Orange Box - kouzelná krabička

Máte rádi Half Life a vlastníte Xbox 360? V tom případě je obsah oranžové krabičky právě pro vás. A možná i něco navíc!

The Orange Box

Valve si svoje fanoušky hýčká. Kromě párádních her, které nám servíruje, také nezapomíná, že ne všichni měli šanci si tu kterou pecku zahrát. Po fantastickém Half Life 2 a neméně zdařilém Episode One tak všichni netrpělivě vyhlížejí v obchodech zatím poslední díl série s podtitulem Episode Two. Ale páni vývojáři si nejspíše řekli, že je jeden datadisk fakt málo (kéž by si to uvědomili i ostatní) a nabídli nám neuvěřitelně nabušenou krabičku. Oranžovou krabičku. Orange Box nejen že obsahuje Half Life 2 společně s první epizodou pro nostalgické vzpomínky. Především pak skrývá novou Episode Two, logickou hříčku na volné chvíle Portal a také onlinovou zábavu v podobě Team Fortness 2. A abychom my, konzoloví nadšenci, nezáviděli PCčkářům, kteří už nějakou tu chvíli zběsile buší do klávesnice ve společnosti pana Freemana, dostává se Orange box také na Xbox 360. Je toho hodně, tak se do toho pusťme.

VIDEO

Episode Two
Pokud čtete tyto řádky, jistě jste hráli alespon HL2, jinak by pro vás příběh ztratil jakýkoli smysl, proto nebudu plýtvat místem v popisování příběhových linek a řeknu jen, že druhá epizoda začíná přesně tam, kde první skončila. Po urputné cestě ze City 17 jste se přeci jen ocitli ve vlaku uhánějícím pryč, tlaková vlna z výbuchu Citadely vás však dohnala, a tak se právě probíráte v troskách. Alyx naštěstí přežila také, takže vás může směle doprovázet svými hláškami i milým úsměvem. Jelikož patřím k fandům série, rozhodně vím, jak je vžití se do příběhu důležité, proto v žádném případě nehodlám prozrazovat důležité a zlomové momenty. Dodám jen, že nesete z Citadely důležité informace, které mohou celé to klubko s vojáky Combine a Citadelou rozmotat. Proto vás po kontaktu s otcem Alyx čeká dlouhá cesta přes lesy, rozpadlé domy, jeskyně a stezky právě do ukryté základny rebelů. Jak už je to ale zvykem, nebude to tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát, už jen proto že ten kus softwaru, který žmoulá Alyx v rukou má pro Combine velkou cenu, a tak se nezastaví před ničím. Ani před vámi, pane Freemane.

Pro příznivce Alyx mám však špatnou zprávu. Bohužel s vámi nebude tak často, jak byste si přáli, a rozhodně můžete zapomenout na veselou kooperaci po celou hru ve stylu první epizody. Ano, Alyx nám zase o kus zlidštěla, má o kus lepší hlášky a animace jsou taktéž na výbornou. Toho všeho si ale užijete poskvornu, a to kvůli zvratu, který samozřejmě neprozradím. Co ale ztrácí hra na Alyx, dohání na Vortiguantech, kteří po vašem boku budou dosti často a jsou esencí těch nejlepších hlášek. Jistě, na hlášky typu „Freeman je nejlepší“ už jste si možná zvykli, někdy ale vyrukují s něčím, co vás donutí k výbuchu smíchu uprostřed akce, která pak mnohdy neskončí dobře :). Komu to ale vadí? Důležité je, že Epizode Two oplývá párádní atmosférou od začátku až do konce a popravdě si nevzpomenu na hru, která by dokázala vtáhnout tak silně. Lví podíl na tom má i AI vašich společníků, kteří mají jak skvěle načasované skriptování, tak pudy sebezáchovy, tudíž vám nelezou před hlaveň, nepřekážejí a nezadrhávají za každý druhý roh. Spolupracovat s Alyx je jedna radost, Vortiguanti jsou pak více samostatní a nemusíte jim pomáhat téměř vůbec. Přitom tomu na začátku nic nenasvědčuje. Po lehkém rozjezdu vás však přicucne a nepustí, dokud si na konci neužijete jeden z nejemotivnějších, nejpůsobivějších a nejhezčích momentů celé hry a možná i celé série. Samozřejmě tu mluvím o finální obraně základny před útokem Striderů a Hunterů. Na papíře to možná nevyzní tak, jak má, ale je to něco , kvůli čemu se vyplatí mít televizi s HD rozlišením a repro sestavu pro domácí kino, to je bez debat.

Na papíře to možná nevyzní tak jak má, ale je to něco, kvůli čemu se vyplatí mít televizi s HD rozlišením a repro sestavu pro domácí kino, to bez debat.

Po pěší první epizodě se také vrací projížďka na inovované bugině, která trvá tak akorát, aby hru zpestřila a vnesla svěží vítr do plachet. A i když je druhá epizoda o kus delší než epizoda první, nepostrádá náboj a budete potkávat stále nové a nové možnosti až do konce. Já osobně jsem nečekal nic jiného, protože jsou Valve známí svou precizností, v čemž pokračují i zde. Pokud vám připadá herní doba krátká, nic vám nebrání hru začít znovu, třeba již jen kvůli získání achievmentů.

Ovládání hry je naprosto totožné a kromě inovovaného HUDu zde nenajdete nic, co by vás mohlo překvapit. Hrát FPS na gamepadu chce zajisté cvik a pokud by vám styl nevyhovoval, je lepší si k xboxu připojit klávesnici s myší a na tento nepodstatný neduh rovnou zapomenout. U vašeho arzenálu taktéž zůstáváte. Najdete tu všechny svoje oblíbence labužnickým šestiraňákem počínaje a pulsní puškou konče. To samé by se dalo říci i o nepřátelích, kde přibyly jen dva nové skalpy, a to Hunter a nová odnož Antlionů plivající jed. Na jednu epizodu to ale bohatě stačí, nemyslíte?

Grafickou parádu opět zaručuje Source Engine a i přesto, že už za sebou lecos má, stále prokazuje své kvality. Vývojáři totiž nespí a neustále ho vylepšují. Proto máme tu čest nejen s HDR, ale i jemným stínováním či perfektními efekty osvětlení. Když k tomu přičtu nové odlesky a naprosto skvěle vypadající lesní krajinu, nemám téměř co vytknout. Říkáte si proč téměř? Inu, po demu Crysis mám laťku trochu někde jinde :). To ale nemění nic na faktu, že se Episode Two nadmíru povedla.

Ze zvukové stránky bych rozhodně upozornil na opět perfektní dabing s téměř dokonalou synchronizací pohybu rtů a mluveného slova. Osobně snad není nic, co bych nesnášel více než pocit, že za postavu mluví někdo jiný, protože sotva otevře ústa. Všechno ostatní je nezměněné, stejně jako soundtrack, který se předvede pouze v určitých momentech, čímž podtrhne jejich dramatický nádech. Zhodnotím to tedy jedním slovem: brilantní. Po skvělé první epizodě a párádní epizodě druhé už nám nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a čekat na příchod epizody třetí. Pokud to bude alespoň z půlky tak působivé, nemáme se naprosto čeho bát. Do té doby si užívejte Orange Box, vystačí vám opravdu na dlouho.

Hodnocení: 85%

Portal
Po druhé epizodě, na kterou jistě sáhnete jako první, tu naleznete taktickou hříčku na Source Enginu s názvem Portal. Nejedná se o hru v pravém slova smyslu, ale díky spoustě nápadů a hlavolamů se vám jistě zalíbí.

Hra začíná v jakémsi inkubátoru, ve kterém se probouzíte. Poté, co se rozkoukáte, začíná vaše cesta. A co že děláte? Chodíte z místnosti do místnosti, z výtahu do výtahu a řešíte logické hádanky, které jsou vždy spojené se systémem měnitelných portálů, které po krátké době budete moci sami vytvářet díky malému stroječku. Jedná se vlastně o krátké minihry, které absolvujete po sobě. Vejdete do místnosti, vyřešíte hádanku, a upalujete do otevřených dveří. Jak tak postupujete hrou, začíná přituhovat a někdy budete muset vskutku nažhavit svoje závity, abyste uspěli. Hra totiž počítá s vaší váhou, gravitací a fyzikálními zákony vůbec, a tak musíte přemýšlet, jak kam skočit nebo co kam hodit, aby to dopadlo přesně jak potřebujete. Možná se to nezdá, ale podobná taškařice dokáže chytnout a nepustit, hlavně protože budete neustále zvědaví, co si na vás hra připravila dál.

Source engine se tu však rozhodně nezapotí. Prostředí je totiž jednotvárné a přes několik pěkných efektů nenabízí zhola nic kromě laboratorních zdí a strojů, které hádanky tvoří. Svému účelu ale poslouží spolehlivě, tak proč si stěžovat? Po celou hru provází vaše počínání elektronický hlas, který vám bud vysvětlí o co jde, varuje před nebezpečím v té které místnosti či vám jednoduše sdělí, že je možnost, že se přes ony testy nedostanete, a proto se s vámi loučí již teď. Jako podkres vám také hraje relaxační hudba, která ničím nevybočuje z jednotvárnosti prostředí.

Portal se ukázal jako zajimavý, velice svérázný a osvěžujicí pytel miniher, který může v mnohém posloužit jako interaktivní IQ test. Když tedy nebudete mít nic na práci, rozhodně si Portal zkuste. Možná budete překvapeni, kolik toho nabízí.

Hodnocení: 80%

Team Fortness 2
Jako poslední si z oranžové krabičky odnesete šílenou, rychlou a komiksově laděnou online řežbu, nad kterou nostalgicky naladění hráči uroní nejednu slzu. První Team Fortness pro Half Life si totiž získal spoustu fandů a nejinak tomu je i zde. A o co že se jedná?

Pokračování TF je krystalickou zábavnou, kterou mohou nabídnout jen online hry. Koncept se v zásadě podobá hrám jako Enemy Territory či Battlefield. Máte tu mapu, na které proti sobě stojí dvě strany, dva týmy, které bojují o území či důležité dokumenty. Hlavní myšlenkou TF však není nastřílet nejvíce fragů, nýbrž umět spolupracovat a být součástí týmu. K tomu vám pomůže devět unikátních profesí, které se skutečně liší i něčím jiným než jen oblečením. Máte tu skupinu útočníků, do které patří Scout, Soldier a Pyro s plamenometem. V prostřední skupině nalezneme Medika, Snipera a Špióna. No a poslední defenzivní skupinu skupinu tvoří Inženýr, Heavyguy s rotačním kulometem a nakonec Demoman, který to umí s granátometem. Všechna povolání jsou jedinečná a každý si jistě vybere tu svému srdci nejbližší.

Když se konečně vrhnete na bojiště, zažijete pravé válečné běsnění. Mapy jsou totiž dosti malé, orientované na hektické rychlé řežby na malém prostranství, a tak se téměř nestane, že byste běželi mapou a nudili se. Ono uběhnout kus cesty chce notnou dávku štěstí, protože jste téměř neustále na mušce, a proto zde více než kdy jindy platí pořekadlo „stojící voják je mrtvý voják“. Kromě plnění úkolů jako zabírání bodů či krádež dokumentů ze základny nepřítele tu jsou také milé minihry v podobě Odplaty (pokud vás někdo sejme vícekrát, musíte mu to oplatit), které dokážou příjemně zředit šílenost bojů.

Zde více než kdy jindy platí pořekadlo „stojící voják je mrtvý voják“.

Po příjeném překvapení však přichází téměř jediný menší nedostatek celé hry, a to je malý počet základních map . I přes různorodost v podobě jak starších, tak i nových map, je šest přeci jen malé číslo. Jedinou nadějí je Xbox Live, na kterém se určitě brzy objeví fanoušky vytvořené skvosty, takže by se tento problém dal označit za dočasný.

Jednou z dalších věcí, která dělá TF tak unikátním, je zajisté grafické zpracování, které je komiksově laděné. Vskutku všechny animace, vzhled hráčů, prostředí i utržené končetiny tvoří natolik perfektní a kompaktní podívanou, že jen ortodoxní rýpal by tu hledal chyby. Ruku v ruce s grafikou jde i zvukový doprovod, který navozuje pocit chaotické akce, kde všechno vybuchuje, všude létaj kusy pelchů, ostatky vašich spolubojovníků i kulky nepřátel, díky čemuž je i audio zážitek velmi zajímavý.

Team Fortness 2 tedy doporučuji každému, komu není herní zábava cizí a chce se odreagovat s kamarády. Rozhodně nepřináší nic nového a z řady ven vybočujícího, staré principy ale předvádí dokonale. Viva la Valve!

Hodnocení: 90%