Psát recenze na nové hry od Telltale už připomíná spíše filmovou kritiku než herní novinařinu. Hratelnost, spočívající z 95 procent pouze v pasivním sledování děje, který občas usměrníte nějakou tou dialogovou volbou, se nijak nemění a jediné, o čem se tak dá psát, je nový příběh.
The Walking Dead: Season 2
Což se mi tak nějak z podstaty příčí, protože pokud vám mám vyslepičit, kterým směrem se děj posunul, připravím vás o to nejlepší, co dokážou tyto „interaktivní seriály“ nabídnout.
Všechna čest ke kolegům, kteří dokážou psát o každé epizodě zvlášť, nicméně jsem toho názoru, že čas zhodnotit Walking Dead 2 přišel až nyní, s vydáním poslední epizody.
Mládí v hajzlu
Když Robert Kirkman začal v roce 2004 psát komiksovou řadu Walking Dead (česky Živí mrtví), hlavní motivací bylo ukázat, jak vypadá svět nikoli bezprostředně po začátku útoku oživlých mrtvol, což jsme již viděli v nespočtu počítačových her (a ještě více filmech), ale naopak ukázat, jak se naše civilizace vypořádá s touto katastrofou v rámci měsíců a let.
The Walking Dead: Season 2
Telltale se předlohy samozřejmě drží a nový příběh se odehrává přibližně rok po událostech první série. Pokud jste ji náhodou nehráli, neexistuje jediný rozumný důvod, proč začínat až dvojkou.
Naopak druhá sezona zcela vychází z dřívějších událostí a nikdo se zde vysvětlováním a opakováním známých reálií příliš nezdržuje.
Mladá Clementine je tentokrát hlavním protagonistou příběhu a nutno říct, že za těch několik měsíců od Leeova „odchodu“ notně vyspěla. A teď opravdu nemyslím fyzicky, pořád jde o roztomilou holčičku s velkými kukadly. Prožité útrapy ji ovšem změnily v tvrdou, racionálně uvažující osobnost, která se ve stresových situacích chová rozumněji než její dospělí souputníci.
The Walking Dead: Season 2
Základní rámec příběhu se od minula příliš nezměnil. Parta přeživších putuje zdevastovanou krajinou, lidé přicházejí, odcházejí, rodí se a - ač se snažíte sebevíc - také umírají. Problém je v tom, že autoři značně přitvrdili, a tak se nové postavy na obrazovce ani příliš nestačí ohřát a už je po nich.
Více totiž ještě automaticky neznamená lépe. A to platí i pro zobrazené násilí, které už je tak trochu samoúčelné a bezobsažné. Už jedna z prvních scén, kdy si Clementine několik minut zašívá ránu na ruce, slabší povahy odradí, není to ovšem nic proti odkrajování plátků z hlavy, nebo šťourání se v prázdném očním důlku. Všudypřítomné smrti je najednou příliš a zamýšlený pocit šoku a strachu se jaksi nedostavuje.
Velmi křehké vztahy
Pořád platí, že ze scenáristického hlediska nemá tento interaktivní seriál v herním průmyslu konkurenci. Příběh mi paradoxně připadal silnější v klidných momentech, kdy si hlavní hrdinové jen tak povídají, než v brutálních akčních scénách, v kterých krev stříká proudem a jediné, co s tím můžete dělat, je zběsile mačkat dvě tlačítka.
Volby možná nemají zásadní vliv na vyústění příběhu, ale pořád máte spoustu možností ovlivňovat, jakým způsobem se k vám ostatní budou chovat. Což by nebylo k ničemu, kdyby vám byli všichni ostatní lhostejní. To ale naštěstí neplatí, díky velkému důrazu na emoce si některé postavy prostě oblíbíte, nikoli kvůli tomu, že umí přesně střílet a rozdělat oheň i v padesáti stupních pod nulou, ale čistě jen proto, že jsou vám sympatičtí. A to je i v dnešní době u počítačových her době nesmírně vzácné.
The Walking Dead: Season 2
Kritizovat Walking Dead za to, že nepřinesla nic nového, by bylo absurdní. Telltale prostě dokonale vystihli současnou seriálovou horečku a ze stejných ingrediencí uvařili pořádný nášup.
Efekt překvapení už se samozřejmě zopakovat nepodařilo, pořád tu ale máme všechno, kvůli čemu je WD takový fenomén. A proč také ne, když je tu obrovská díra na trhu, kterou jen tak něco nezaplní. Třetí sezona byla již nedávno oznámena a vsadím se, že ani ta nebude poslední.
