu většině lidí doporučit nelze.

Standardní obchodní taktikou je prodávat technologie v jejich počátcích za vyšší částky. Existuje totiž skupina lidí s nezvyklou láskou k novým produktům, která si za exkluzivitu ráda připlatí.

Minimálně výrobci konkurenčního Oculusu Rift sice tvrdí, že zařízení prodávají za výrobní náklady, s rostoucí popularitou virtuální reality však cena bude klesat.

HTC Vive
HTC Vive Pre
HTC Vive Pre

Kombinace poměrně raného stadia technologie a citelné pořizovací ceny tak hovoří proti nákupu. V případě HTC Vive jako problém vnímáme i místo, které je potřebné pro využití pohybového ovládání.

Senzory je třeba rozmístit v minimální vzdálenosti zhruba čtyři na čtyři metry. Pokud tedy nemáte prostorný obývací pokoj, ve virtuální realitě se „po svých“ pohybovat nebudete.

Řada aplikací bude stavěná na konzolové ovladače či využívání klávesnice a myši. Právě pohybové ovládání však už tak dosti unikátnímu zážitku přidává extra dimenzi.

Při předváděcí akci jsme hráli například akční titul, ve kterém na nás útočily vlny robotických nepřátel a jejich střelám bylo třeba uhýbat za pomoci úkroků ve skutečném světě.

Hra Kittypocalypse určená pro přilbu HTC Vive.

Hra Kittypocalypse určená pro přilbu HTC Vive.

Technologické demo působilo spíše jako veselá kratochvíle než jako hra, u které bychom chtěli trávit hodiny. Hra však naznačila, že pohybové ovládání v kombinaci s některými žánry povede k nezvyklým zážitkům.

Jistě, obdobných zařízení v minulosti již několik selhalo. Například konkurenční kamera Kinect se preciznosti senzorů pro HTC Vive mohla rovnat jen těžko.

Ačkoliv váš výhled zakrývá přilba, narážení do prostředí se obávat nemusíte. Jakmile se začnete blížit k okrajům plochy, helma vás na možný střet se skutečným světem upozorní za pomoci virtuální mřížky.

V případě akční hry však plocha pro pohyb působila skoro až male. To by pravděpodobně bylo možné řešit větším rozestupem senzorů, tolik prostoru však v bytě bude mít k dispozici jen málokdo.

Obrázek z reklamy na HTC Vive

Obrázek z reklamy na HTC Vive

Z technologického hlediska virtuální realita na svůj nástup již připravená je. Rychlost zavádění však silně závisí na vzniku první strhující hry či aplikace, jež bude impulzem k nákupu i pro lidi, kteří stále ještě váhají. Na prodej helmy s perfektním displejem si nicméně ještě několik roků počkáme.

Na virtuální realitu se sice těším, pořizovací částka mi však přijde příliš vysoká. Za adekvátní bych považoval zhruba poloviční cenu. S helmou jsem však strávil přibližně deset minut a vyzkoušel si jen úsměvné hříčky, které i tak naznačily ohromný potenciál technologie.

Není navíc vůbec vyloučené, že při recenzování přilby díky prvnímu hitovému titulu otočím o sto osmdesát stupňů. A zcela nepochybuji, že virtuální realita bude v 21. století hrát významnou roli. Jen to ještě možná pár let potrvá.

Autor:
Témata: virtuální




Renault Master III 2,3 dCi
Renault Master III 2,3 dCi

r.v. 2012, naj. 160 219 km, diesel
389 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.