Ačkoliv první světová válka je už nějaký ten pátek za námi, pro nás letce má neodolatelný punc kýčovité romantiky. Každý z nás se i dnes se závistí ohlédne za letouny oné doby a představí si rytířské souboje jednotlivých letounů, kdy kvalita pilotáže byla největší devizou, jak neokusit věčný pobyt 60 čísel pod zemí. Toto téma bývá bohužel na poli leteckých simulátorů trochu zatracováno, takže každý přírůstek je očekáván s nadšením a netrpělivostí. Ačkoliv Wings of Honour z dílen společnosti City Interactive je prezentován jako akční letecký simulátor, zjistil jsem, že tomu tak bohužel není. Hra se dá nazvat takřka čímkoliv, ale simulátorem opravdu ne. Dle mého mínění je to spíš akční arkáda.
Po instalaci a spuštění ve mně vyvolalo pochybnosti už demo, které bych časově zařadil do titulů vycházejících tak před 5 lety. Také jeho obsah mi zrovna nevoní, přeci jen pohled na letící berušku s dvojplošníky v pozadí moc na atmosféře nepřidá. Naštěstí demo hru nedělá a já se raději přesunu dál. Všechny položky v menu mě opět plně přesvědčují, že se simulátorem to opravdu nemá nic společného. Z herních módů je v nabídce pouze trénink, kampaň tvořená předem danými misemi a multiplayer.
Tréninkové mise můžeme celkem klidně přeskočit, neb i na obtížnost „ace“ je vše 
poměrně jednoduché a nedisponuje ničím výjimečným. Rovnou se podíváme na kampaň.
Jak jsem již psal, všechny mise jsou předem dané, takže žádné dynamické variace nečekejte. Najdete zde patrolu s eliminací nepřátelských stíhačů, likvidaci jejich pozorovacích balónů, útoky na vzducholodě, ničení konvojů či likvidaci utíkajícího špióna. Na první pohled se zdá, že zde je o zábavu postaráno a pokud nebudete číst dál, asi vám tento obraz zůstane. V čem je tedy problém? Ve všem. Tedy skoro ve všem, ale pokusím se to vzít popořadě.
Grafika:
Bezesporu první věc, kterou každý uvidí a také kolikrát jeden ze stěžejních hodnotících argumentů. Po odlétání první mise jsem nabyl dojmu, že grafikovi při tvorbě prostředí přejeli kočku, šlápli na kuří oko nebo nějak zaspal dobu. Prostředí, ve kterém se pohybujete, je velice jednoduché, terén působí jako geometrův zlý sen a použité textury by rozhodně snesly minimálně dvojnásobné rozlišení a víc rozmanitosti. Modely letounů dopadly asi nejlépe, nicméně po srovnání s ostatními tituly na výsluní rozhodně nebudou. Výbuchy a ohně nejsou dokonalé, ale dá se na ně koukat. Jako celek vše působí strašně nepřirozeně a zastarale (opravdu nevím, proč hra vyžaduje DirectX 9).
Zvuky:
Pro správnou atmosféru nezbytný předpoklad. Mohu jen dodat, že použitá hudba je spíš podprůměrná a dlouhou dobu jsem přemýšlel o tom odvážlivci, který ji publikoval. Vyzařuje z ní
umělost až primitivnost. Zvuky jsou celkem v normě, sice neoslní, ale asi ani neurazí. Třešničkou na dortu (pěkně kyselou) je slovní komentář některých akcí ve hře, kdy vám rozjásaný hlásek oznamuje splnění mise nebo jednotlivé úkoly. Při jeho zaslechnutí jsem měl pocit, jako když na mě úlisným hlasem promlouvá tchýně, že si za mou výplatu koupila kožich.
Hratelnost:
Vůbec nejdůležitější faktor. Ani zde nemohu jinak než kritizovat, kritizovat a zase kritizovat. Mise jsou rozmanité, ale trpí spoustou neduhů. Tím hlavním je jejich délka. Všechny mise jsou velice krátké, jednoduché a na jejich splnění vám stačí jedno odpoledne. Já se do problémů dostal až v misi 17, kde se hladina obtížnosti diametrálně zvedla. Splnit daný úkol na nejvyšší obtížnost „Ace“ zvládne do mise 17 každý. Je to hlavně díky diletantskému navržení misí, neboť u většiny z nich stačí jen doletět na místo určení a tam vypustit jednu bombu nebo raketu. Rozloha operační oblasti je tak malá, že na místě určení budete do cca 3 minut. Pokud třeba máte zničit most a nad ním patrolují nepřátelská letadla, vůbec se jimi nemusíte zabývat. Nezačnou si vás všímat do doby, než most vyletí do vzduchu a na monitoru uvidíte hlášení „Mission success“. Tento systém je bohužel v celé hře, nejdéle trvající mise jsou ty, při nichž budete mít za úkol zničit letecké síly protivníka.
Umělá inteligence by si spíš zasloužila přívlastek umělá demence, protože o nějaké koordinaci a spolupráci si můžete nechat zdát. Dokud se nepřiblížíte na vzdálenost bližší než těsnou, skoro si vás nevšimnou.
Díky arkádovému zaměření také nečekejte reálnou fyziku a letový model, ale tak už to u tohoto typu her bývá. Model poškození letounů má 3 fáze: malý kouř, velký kouř, pád. U pozemních cílů je to dle velikosti. Co se zbraní týče, platí, že kulomety jsou účinné pouze na letouny . Balóny a pozemní cíle je nutno likvidovat za pomocí raket nebo bomb.
V celé hře se nenachází během hraní žádná animovaná sekvence, jediným kontaktem s hráčem je lakonické hlášení o povýšení, čtení náplní jednotlivých misí a občasné hlášení během mise o úkolech či o jejich splnění. Medaile, které obdržíte, se objeví samy bez zvláštního upozornění.
Ovládání:
Ovládání je navrženo celkem dobře a dá se nastavit plně dle vašich představ. Jedinou věcí, která mi vadila je systém rozhlížení. Hra mi neumožnila nastavit pro tuto akci poziční klobouček, jak by každý normální tvor čekal, ale pouze jednu klávesu po jejíž aktivaci místo stroje ovládáte hlavu. Nemusím podotýkat jak „skvělý“ je to způsob při dog-fightu, kdy potřebujete rozhled a zároveň manévrovat.
Podtrženo sečteno - máme před sebou krátkou, nudnou arkádu, kterou nezachrání ani využití zapomínaného tématu leteckých soubojů v 1. světové válce. Hra se vydává za něco, co není a její technická úroveň zdaleka nedosahuje kvality, kterou v dnešní době hráči očekávají. Její snad jediné plus je poměrně nízká HW náročnost, takže by měla bez problémů běžet i na pomalejších strojích. Patříte-li k maniakům, kteří disponují přebytkem finančních prostředků nebo velmi bohatými rodiči, klidně si Wings Of Honour kupte, ale z hodnotového hlediska se bude jednat o vyhozené peníze. V případě potřeby létání v první světové válce nezbude než sáhnout po starším a osvědčeném Red Baronovi. V případě touhy po dobré arkádě vřele doporučuji třeba Airfix Dogfighters nebo Pacific Air Warriors, které disponují mnohonásobně vyšší hratelností.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
