Do dnešního dne se mi vcelku úspěšně dařilo vyhýbat se TV Nova. Považuji ji stejně, jako většina mých známých, za bohapustou komerční nechutnost, která valí lidem do hlavy tuny nesmyslných reklam, plytkých rádoby zábavních pořadů a olezlých telenovel. Díky recenzi na tuto vědomostní hru jsem však byl nucen zasednout k pořadu „Nejslabší, máte padáka!“, abych srovnal převzatou soutěž s originálem pocházejícím z BBC. Převzatá je opravdu do posledního chlupu, včetně studia, stolků, hudby a dokonce i hlášek. Nu a jak dopadlo její převedení na PS2 se vám pokusím popsat v následujících řádkách.
Nejprve si ale povězme něco o herním principu. Ve studiu se sejde 7 hráčů. Poté jsou jim postupně zadávány otázky z různých odvětví, jako např. historie, sport, slavné osobnosti, filmy atd. Při správné odpovědi se zvyšuje suma, kterou každý z hráčů může slovem „bank“ uložit do společné pokladny. Při odpovědi špatné se suma anuluje a jede se znovu od nuly. Na konci kola všichni hráči hlasují o tom, který z nich vypadne, jelikož se jim zdál nejslabší (ale občas v tom hrají roli i jejich nálady, či zasednutí si na někoho; znáte to, „Lidé jsou různé“, řekl Milouš). Celkové časy na všechny otázky a odpovědi se do dalších kol snižují a hra
přidává na obrátkách. A tak postupně odpadávají další a další, až dojde k duelu mezi finalisty, a ten vítězný ze dvou borců si odnese obsah pokladny, jenž se během hry uložil. Ve verzi BBC i té novácké hraje při tom všem hlavní roli speaker a v obou je to žena. Tedy spíše uměle evokovaná saň. Nepříjemná, drzá a ostrá. Asi proto, aby to vypadalo, že to má říz a
šťávu. Mimochodem, starší usedlá babizna s typicky britským konzervativním vzezřením je mi mnohem sympatičtější, než její česká kolegyně, která není schopná příliš flexibilně reagovat.
Počítačová verze je naprosto totožná s verzí reálnou. Máte tu “předmodelováno“ 24 charakterů. Každý z nich je jiný, má jiný styl vyjadřování, jinou profesi, jiné záliby. Vyberete si tedy jednoho z nich a vstoupíte do soutěže. Na výběr máte tyto módy: single – player, multi – player a championship. V singlu si střihnete jeden pořad proti záludným, počítačem řízeným protivníkům. V mulťáči si to můžete zkusit až v sedmi lidech naráz. Horní hranice výhry v těchto režimech činí 20 000 liber. Pokud chcete rýžovat anglickou měnu ve velkém, je tu právě pro vás šampionát. Sada čtyř pořadů umožňuje vyhrát až jeden milión liber, což je suma opravdu pořádná. Na to, abyste postoupili do pořadů dalších, musíte samozřejmě vyhrát. Také pouze v tomto módu si máte šanci hru uložit. Ehm, tedy uložit, to asi není to pravé slovo. Dostanete vlastně přístupový kód, který posléze v hlavním menu v položce šampionátu naklepete a hrajete tu show, v níž jste skončili.
Obal tohoto titulu se pyšní hesly jako např.: 24 charakterů s rozdílnou osobností, realistická grafika, úžasná zábava atd. Vždyť už to všichni známe… Možná, že vám ze začátku bude hra připadat, že je opravdu hyperinteligentně naprogramovaná, ale po čase zjistíte, že se jedná o pár jednoduchých modelů v případě AI (umělé inteligence) hráčů a spoustu otrocké datařiny
po stránce otázek. První pocit, který by mohl navodit dojem vaší “skutečné“ účasti v TV tak postupně vyprchá a je tu ve své podstatě velmi jednoduše naprogramovaná hra s tunami otázek. Pokud by vám snad nevyhovovalo množství otázek z okruhu historie, můžete toto zredukovat v nastavení pravidel a přidat četnost kupříkladu sportovního odvětví…
Obrovským mínusem a také důvodem k neprodejnosti titulu v zemích českých je vysoká náročnost na angličtinu. Se třemi možnostmi obtížnosti – junior, easy a normal, se může poprat jen někdo v tomto jazyce velice zdatný a navíc kovaný v daných okruzích otázek, specifických a aplikovaných pro ostrovní monarchii. Junior má na výběr z odpovědí dvou, ostatní obtížnosti jich mají více. Další věc, která Čecháčka okamžitě deklasuje, je snaha o rychlost odpovědi, která je v této hře nutností k ukládání peněz do banku. Budete tu zkrátka louskat tuny anglického textu a to v časovém limitu. Možná jediným přínosem by tedy mohlo být edukativní studium cizího jazyka. Co dalšího by nás mohlo upoutat u takového typu hry? Rozeberme si tedy grafiku a ozvučení.
Grafika v této hře je položkou zanedbatelnou, nedá se tu vlastně moc co hodnotit. Uvaděčka s jejími vstupy je nasnímána přímo z televizních pořadů a studio včetně hráčů je kompletně počítačově zpracováno. Všechny světelné efekty a cuty jsou stejné, jak je znáte z TV. Modely postav však mohly být lépe vyrenderovány; že by oplývaly tisícovkami polygonů, to se tedy rozhodně říci nedá. Takže žádná realistická grafika se nekoná.
Zvuky ve hře jsou samozřejmě samplované, vše je autentické. Hudební znělky jsou na tom stejně. Hloupě je však vyřešeno odpovídání počítačem řízených hráčů, kteří brblají pouze hlášky typu to vím jistě, ano, myslím, že je to takhle, nevím, nejsem si jistý atd. Žádné konkrétní odpovědi, i když je vše na DVD médiu, se zkrátka nekonají. Druhá věc je ale ta, že na obalu se pyšní autoři až 100 000 otázkami. Programově by to možná bylo na takovou rychlokvašku náročné… Ale tohle je Activision, a po této firmě bychom to po řadě propadáků snad nemohli ani čekat (vyjma , abych to zase nepřehnal!).
Tak a teď bych asi tuto recenzi uzavřel, jelikož více se rozepisovati o „Weakest Link“ zjevně nebude mít cenu. Pokud jste lingvističtí šílenci, kteří se chtějí za každou cenu vzdělávat u své mašinky, mohli byste o Weakest Link uvažovat. Musíte ale překousnout nedokonalou grafiku, neúplné slovní ozvučení herního enginu a v neposlední řadě i pozdější stereotyp, do něhož hra upadne. Standardní hráč po takovém titulu jistě nepůjde. A další věcí je cena, za kterou si pořídíte tuto soutěžní hříčku. Dokážete si jistě představit množství zábavnějších a kvalitativně hodnotnějších titulů, ze kterých si můžete vybrat…
| Weakest Link | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
