Nebuďme rýpalové a předpokládejme, že jistě existuje racionální důvod, proč je zlepšená verze původní hry vydávána až po dobrodružství, které na ni myšlenkově odkazuje. Věřme, že je to plán vydavatelů.
Torment, hra z roku 1999, je herně vlastně dokonalá. I proto má tak věrné fanoušky. Jenže technologie stárne, postupy trouchnivějí a jak se poslední dobou zjišťuje, moderní kabát sedí i zvlášť starým hračkám. Jako hráči se nezlobíme. Snad to ale znamená i nějaký ten obsah navíc.
Nový engine
Původní Infinity engine, který Torment před osmnácti lety poháněl a jeho autoři ze studia Black Isle ho používali pro svá slavná RPG až do roku 2002, byl v mnoha směrech omezený už v době svého vzniku. Jeho základ je ale velice stabilní, a tak ho vývojáři z firmy Beamdog dodnes v upravené formě používají pro své předělávky her Black Isle. Torment není výjimkou.
Planescape: Torment Enhanced Edition
Největší novinky jsou tedy technického rázu. To se dalo očekávat. Původní hra běžela v maximálním rozlišení 640x480 pixelů (což se sice dalo už tehdy upravit pomocí editace .config souborů, ale ze stabilního Tormentu se tak stal leprózní mrzák). Nová remasterovaná edice umožňuje nastavit originální rozlišení, ale jen v případě, že vypnete všechny technické novinky a hru spustíte v tzv. vanilla módu. Takže i kovaní staromilci si přijdou na své.
Všechna ostatní rozlišení jsou podle všeho nastavována automaticky podle potřeby vašeho monitoru a operačního systému. Nabízené True HD působí opravdu robustně a moderně, ale od jistého momentu je s ním jistá potíž. Ta tkví právě v limitacích původního jádra Infinity enginu.
Planescape: Torment Enhanced Edition
Herní lokace, které dřív snímala kamera z mnohem bližší perspektivy, působí v HD rozlišení poněkud uměle. Nehledě na to, že hra musí od 1080 pixelů používat nové, upravené „textury“ prostředí, vedle nichž se občas ty staré tváří jako zaschlé fleky od kakaa.
Nové možnosti
To proto, že stejně jako v remasterovaném Baldur’s Gate lze i zde pomocí kolečka zoomovat, což je na jednu stranu výhodné (například, když sbíráte předměty z podlahy), na druhou stranu ale kvůli tomu hra působí občas graficky „nesouvisle“. Třeba postavy, které mají kvůli neustálým animacím vždy nižší rozlišení než okolní prostředí, se při oddálení kamery ve vysokém rozlišení rozpadnou na několik hýbajících se pixelů. Také si asi sem tam povšimnete černého ohraničení postav, které působí jako z komiksu. Je to nejspíš způsobeno nativně spuštěným vyhlazováním hran.
Planescape: Torment Enhanced Edition
Kritiku stranou, vysoké rozlišení Tormentu rozhodně sluší. Chyby zde samozřejmě jsou, ale prostředí neztrácí to nejdůležitější, totiž intimní náladu a zajímavost. Navíc některé frustrující lokace ve hře, které působí jako bludiště, si můžete s klidem odzoomovat, a tak hned vidíte, kde je východ. A že je takových ve hře hned několik.
Nový je také interface. Ten podle mého není tak úhledný jako jeho stará verze, ale vyplňuje celou spodní část obrazovky (s čímž některé širokoúhlé mody mívaly problémy). Navíc se na něj vešla i tabulka příkazů (zaútoč, mluv, čaruj...), která se v původní hře objevovala v podobě jakéhosi vějíře po zmáčknutí pravého tlačítka myši. V hlavním okně vás tak kromě textu počítajícího zranění v soubojích nic neotravuje. To ocení především hráči na „dotykáčích“.
Další novinkou je pak tlačítko pro automatické sbírání pohozených předmětů. To funguje stejně jako v již zmíněném Baldur’s Gate, a tak nejde o vyloženě novou záležitost. Navíc, předmětů bylo vždy v Tormentu méně než právě v BG. Ale i tak nová finesa potěší. Stejně tak potěší záznam, neboli log, ve kterém se uchovávají bojové výpočty a který v jiných novějších RPG citelně chybí.
Planescape: Torment Enhanced Edition
Co do hratelnosti zasahuje podstatně víc, je možnost zvýraznit si aktivní objekty na obrazovce. V původním Tormentu bychom ji hledali marně, první použití podobné funkce se datuje až do roku 2000 k druhému dílu Balduru. Odpadá tak zdlouhavé hledání zastrčených deníků v policích, miniaturního prstenu ve stoce a podobných radostí minulého života. Zároveň se ale ztrácí význam některých úkolů z původní hry, které byly právě na podobném hledání sena v kupce jehel založené.
Nových věcí pomálu
Co se týče obsahu, nenabízí toho nová verze zase tak moc: Autoři přislíbili několik nových předmětů. Nic v podobném rozměru jako nové hratelné postavy, které jsme si mohli vychutnat v moderní edici BG2, se však neočekává. Kvůli tomu se už nyní objevují názory odpůrců reedicí, kteří ukazují na to, že nedostatek nového obsahu dělá z Torment EE nejméně opodstatněný útok na naše peněženky ze strany Beamdogu. Jenže to je jen jedna strana mince.
Na remasterované verzi se podílel i Chris Avelone, hlavní designér původní hry. Možná odtud přichází nechuť do Tormentu přidávat jakékoliv novoty. Planescape: Torment byl vždy mnohem celistvější a uzavřenější než třeba BG. Velké novinky by tak dost možná působily příliš násilně. Audiofily ale jistě potěší soundtrack, nyní protažený modernějšími filtry a vydávaný v samostatných audio souborech.
Nejlepší možnost, jak spadnout do legendy?
Je paradoxem, že jméno Tormentu se v poslední době skloňuje snad na každém kroku, ale z mladších hráčů si jím prošlo jen malé procento. Technické limity původní hry na tom mají nemalý podíl. (I já jako pamětník musím přiznat, že na těch původních 640 pixelů se nedá dívat.) Pokud vás nadchla Numenera, je více než pravděpodobné, že vás Torment do svých tenat pohltí.
Planescape: Torment Enhanced Edition
Pravda, Enhanced Edition podle všeho trochu ztrácí kouzlo původní hry. Zvlášť při vysokých a širokoúhlých rozlišeních. Ale pokud udržíte své estetické nároky na rozumné hladině a nepustíte si ji zrovna v onom 4K rozlišení se všemi efekty, při kterých největší lokace ve hře vypadá jako větší obývák, dočkáte se skvělé a poměrně i autentické zábavy, na kterou neměla řeka času vůbec žádný vliv.
Tak se tedy nakonec nejde divit, proč se Planescape: Torment Enhanced Edition dostává vydání až po Numeneře. Pro pamětníky nasycené Numenerou je to přece krásná pozvánka do nostalgických časů. No a pro nové hráče pravděpodobně skvělá příležitost, jak zjistit, proč je dneska kolem toho Tormentu tolik povyku.
