Následující řádky nejsou věnovány pouze pamětníkům, jsou také poselstvím mladším hráčům, kteří své první hry hráli před pár lety a nezažili onu slastnou dobu originality, skvělé atmosféry a minimální či dokonce nulové grafiky. Chcete vědět, jaké hry se tenkrát hrály? Čtěte dále.
Před nějakým časem mi uprostřed noci bůhvíproč probleskla hlavou vzpomínka na několik klasik, které se mi nesmazatelně vryly do paměti a já celou noc přemýšlel, co se s těmito hrami stalo. Kde jsou jejich tvůrci, zdali si je v dnešní době ještě někdo zahraje či zdali je možné je spustit na současných moderních počítačích. Ihned ráno jsem vstal, zapnul mašinu a nažhavil vyhledávače. Mé objevy předčily veškerá očekávání. Nejen že jsem objevil rozsáhlé archivy všech stařičkých her, které jsem tehdy hrával, ale našel jsem také stránky s klasickými českými textovkami, u kterých jsem strávil tolik času. Právě těm věnuji začátek tohoto článku.
České textovky = nejlepší textovky
Textovky jsou zvláštní hry. Vlastně ani nevím, co mě na nich tenkrát tak bralo, ale to není podstatné. Podstatné je to, že mě dokázaly zaujmout i dnešní době plné pixel shaderů, anisotropního filtrování a dalších grafických libůstek. Těžko říct, co je tak zajímavého na hře, která pouze textově popisuje situaci (výjimečně zobrazí nějaký jednoduchý obrázek) a hráč musí textově reagovat buď zkratkovitými povely nebo celými slovy. Snad že si každý hru představí přesně tak, jak by chtěl? Možná, každopádně většina těchto kousků disponuje zajímavými příběhy a pokud se chcete skutečně pobavit, obětujte chvíli času, oželte moderní grafiku a zkuste alespoň některou z níže uvedených, za dobrou zábavu ručím. Tímto bych chtěl také vyslovit zvláštní poděkování borcům, vytvářející webové stránky http://atari.panprase.cz, na kterých jsem našel snad vše, co jsem chtěl, včetně mnoha dobře zpracovaných návodů. Pojďme se teď podívat na některé perly podrobněji.
Pomsta šíleného Ataristy
Úplně první textovka, kterou jsem hrál. V roli ataristy, kterému v tehdejším Atari klubu zničili jeho miláčka, se budete snažit o pomstu díky speciálnímu zařízení, jež má vyřadit veškerou elektroniku, která s ním bude připojena do sítě. Ze hry jsem byl naprosto nadšený a kazetu s tímto pokladem (která navíc nebyla moje) půjčil kamarádovi, ať to také zkusí. Ten ji však za záhadných okolností vymazal a mě zbyly maximálně oči pro pláč, protože jsem ji (tu hru) už nikdy nesehnal a tudíž ani nedohrál. Když jsem měl teď po letech možnost si ji zahrát znovu na svém PC, musel jsem uznat, že neztratila nic ze své jedinečnosti. Ještě jeden takový bonbónek – spoluautor scénáře a dokonce i jednou z postav ve hře je Zdeněk Polách, nepřijde vám to jméno povědomé? :-) Ke hře vyšel i druhý díl s názvem Ataristův protiútok, ale protože hned na začátku hra vyžadovala heslo z konce prvního dílu, neměl jsem tu možnost si ho v minulosti zahrát (psal jsem si o něj tenkrát i autorovi, ale marně).
Videopoly
Můj velice oblíbený kousek. Vžijete se do role mladého vědce, který právě vynalezl supravodivou látku, ale výsledky jeho práce jsou vzápětí ukradeny. Stopy vedou do nedaleké továrny a dobrodružství začíná. Videopoly není jen tak ledajaká textovka, jako jedna z mála nabízí i malé obrázky lokací a také diakritiku (písmena jako ů, ť apod. se na PC píší s použitím klávesy CTRL). Není sice moc dlouhá, ani se v ní nepovalují mraky použitelných předmětů, ale má zajímavý příběh a situace řeší logickou cestou. Občas vás pobaví nějaký ten vtípek, občas umřete a začnete znova od začátku, prostě paráda.
Podraz
Kultovní hra od Františka Fuky a jeho Fuxoftu. Její popularita byla skutečně veliká, o čemž svědčí spousta více či méně povedených pokračování od různých autorů. Princip celé hry byl o telefonování na známá čísla, zjišťování nových čísel, hesel a informací a nakonec získat peníze z jednoho bankovního konta a převést je k sobě. Zní to sice celkem nezáživně, ale opak je pravdou. Po zjištění nového čísla a telefonování na něj jsem občas až tajil dech. Kdopak se mi ozve? A jak bude hra pokračovat?
Diktátor
Hra stavějící vás do role diktátora fiktivní republiky Ritimban. Na počátku máte určitý obnos peněz a pravidelné měsíční výdaje a musíte uspokojit přání všech skupin obyvatel (rolníci, statkáři, vojáci, ...). Pokud někoho naštvete (např. zbytečným utrácením ve svůj prospěch, velkou podporou tajné policie apod.), můžete očekávat atentát na svoji osobu nebo i revoluci. Cílem je vydržet co nejdelší časové období. Velká návykovka, zvlášť pokud se budete třeba střídat s kamarádem.
Pyramida
Faraón vás pověří stavbou pyramidy a takové rozhodnutí se neodmítá. Je jen na vás, kolik lidí přidělíte na stavbu, ale pozor - obyvatelstvo musí jíst a sýpky nejsou bezedné. Kolik lidí má tedy pracovat na polích? A kolik jídla jim přidělíte? Spočítejte si to dobře, jinak vypukne hladomor, spousta lidí zemře a vám zbudou maximálně oči pro pláč. Celkem zajímavá textovka, ve které musíte logicky uvažovat a plánovat postup dopředu, jinak nesplníte úkol, případně při tom zpustošíte celou zemi a to se faraónovi líbit nebude. A faraón chyby neodpouští.
Missing
Váš úkol je seskočit padákem do vietnamské džungle, zjistit, co se stalo s nezvěstným kolegou a najít a odpálit nálože, které nechal v jedné chýši. Přestože je Missing hra celkem jednoduchá, k cíli vede pouze jediná cesta a z pravopisných chyb se vám budou kroutit i palce na nohou, hraje se dobře a při každém kroku jste napjati, zdali jste neudělali chybu a nevlezli na místo, kde číhá pouze smrt. Hra se ovládá pouze stiskem jediného písmena, které vyjadřuje akci, kterou chcete zrovna provézt (např. M jako použití samopalu M16, G jako hod granátu apod.).
Tak to jsou ony, české textovky, co na ně říkáte? Spousta pamětníků teď určitě namítá, že znají spousty daleko lepších textovek nebo třeba jak jsem mohl opomenout klasiku jako Indiana Jones od Fuxoftu. No svým způsobem mají pravdu, ale i jako bývalý atarista jsem se nemohl dostat ke všem perlám. Tento článek čerpá pouze z toho, co jsem skutečně hrál a dohrál a na co jsem si vzpomněl. Pokud jste zde tedy nenašli něco, o čem si myslíte, že by tu nemělo chybět, nesmutněte a napište o tom do fóra. Rád si nechám něco doporučit.
Další perly
Nejen textovky se na stařičkém Atari dobře hrály. Z těch tisíců her, které na tuto platformu vyšly je hodně obtížné vybrat jen ty nejlepší. Následující seznam proto berte jen jako malou ukázku toho, z čeho jsem byl dříve mimo, asi jako jsou dnešní hráči třeba z Half-Life 2 :-).
Archon
Velice povedená variace na bojové šachy. Na počátku má každý sadu figurek a úkolem je obsadit pět bodů na šachovnici. Figurky jsou dost různorodé (Golem, Phoenix, Banshee, Unicorn, Basilisk apod.) a navíc má každá strana jiné. Místo dámy je zde kouzelník, schopný vyléčit, oživit nebo třeba teleportovat vybranou jednotku plus několik dalších, ale pozor, každé kouzlo lze použít jen jednou. Pokud se střetnou dvě figurky na stejném políčku, přesunou se do arény a nastává boj. Drtivá většina jsou figurky střelecké, ale jsou zde i bojovníci na blízko. V aréně je spousta překážek, které náhodně mizí a objevují se, takže musíte být neustále v pohybu. Hru lze hrát buď proti počítači nebo jeden na jednoho.
Karateka
Pokud vám samotný název hry nic neříká, vězte, že se jedná o předchůdce Prince z Persie. Tvůrce obou her je totiž Jordan Mechner, který myšlenku na princeznu zajatou zlým vezírem převedl na počítače Atari už v roce 1984. Na rozdíl od Prince je Karateka zaměřena pouze na boj na blízko a beze zbraní, navíc se nekonají žádné propasti ani další zákeřnosti. Přesto je Karateka skvělou hrou se skvěle rozhýbanými postavami a širokou škálou celých šesti úderů. Na závěr ještě rada pro ty, kteří se ve hře probojovali až na konec – nechoďte k princezně v bojovém postoji, mohli byste přijít k úrazu :-).
River Raid
Tuto hru zná určitě i spousta hráčů, kteří na Atari v životě nesáhli. Vyšla totiž na spousty dalších platforem a nacházela se i těch levných černých konzolích od našich vietnamsky mluvících spoluobčanů z tržnice. Ovládali jste malé letadélko, které letělo nad řekou a sestřelovalo lodě, vrtulníky a další podobnou havěť, které jezdila a létala horizontálně sem tam. Pokud jste do něčeho narazili nebo vás sestřelili, byl s letadýlkem konec a po třech vyplýtvaných životech byla hra over. Museli jste si také hlídat zásoby paliva, které se doplňovalo přelétnutím nad čerpací stanicí (rozuměj obdélník s nápisem FUEL). Přestože podle popisu nevypadá River Raid nijak zábavně, opak je pravdou. Cesta se mnohdy rozdvojovala a každém ramenu řeky číhalo jiné nebezpečí. Pokud jste se střídali s kamarádem, byl souboj o vyšší score o to napínavější.
World Karate Championship
Na Atari naprosto ultimátní bojovka. Chopili jste se role začínajícího karatisty s bílým páskem a postupným vyřazováním soupeřů a zvyšováním score se propracovávali stále výš a výš. Podle klasických karate zápasů zde platí pravidlo jedna rána a dost, tzn. žádná energie. Cílem bylo uštědřit soupeři dva „full pointy“, ale některé údery rozhodčí klasifikuje pouze jako „half pointy“ a ty je nutno udělat na jeden „full point“ logicky dva. Hra disponuje širokým spektrem úderů, od několika kopů až po pěsti. Postavičky jsou solidně rozanimované a výsledný dojem umocňuje i několik opravdu skvěle nakreslených pozadí (Sydney, New, York, Egypt, ...) a také několik meziher (rozbíjení desek, uhýbání letícím nožům a kopím). Hra umožňuje rovněž hru dvou hráčů proti sobě.
Spy vs Spy
Tato legendární hra z roku 1984 byla určena primárně pouze pro počítače Atari, Commodore 64 a Apple II, ale její obrovská popularita ji rozšířila na spousty dalších platforem jako např. ZX Spectrum, Amiga, Game Boy, Amstrad CPC a jiné. Hra běžela v režimu split-screen, tzn. každá hráč měl polovinu obrazovky (pokud nehráli dva hráči, zastoupil druhého počítač a dokonce byla i volba hry dvou počítačů proti sobě). Úkolem bylo najít v určitém čase v budově ambasády několik klíčových předmětů dříve než soupeř a uletět letadlem pryč. Předměty jsou náhodně poschovávány po celé ambasádě po skříňkách, stolech, za obrazy apod. a dá práci je najít všechny. Pokud se náhodou potkají oba špióni v jedné místnosti, nastává souboj. Ten probíhá tak, že do sebe začnou oba protagonisté šťouchat holemi a kdo prohraje (tzn. dostane více zásahů), je na chvíli mrtvý a ztrácí drahocenné vteřiny. Největší srandou je ale kladení pastí. Můžete dát kýbl s vodou na dveře, natáhnout elektrický drát apod. a pokud nemá soupeř patřičný předmět na obranu, stihne ho stejný osud jako po prohraném souboji.
Ghostbusters
Společnost Activision vydala v roce 1984 hru Ghostbusters na motivy stejnojmenného filmu. Stejně jako u výše zmíněné hry Spy vs Spy se i hra Ghostbusters dočkala díky velké popularitě konverze na spousty dalších platforem. Na počátku hry dostane určitý finanční obnos, za který si koupíte auto a nějaké počáteční vybavení a vyrazíte do akce. Na mapě města občas začne nějaký dům blikat, čímž signalizuje přítomnost ducha. Po příjezdu stačí položit past a se dvěma členy týmu nasměrovat energetické paprsky tak, aby past ducha pohltila. Čím více duchů polapíte, tím více peněz získáte a můžete si pořídit lepší vybavení (rychlejší auto, více pastí apod.). Na svoji dobu vynikala hra výbornou grafikou se spoustou detailů, několika herními fázemi (pohyb po mapě města, jízda v autě, chytání duchů) a hlavně parádní hratelností.
Rescue on Fractalus!
Ač se to může zdát neuvěřitelné, mají tuto hru z roku 1985 na svědomí LucasArts, svého času ještě Lucasfilm Games. Váš úkol je zachránit ztroskotané piloty z planety Fractalus, osídlené obávanou rasou Jaggi. Se svým vznášedlem typu Valkyrie opustíte bezpečí mateřské lodi na orbitu, autopilot vás dopraví na povrch a dál už je to jen a jen na vás. Na vše koukáte přímo z kokpitu, což neznamená nic jiného, že je okolní prostředí trojrozměrné, což je na svoji dobu velice neobvyklé. K nalezení pilotů vám pomáhají nejrůznější přístroje na palubní desce. Po nalezení pilota stačí přistát a zachránit ho. Problém je v tom, že nepřátelé se vám v tom snaží zabránit a posílají na vás své létající talíře, střílí po vás z protivzdušných věží apod. V pozdějších misí rapidně stoupá obtížnost a několik misí si také zalétáte pod rouškou tmy, kdy je velice omezená viditelnost.
Decathlon
Na závěr jsem si nechal vzpomínku na hru, u které jsem rozlámal asi nejvíce joysticků. V roce 1983 vydala společnost Activision sportovní hru Decathlon, skládající se z celkem deseti sportovních disciplín jako v klasickém desetiboji. Najdeme tu tedy disk, kouli, skoky, běh, překážky, oštěp, zkrátka klasika. Graficky byla hra vcelku detailní a hratelnost byla prvotřídní, zvlášť při hře dvou hráčů. „Problém“ byl v ovládání, pohyb panáčka se totiž ovládal střídavým pohybem páky joysticku doleva a doprava a čím rychleji jste to dělali, tím rychleji se panáček rozeběhl a tím lepší byl poté výsledek. V zápalu boje s kamarádem jsem tak několikrát doslova urval páku joysticku, to bylo vždycky nadělení :-). Při skoku do dálky nebo podobných disciplínách se to ještě dalo zvládnout, i sto deset metrů překážek ušlo, ale čtyřstovka už byla peklo a taková patnáctistovka si o nový joystick vyloženě říkala.
Slovo závěrem
Tak co na ně říkáte, na perly dávných let, střípky minulosti, nejlepší z nejlepších? Dobrá, trochu přeháním, ale osobně musím přiznat, že jsem u Atari strávil skvělé chvíle, na které budu vždy vzpomínat jen v dobrém a nikdy na ně nezapomenu. Bohužel v dnešní době AAA titulů s mnohamilionovými rozpočty už tyto hry ztrácejí svou šťávu, ale i tak jsem u nich opět strávil několik hezkých večerů a to samé doporučuji i vám. Odhoďte obavy, překousněte absenci akcelerované grafiky a prostorového zvuku a ponořte se do světa několika pixelů, nebudete litovat.
Užitečné odkazy:
http://atari.panprase.cz/ - Skvělá stránka věnující se převážně českým textovkám a návodům.
http://atari.fandal.cz/ - Ohromný archiv her pro Atari.
http://cs.atari.org/ - Zajímavý Česko/Slovenský portál o Atari dění.
FLOP - Jednou ročně vycházející diskmag.
RomNation - Emulátor, díky kterému budete mít možnost si všechny hry zahrát.
http://www.sweb.cz/jpecher/ - Odtud si stáhněte ROM soubory pro emulátor. Je zde také povedený návod, jak emulátor rozchodit.
