To se takhle Wario dloube při ránu v nose, vydává přitom podivné zvuky, čte noviny, až ho do očí udeří jeden z palcových novinových titulků. A ne ledajaký – hluboko v džungli totiž kdosi objevil legendární pyramidu, což evokuje představu pořádné kupy roky nedotčených pokladů, pravá to výzva pro akci dobrodruha, který nic moc neřeší a spoléhá zejména na svoji fyzickou sílu. Což je případ právě našeho Waria.
Po výkřiku do tmy, jakým byla třeba nedávno recenzovaná Warioland 4 pyšní profesionálním úvodem s akčním sledem obrázků a kvalitní animací. Vše doprovází filmové efekty a – malé a rozhodně milé překvapení – hudba se zpěvem! Následně mi Warioland naservíroval svižný tutorial (protentokrát doporučuji), abych se posléze s hlavním hrdinou ocitl přímo v avizované pyramidě. Zde si pak vybíráte, kudy se s Wariem vydáte – čili jeden bonusový room a čtyři průchody. Každý z průchodů v sobě ukrývá několik úrovní, přičemž jejich konec stráží závěreční bossové. K těm se ještě vrátím, protože pro jejich "tuhost" zatím jen těžko hledám příměr. Až všechny úrovně pokoříte, máte můj obdiv, protože pak následuje poslední, zlatá. Ačkoli tištěný manuál obraz závěrečného protivníka ukrývá pod ikonou tajuplného otazníku, nám všem asi tak nějak došlo, kdo to asi bude :-).
vycházím z porovnání s prapůvodní PC érou (dnes tento žánr na počítačích prakticky neexistuje), kdy se skákalo přes propasti, sbíralo tisíce bonusů, hledaly se tajné komnaty, bojovalo se zlovolnými protivníky a finálovými bosi... Můžete namítnout, že tohle vystihuje žánrový pojem "Arcade", jenže onen těžko postřehnutelný rozdíl zůstává v konfrontaci s ostatními hrami přítomen. Nintendu se zkrátka podařil další husarský kousek: jako hráč při zdolávání úrovní nebloudím, přesto se od vás vyžaduje jejich podrobnější znalost, přičemž levely si zachovávají svoji logiku. Snadno se proto pamatují. Délka hry nijak nevybočuje z průměru, avšak myslíte-li si, že to bude procházka růžovým sadem, říkám rovnou: zapomeňte! Místa, u kterých se předpokládá, že jejich zdolání by mělo zabrat více času taková zkrátka jsou. Podařilo se zachovat i neochvějný strach z koncových strážců úrovně. Většinou však stačí přijít na správnou strategii, jak se s tímhle lumpem vypořádat a zbytek náleží nudné proceduře á la "dvakrát stisknout tlačítko A, couvnout a zmáčknout B". Nicméně také jsem naletěl a následně pykal. Závěreční protivníci totiž po určité době (v závislosti na počtu jejich životů) mění svou strategii, které se vy musíte přizpůsobit – jinak zemřete. Takže posléze nefungují obvyklé triky jako třeba vylezu si rychle na žebřík, kde si počíhám. Protivník totiž v mžiku zareaguje nějakou protiakcí, čili bez pohotových – a hlavně okamžitých - reakcí těžko vyhrajete. Jde to, těžko, ale jde. Tak jako tak, Warioland 4 vás pravděpodobně přesvědčí (mě tedy ano), že bossové si své označení právem zasluhují.
Wario je opravdu šikovný chlapík – skáče a kutálí se, přičemž jeho hlavní zbraň je prorážení. Docela se mi líbí, že prostředí oplývá příjemnou interaktivitou, např. že kameny se musejí rozbíjet, takže se musí při hraní zapojit i mozek. Skutečně! Někteří nepřátelé totiž vyloženě neškodí – třeba vás jenom zasáhnou svým šípem, čímž se vaše tělíčko dočasně nafoukne a začne se vznášet. Využití je nasnadě – těžko dostupné panenské plošinky ve vysoké výšce se rázem stávají cílem Wariova nájezdu. Ale vyplývají z toho i jinak velice zajímavé situace a pro příklad nemusím chodit daleko. Dejme tomu, že chcete vyskákat po platformách, jenže v okolí poletuje duch, jemuž se musíte vyhnout. Autoři mohli klidně říct: když se tě duch dotkne, ztratíš jeden život... ale učinili jinak. Namísto ztráty života se Wario promění v zombie, která se zase na určitém místě promění nazpět do původní podoby našeho hrdiny. Vy se tak sice nevyhnete obtížnému úseku, ale neztrácíte žádný život – pouze čas v oné smyčce. A to mi přijde geniální. Velice slušně se vyvedla i celková obtížnost a hlavně umírání, protože hra se prakticky, v tom svém celkovém pojetí, nedá pokazit. Životy vám nepřátelsky naladěné postavy ubírají pouze v rámci jedné úrovně. A když v ní zemřete, nevadí, máte nekonečno pokusů, stojí vás to pouze čas a trpělivost. Řekl bych, že tento až trochu alternativní přístup se hře vysoce vyplatil.
S originálním zpracováním přichází i vlastní řešení úrovní. Nestačí "pouze" projít celou úroveň až na její konec, kde rozbijete ústa nějakému "namakanému" soupeři. Warioland 4 vychází z několika poměrně logických pravidel. Jelikož se celé dobrodružství odehrává v
pyramidě, musíte vždy v každé úrovni najít klíč od té další části. Také potřebujte sesbírat čtyři speciální krystaly a poslední překvapení na závěr – když objevíte modlu na konci úrovně a stisknete ji, spustíte tím auto-destrukční mechanismus. Máte zhruba pár minut na to, abyste se vrátili zpátky na místo, kde vás teleport na začátku vysadil. Co z toho vyplývá? Nepodaří-li se vám zkompletovat tyto artefakty (klíč + 4x krystal) můžete, respektive musíte, úroveň navštívit znovu a objevit zbytek. Na své si přijdou i milovníci tajných skrýší, komnat a místností – hra jich obsahuje opravdu požehnaně. Tyto komůrky s poklady však svůj obsah všanc jen tak nevydají – zpravidla vás očekává problém logického rázu.
Kdyby snad někdo podlehl dojmu, že různé krystaly a poklady kompletuje zbytečně, omyl. Peníze, peníze jsou tady všechno (poselství z manuálu :-) a vy si jejich prostřednictvím zahrajete ještě tři různé malé hry pro oddech a zpestření. V té první odrážíte pálkou nahozený míček, který je nutné nasměrovat do vymezeného prostoru. V té druhé Wario jede po silnici na kole a přeskakuje různé objekty. A konečně poslední minihra, tak zde vám nejprve na chvilku ukáží nějaký obličej. Vaším úkolem je, tak trochu jako na policii, složit z různých očí, nosů, vousů původní postavu. Fakticky nejde o žádný zázrak, ovšem přítomnost takovýchto "pitomostí" hodně potěší. Po stránce grafické nemám absolutně žádných výhrad – Warioland 4 se vyznačuje pečlivou kreslenou grafikou s důrazem na rozmanitost pozadí (džungle, dům, louka...) a animace. Co samotným závěrem tohoto povídání dodat? Máte-li chuť na klasickou 2D arkádu, které nechybí prakticky nic, co od daného žánru očekáváte, příliš neváhejte.
| Wario Land 4 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
