Sice nás jistě nejsou davy, ale věřím, že rozhodně nejsem sám, kdo se těšil, že si na nové konzoli od Microsoftu zahraje hned zkraje nový díl Ridge Racera (o DOA4 ani nemluvě). Trochu to ale nevyšlo, a tak je potřeba si zatím „vystačit“ pouze se třetím dílem série Project Gotham Racing, která se stala značkovou sérií již prvního Xboxu. Vzhledem k tomu, že první dva díly byly vždy přijaty velmi kladně, mohlo by se zdát, že se vlastně nic neděje. Ale ono se něco tak trochu děje a upřímně řečeno se již nemůžeme dočkat okamžiku, až si na nové mašince vyzkoušíme i onoho nového Ridge Racera. Po prvním spuštění PGR3 jsme totiž zažili vcelku velký a nepříjemný šok, a tak jsme zvědavi, jak dopadne srovnání s s novým RR.
PGR3 samozřejmě ani na klasické televizi nevypadá vůbec špatně, ale problém je v tom, že vás to neuhodí okamžitě do očí.
PGR 3 vás totiž na první pohled strašně zklame. Spustíte hru, od které očekáváte next-gen grafické zázraky, ale první, co vás při prvním pohledu na hru napadne, je to, že to vypadá jen jako lehce vylepšené GT4 či Forza. Tento pohled nás v redakci vcelku dost zdrtil, to
přiznáváme bez mučení. Sice se objevují názory, že na HD Ready televizi, vypadají ve vyšším rozlišení hry obecně lépe, ale ani tak jsme se neubránili pocitu, že jsme byli oklamáni. Měli jsme totiž srovnání s jinými hrami, které, ač z launchové vlny, vykazovaly zcela zjevné známky next-gen grafiky. Názoru, že se jedná o problém způsobený nedokonalostí našeho zobrazovacího zařízení se ovšem nebráníme, a rozdíl v grafické kvalitě her Xbox 360 v závislosti na obrazovce otestujeme, jakmile k tomu budeme mít příležitost.
PGR3 samozřejmě ani na klasické televizi nevypadá vůbec špatně, ale problém je v tom, že vás to neuhodí okamžitě do očí. Auta vypadají pěkně (ovšem občas jsou dost podivně nasvícená, což jim na přitažlivosti ubírá), podél tratí je nejen spousta
dosti detailních domů s nápisy či reklamami, ale i různých dalších objektů, diváci jsou plně 3D, stromy vypadají skutečně skvěle,
ovšem to všechno jsou věci, které objevíte až při pozornějším zkoumání. Technická kvalita grafiky tak není vyloženě špatná, ale spíše nevhodně podaná. Jedinou její opravdu značnou vadou je tak textura silnice, která je až na čestné výjimky jednolitě šedá, ozvláštněná pouze čárami, které v ulicích vymezují jízdní pruhy. Žádný náznak prasklin, ani jeden poklop pouličního kanálu. A to je
určitě škoda, jelikož již na letošní E3 jsme v podobě NFS: Most Wanted viděli, čeho všeho je Xbox 360 schopen. Ke kladům grafiky PGR3 naopak přičtěme její krásnou ostrost a čistotu, která je vlastní všemu, co na obrazovce můžete vidět.
Než se pustíme do chvály, odbudeme si ještě jednu výtku, a sice směrem ke kolizní fyzice. To, že se auta mnohdy poměrně podivně přetáčejí při vzájemných kolizích nám nevadí, ostatně jedná se v podstatě o arkádu, ovšem bourání do svodidel a jiných objektů na trati považujeme za ostudné. Od hry pro nastupující generaci konzolí bychom totiž čekali přeci jen něco více než jen že vůz při nárazu do mantinelu s tupým zvukem jen tak poskočí na místě. Pokud do svodidel narazíte šikmo, auta se
samozřejmě různě odrážejí, ale stále to není nic zázračného a spíše to působí jako nutná povinnost.
Vedle singleplayeru je zde ale minimálně stejně velký důraz kladen i na multiplayer.
Pojďme ale již k příjemným stránkám. Jednou z nich je zcela jistě skutečnost, že si ve hře opět jednou můžete zařádit s pořádnými bouráky. Vozidla, která by se dala označit za klasické cestovní vozy se zde dají spočítat na prstech snad i jedné ruky, a tak vám nic nebrání vybrat si hned na začátku pořádný sporťák dle vašeho gusta. Auta jsou rozdělena do pěti tříd, ovšem rozhodně se nemusíte obávat, že na začátku hraní vás bude čekat klasické úvodní martyrium s Nissanem Micra. Na ty nejvymazlenější kousky v čele s nedostižným McLarenem F1 GTR (zde navíc ve verzi LM, ovšem pouze v ne příliš vábné oranžové barvě) si sice budete muset nejprve vydělat, ale na rozdíl od Gran Turisma zde nebudete muset před nákupem každý kreditek desetkrát v ruce obrátit, a tak si první milion vyděláte vcelku rychle a bez obtíží. Pestrá škála licencovaných bouráků značek jako
Lamborghini, RUF, Lotus či Panoz (plus nejeden koncepční model) je tak jistě velmi lákavou nabídkou pro každého fanouška motorismu. Možná že i nějaká ta plečka od Ferrariho někoho potěší :-).
Stejně jako v minulých dílech se závody odehrávají v ulicích měst, respektive na tratích, které tam jsou vytyčeny. Navíc je zde přítomen i v současnosti velmi populární Nurburgring ve své plné délce, ovšem v tomto případě pro nás bylo poněkud atraktivnější prolétnout si v nějakém supersportu současnou verzi určenou pro závody F1. Co se týče měst, zajezdíme si v Tokyu, Las Vegas, New Yorku či Londýně, přičemž každé z nich na vás dokáže zapůsobit svou specifickou atmosférou. Hlavním těžištěm hry pro jednoho se stává kariéra, která se odehrává průběžně ve všech zmíněných lokacích. Podobně jako i v jiných závodních
hrách je zde vypsáno několik šampionátů (konkrátně 23), které obsahují různý počet závodů a ty je samozřejmě potřeba splnit. Není jich sice vyloženě mnoho, ale hra se snaží motivovat k dalšímu hraní tím, že před vstupem do každého závodu máte na výběr
z pěti obtížností, a je tak pouze otázkou vaší cti, zdali se spokojíte s průchodem na Easy (hrát na Novice je skutečně ostuda) nebo se více či méně zakousne a zkusí vše splnit na Medium či Hard (Hardcore je naopak zase jen pro zjevné šílence). Rozdíl samozřejmě spočívá ve výší finanční odměny za daný závod a navíc vám hra za různé splněné milníky uděluje medaile, přičemž některé z nich na nižších obtížnostech nezískáte.
Největším problémem série PGR obecně vždy bylo riskantní kolísání na tenké hraně mezi arkádou a simulací. Na jednu stranu je potřeba jezdit rychle a čistě, na stranu druhou je ovšem třeba i řádně smykovat, a získávat tak co nejvíce Kudos. Ve třetím dílu se hratelnost přiklání jednoznačně k arkádě a navíc je poměrně příjemné, že Kudos již nejsou zas až tak limitujícím prvkem, který by vám nějak výrazně bránil v dalším postupu hrou. Na druhou stranu je ale není vhodné podceňovat ani v závodech, které jsou na jejich získávání založené, jelikož s rostoucím počtem Kudos se vám odemykají nové vozy.
|
Jak již bylo naznačeno, setkáme se zde s různými typy závodů. Vedle klasických závodů na okruzích jsou zde i sprinty z jednoho místa do druhého, jízdy na čas, mezi checkpointy či poměrně zajímavá varianta Time vs Kudos, kdy vám sběr Kudos smykováním zastavuje na poměrnou chvíli čas a vaším úkolem je dojet do cíle dříve než vám čas vyprší. A nechybí samozřejmě ani soutěže, v nichž je účelem nasbírat během daného času požadovaný počet Kudos. To vše se odehrává na okruzích, s nimiž hra
pevně pracuje, ovšem ke slovu se časem dostane i vcelku dosti povedený a uživatelsky příjemný editor tratí, v němž si můžete vytvořit trať podle vašich představ. Autoři hry avizují až sto milionů vlastních tratí, což se nám sice zdá poněkud přehnané, ale když se do toho započtou všechny možné tratě v obou směrech, tak k podobnému číslu možná i dojdeme. Problémem však bude, že mnohé z nich si budou velmi podobné. Na mapkách měst totiž je vyznačeno několik bodů, v nichž může být umístěn start či cíl závodu a dále pak waypointy, kterými můžete vlastní trať vést. Nemůžete si ji tedy vytyčit zcela libovolně, což poněkud zamrzí, ale asi bychom chtěli již opravdu hodně. I v současné podobě je ovšem zdejší editor vynikající a zcela jistě značně prodlouží životnost hry.
|
Skvělá auta
Ne zcela přesvědčivá grafika| Project Gotham Racing 3 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
