Hra si mě okamžitě získala zpracováním, inspirovaným starým Japonskem. Na obrázcích to nevynikne, ale v pohybu, kdy scénu rámují padající lístky sakur, je to nádherná podívaná.
Hráč se chopí Gora, šéfa vesnice, který vyráží na cestu za pomstou. Kromě obligátního skoku a pořádného skoku s odrazem má k ruce sekeru a vystřelovací hák. Tvůrci si kladli za cíl vytvořit velmi obtížnou hru, která vyžaduje přesné provádění pohybů. Problém však je už v podstatě u samotného ovládání.
Wooden Sen'SeY
Zbraň na blízko má zoufale malý dosah a je slabá, zatímco protivníci útočí prakticky okamžitě. Důležité je předvídat jejich pohyby. Při sázce na přesnost proto nechápu, jak mohlo autory vůbec napadnout, že velký skok lze realizovat pouze stisknutím tlačítka a zároveň škubnutím ovladače.
Můžete vypnout pohybové ovládání, ale není to o moc lepší. Musíte stisknout tlačítko, pohnout analogovou páčkou směrem dolů a zároveň stisknout další tlačítko. Případy, kdy jsem kvůli této šílené kombinaci ztratil život, ani nepočítám. Přitom stačilo spolehnout se na osvědčené dvojité stisknutí stejného tlačítka, obtížnosti hry by to nijak neublížilo.
Wooden Sen'SeY
Druhým problémem je nezáživný návrh úrovní. Vím, není úplně fér porovnávat nezávislou hru a geniálního Donkey Konga, ale jak už je člověk jednou zmlsán, vyžaduje minimálně podobnou kvalitu. A v tomto je Wooden Sen'SeY tak deset let pozadu.
Autoři se možná snažili navázat na ty největší klasiky od Nintenda, ale nepovedlo se to. Tempo navíc zabíjí okamžiky, kdy se obrazovka zastaví a nehne se, než pobijete všechny nepřátele, kteří se tam postupně vygenerují.
Nechápejte mě špatně. Wooden Sen'SeY nemusí být špatná volba, pokud hledáte vyšší obtížnost a líbí se vám styl, kdy se s vámi hra nemazlí. Rozhodně to ovšem není pohodová arkáda za pohodovou cenu, jak to z videí a obrázků působí.
Hra vyšla také na PC a MAC.
