Call of Duty: World at War – návrat druhé světové války

Jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších FPS všech dob se vrátila a s ní i druhá světová válka.

Call of Duty: World at War

Hrůza druhé světové války dodnes straší nejenom její veterány, ale i generace jejich potomků. Já osobně si k ní nedovolím nic přirovnávat, ale když jsem se dozvěděl, že Call of Duty: World at War tvoří Treyarch, tak mě málem kleplo. Infinity Ward jasně ukázali, že jsou ve tvoření série CoD naprosto nejlepší, zatímco Treyarch se s Call of Duty 3 příliš nevytáhl a tento díl si vysloužil mezi hráči titul nejhoršího v sérii.

Zatímco Call of Duty 4: Modern Warfare nám ukázal současný boj vojenských jednotek, tak pátý díl se vrací do éry druhé světové války. Každý asi čekal, že s pátým dílem přijde tématický vývoj a ne krok zpět, ale když už nás série zasazením her do této doby tolikrát pobavila, tak vlastně proč ne.

Po výbuších zůstávají z nepřátel jen krvavé cáry a dočkáte se i několika velmi drsných zážitků.

Jak je v sérii zvykem, tak i tentokrát si zahrajeme za více stran. Do rukou se vám tak dostanou Američané i pomstychtiví Rusové. S Amíky budete bojovat v Pacifiku, kde své pozice zaujali nepřátelští Japonci, zatímco s Rusy budete nakopávat zadky nacistickým Němcům v Rusku a Německu. A ano, to si pište, že nepřijdete ani o klasickou ostřelovací misi ve Stalingradu, ani o dobývání Berlína. Klišé je slovo, které říká Call of Duty: World at War „tati“. Prakticky vše, co zde odehrajete, jste už v jiné hře zažili. Jasně, je těžké přijít s něčím novým, ale Infinity Ward se to minule povedlo.

Herní schéma je všem důvěrně známé. Se dvěma zbraněmi a týmem přátel postupujete nepřátelským teritoriem (čti: většinou tunelem). V něm splníte úkol, vystřílíte nepřátele s opravdu nízkou úrovní umělé inteligence a jdete dál. AI je tentokrát opravdu tragická a máte díky ní pocit, že hořící porost na pacifických ostrovech je marihuana, která silně ovlivňuje vnímání a reakce nepřátelských jednotek.

 PC verze

"Pátý díl Call of Duty se sice dobře hraje, vyniká opravdu rychlou a dynamickou hratelností, reálným zobrazením válečných hrůz (některé scény jsou opravdu pro silné žaludky) a několika povedenými momenty. Na druhou stranu ho krutě sráží vyloženě dementní AI, starší engine, minimum novinek nebo krátká herní doba."

- číst celou PC recenzi(70%)

Dost často se vám stane, že na vás protivníci ani nezaútočí a jen tak tupě stojí, než je zastřelíte. Co se týče Japončíků, tak ti občas překvapí aspoň útokem bajonetem, který můžete vykrýt stisknutím pravé analogové páčky, což přináší vítané vcelku o adrenalinové zážitky.

Mnohem více, než kdykoliv předtím, se budete muset vyhýbat granátům. Ty padají z nebe častěji, než dešťové kapky. Samozřejmě ne vždy je stačíte odhodit zpět a vzhledem k tomu, že se odhazují stejným tlačítkem, jakým házíte granáty vlastní, tak mnohdy vznikne nepříjemná taškařice plná výbuchů.

Stejně jako v Modern Warfare i zde narazíte na krvelačné psíky, kteří vám jdou po krku. Samozřejmě se jedná o německé ovčáky, kteří při umírání kňučí tak udatně, že i náš vořech utíkal z pokoje k dětem. Ostatně Call of Duty: World at War je nekrvavějším dílem série. Po výbuších zůstávají z nepřátel jen krvavé cáry a dočkáte se i několika velmi drsných zážitků. Takové popravování fašistů je jen pro silné nátury. Stejně tak američtí vojáci, respektive jejich mrtvoly zavěšené na stromech, působí děsivě. Třeba se jednou dočkáme i proslulého řitního prorůstání bambusem.

Abych ale hře nekřivdil, tak i když je celá založená na skriptech, tak některé z nich opravdu stojí za to. Nemluvím sice o „nenápadných“ přepadech ze strany nepřítele, kterých se dočkáte v každé druhé misi, ale o scénách, kterým se už nějakou dobu přezdívá „WOW“.

Když s letadlem přistanete na vodě, tak záchranu námořníků si vyzkoušíte opravdu poprvé.

Novinek je tu ovšem opravdu málo a těch zásadních ještě méně. Kromě bajonetu je tu však ještě jedna zbraň, která ovlivňuje hraní více než ostatní. Tou je plamenomet. S tím podpálíte kde co a nepřátele jakbysmet. Tvůrci na něj kladli velký důraz, a tak ho dostanete hned v několika misích jako hlavní zbraň. Treyarchu se dokonce natolik líbil, že jsou jím vybaveny i tanky. O oheň tedy není nikdy nouze. Na druhou stranu třeba brokovnice je povětšinou naprosto k ničemu. Dostanete ji obvykle v otevřených prostorech, kde je vám platná jak psí granule na WC bez toaletního papíru.

Rozptýlení přichází v několika okamžicích jako když označujete místa k bombardování nebo střílíte z tanku nebo letadla. Obojí jsme však už zažili několikrát, pohromadě dokonce v Call of Duty 2: Big Red One. Abych ale opět nekřivdil, tak když s letadlem přistanete na vodě, tak záchranu námořníků si vyzkoušíte opravdu poprvé.

Příběhové dobrodružství bez silnějšího příběhu si můžete zahrát na jednom Xboxu i ve dvou díky rozdělené obrazovce. Lepší to ale je ve čtyřech po Xbox Live. To je teprve ta správná zábava. Od multiplayeru v Call of Duty: World at War se ostatně očekávaly velké věci. A jak to dopadlo? Jak byste čekali? Hra více hráčů je kopií toho z Modern Warfare, jenom přenesená do reálií druhé světové války.

Nazi Zombies

Ne, takto se opravdu nejmenuje žádná postapokalyptická punková skupina hrající nemožnou muziku. Jedná se o bonusový režim, ve kterém budou vašimi úhlavními nepřáteli oživlé mrtvoly nacistů. Ocitnete se v opuštěném domě, který se před nemrtvými snažíte ochránit. Za jejich zabití a za opravené barikády získáváte body, za které si poté můžete nakupovat zbraně. Cílem je vydržet co nejdéle a dostat se tak do co nejvyššího kola. Hru lze pařit až ve čtyřech a získáte ji tak, že dohrajete příběhový režim.

Zpět je tedy systém zkušenostních bodů a hodností. S více body získáte přístup k více zbraním atd. Map je dostatek a postupem času si jistě budeme moci stáhnout nové, jak už je tak díky Xbox Live zvykem. Některé jsou z většiny založené na exteriérech, jiné naopak sází především na interiéry. Svým designem se mi ale líbily o dost méně, než ty v Modern Warfare.

Speciální útoky jsou zpět, ale jak již bylo řečeno – jsou uzpůsobené. Místo útoku stíhaček tak nepřítele sejme tlupa hladových agresivních psů. I přes jisté neduhy však musím multiplayer vychválit ze všeho nejvíc. Strávil jsem totiž u něj jednoznačně nejvíce času. Hrát ho lze až v osmnácti lidech a je opravdu velmi návykový, jak už jsme si u série zvykli.

Co se týče vzhledu, tak Call of Duty: World at War nepatří k absolutní špičce, ale přesto je to velmi pěkná hra. Engine čtvrtého dílu má evidentně stále co nabídnout. Zejména částicové efekty jsou při výbuších fenomenální. Stejně jako oheň a zbytek elementů. Za vyzdvižení stojí i HDR efekty, kterými se zde nešetřilo. Po hudební stránce čekejte průměr. Tuctové válečné motivy doplňují rockové prvky, které působí přinejmenším trapně. Zejména v takové hře.

Takže milý Treyarchu, pořád děláš horší CoDčko, než Infinity Ward, ale zlepšil jsi se. Hra je o třídu lepší, než Call of Duty 3 a byť nepřináší víceméně nic nového, tak je opravdu zábavná. A teď jen vyčkat, co příště přinesou Infinity Ward. Jak je známo, tak již pilně pracují na šestém dílu.

Hru zapůjčila firma Gamehouse.