Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: V Yakuze 0 mlátíte mafiány, vedete klub s hosteskami a rybaříte

aktualizováno 
Herní plocha je na dnešní poměry až směšně malá, ale tolik různorodé zábavy jako tady zažijete jen málokde. V této hře se úplně vše splnit snad ani nedá.
85

Yakuza 0

Platforma: PlayStation 4
Výrobce: Sega

  • poutavý příběh
  • věrné japonské reálie
  • spousta věcí průzkumu i ke hraní
  • s nadsázkou řečeno téměř nekonečná herní doba
  • lehce zastaralé technické zpracování
  • občas jsou možnosti tak široké, že nevíte, co dřív

Herní karta

Kabarety navštěvuje pestrá škála zákazníků, proto je potřeba zaměstnávat pestrou škálu děvčat. A jednu ukecanou ženskou. | foto: Michael Mlynář, iDNES.cz

Značka Yakuza je v Japonsku (v originále Rjú ga gotoku) masivně populární, ale na Západě má až trestuhodně málo fanoušků. Možná je to poněkud exotickým a pro našince asi až trochu neuchopitelným japonským prostředím, ale možná také něčím úplně jiným.

Přitom právě prostředí je to, co člověku o reáliích současného Japonska dokáže říci více než leckterý dokument. Hlavní hrdina Kiryu Kazuma totiž operuje v tokijské čtvrti Kamurocho, jejímž předobrazem je reálná oblast Kabukičó, která je součástí větší čtvrti Šindžuku. V případě série Yakuza pak vězte, že téměř cokoliv, co vidíte ve hře, existuje i ve skutečném Kabukičó.

Fotogalerie

V Yakuze 0 se ovšem podíváme i do Ósaky, kde svoje životní strasti prožívá druhý hlavní hrdina Goro Majima. Příběh, zasazený na konec 80. let, mezi oběma mladými muži přepíná automaticky, ale ke konci tuto možnost dostane i sám hráč.

A příběh je to pořádně temný. Respektive takto: těžko to po letech nějak přímo srovnávat, ale v žádném předchozím dílu jsem z příběhu neměl tak stísněný pocit. Dost do tuhého začíná jít hned od začátku. Kiriyovi chtějí přišít vraždu a na základě toho zlikvidovat jeho yakuzáckého šéfa. Aby tedy uvedl vše na pravou míru a svého mentora ochránil, rozhodne se Kiryu z řad yakuzy vystoupit. No a naproti tomu Goro byl před časem vyloučen a chce se vrátit. Kvůli tomu si právě v Ósace kroutí „odpustek“: vede kabaret a musí vydělat jistou sumu peněz. Ale až tak lehké to pochopitelně nebude.

Aby oba chlapci dosáhli svých cílů, musí se k nim v prvé řadě proboxovat. Tak už to u yakuzy chodí. K tomu jim každému slouží tři bojové styly plus jeden tajný, který se odemkne po splnění určitých podmínek. Podstoupí tedy stovky bitek, z nichž získávají peníze. A hned tady se objevuje jeden z mnoha vtipných prvků hry: při rvačkách z protivníků sice cáká krev, a to vcelku pěkně, ale v prvé řadě z nich létají peníze.

Yakuza 0

Každý bojový styl má svůj vývojový strom, v němž si kupujete nové schopnosti. Ale ty začnou být velmi brzy hodně drahé, proto je potřeba najít si další zdroje příjmů. A těch je opravdu hodně, s trochou nadsázky by se na první pohled dalo říci, že peníze leží na každém rohu. Ale zase vzhledem k cenám se vám jich stejně bude dostávat podstatně méně, než byste si přáli. Pokud tedy nechcete hrou jen proletět po hlavní příběhové linii, budete každou chvíli vymýšlet, kde získat více peněz.

Postupem času si oba hrdinové otevřou vlastní živnost. Kiryu bude v Tokiu řídit realitní firmu, zatímco Goro provozuje kabaret. Ale ani to vám zpočátku nebude sypat hned miliony. Tedy, jelikož se všechno odehrává v japonských jenech, tak bude, ale vy těch milionů budete potřebovat desítky a vlastně spíše stovky.

Již jen tyto dvě činnosti neuvěřitelně natahují herní dobu. Kiryu musí každou chvíli skočit do kanclu, vybrat peníze z podniků, které provozuje, přiřadit k daným oblastem finanční a bezpečnostní správce a zahájit nový výběr. Tady to jde vcelku rychle, navíc si mezitím skočí splnit nějaký vedlejší úkol, napsat pohlednici do rádia (účelem je, aby ji přečetli ve vysílání) nebo zahrát bowling, ale než ovládne komplet celé Kamurocho, tak to docela potrvá.

Yakuza 0

Naproti tomu Goro má s kabaretem více práce. Před otevřením je totiž potřeba vybrat sestavu hostesek, některé navíc ještě v rámci konverzace proškolit a zvýšit jejich level, nakoupit jim případně nové oblečení pro zvýšení přitažlivosti a pak ještě celou šichtu dohlížet na dění v podniku, musí správně přiřazovat hostesky k zákazníkům a řešit další požadavky. A to už je docela hukot. Máte třeba obsazeny čtyři stoly a přijde další zákazník, který si chce povídat. Musíte tedy vybrat správnou hostesku, která má ve statistikách dobrou konverzaci, přiřadit ji ke stolu a mezitím se třeba vedle začne zákazník domáhat placení. Rozumně to ustíhat ke všeobecné spokojenosti zákazníků, to je někdy fakt fuška.

Již jen tyto dvě základní možnosti „přivýdělku“ značně rozšiřují záběr hry a navíc jsou na ně navázány i další věci: po splnění určitých podmínek dostanete toto, odemkne se tamto, nebo se stane něco jiného. Nemusíte být chroničtí kompletovači, ale pokud ve hrách rádi plníte i různé vedlejší a nepovinné mise, budete v Yakuze 0 v sedmém nebi. Vždyť jen nepovinných úkolů je tu rovná stovka a občas to chce i trochu štěstí, abyste na všechny vůbec narazili.

Yakuza 0

I když ony to možná ani nejsou vedlejší úkoly, spíš jen takové mikropříběhy, ale zabavit dokážou skvěle. Jednak proto, že v nich získáváte peníze a předměty navíc, a jednak jsou často docela vtipné. Například musíte malé holce vytahovat hračky v UFO catcheru, soutěžíte s obsluhou herny o nejlepší skóre v OutRunu (dnes už se to fakt nedá hrát), kamarádíte se s chlápkem, který po městě běhá jen ve slipech, sháníte baterky do „taškového“ telefonu (první mobil velký tak, že se musí nosit v tašce přes rameno), sháníte majiteli tohoto telefonu léky proti bolesti (je tak těžký, že mu z toho ruplo v zádech), rozbíjíte gang středoškolaček prodávajících použité prádlo, zachraňujete novináře, který strká nos, kam nemá, opakovaně se necháte zesměšňovat od staré ženské s fialovými vlasy (později bude u vás v kabaretu dělat hostesku), nebo sháníte tajnou nahrávku pro majitele podniku, kde se promítají erotická videa, protože už viděl všechno a běžná produkce s ním ani nehne.

Pravda, některé věci jsou možná až příliš košilaté, ale jako kontrapunkt k temnému příběhu to funguje dokonale. K příběhu, který se dost slušně zamotává hned na začátku, kde máte vcelku oprávněný pocit, že je proti vám celý vesmír, a kde někdo chce zabít nejlepšího kamaráda. A přitom jde od začátku jen o jakýsi malý plácek kdesi mezi domy v Kamurocho.

Vedle toho je tu pak něco, čemu v Yakuze již tradičně říkám „vedlejší vedlejší činnosti“. Ty mají s hlavní story společného ještě méně, ale také v nich můžete něco získat. Velké peníze se dají vyhrát třeba v pokeru, než se vám vrátí agent s díly na výrobu zbraní, můžete si v klidu zarybařit, zajít na šipky, na kulečník (ve zjednodušené formě se tu dá hrát i náš klasický karambol se čtyřmi koulemi) nebo si zatancovat.

Yakuza 0

Mimochodem, je zjevné, že Yakuza je japonská hra, protože diskotéky a karaoke fungují na principu rytmických akcí, ovšem tak rychlých, že jsem měl vcelku značné problémy dosahovat aspoň trochu lepších než zcela nedůstojných skóre. I to je důvod, proč úplně všechno asi jen tak někdo nesplní. U šipek jsem zase měl problém s citlivým a přesným mířením a vyhrávat partie v shogi (tzv. čínské šachy) u nás asi také jen tak někdo nebude. I když na druhou stranu: každá minihra má srozumitelný tutoriál, takže proč se zrovna shogi nenaučit třeba zrovna v Yakuze, ne?

Obecně platí, že zpracování těchto miniher je velmi kvalitní, takže není problém strávit večer jen koulením bowlingu. Akorát tedy případné úspěchy v pokeru nedoporučuji aplikovat v praxi, v reálu vám to tak padat nebude. Ale o peníze si můžete zahrát třeba i v šipkách.

Osobně mě nejvíce bavily bowling, kulečník a autodráha. Závodí se s malými autíčky, kterým lze měnit různé části a vylepšovat je podle potřeb daného okruhu. Popravdě řečeno jsem zas až tak moc nepochopil, jak co ve skutečnosti jízdní projev ovlivňuje, ale o to více mě bavilo si s tím hrát. Neměl jsem problém strávit v herně s hordou malých děcek i hodinu, přestože venku zuřila válka yakuzáckých klanů.

Yakuza 0

Yakuza tedy určitě není ta nejlepší akce pod sluncem, ostatně to ani nikdy nechtěla, ale za těch 30 let aktivního hraní si nevybavuji žádnou jinou hru, u které bych se paralelně s poutavým příběhem tak parádně vyblbnul.

Nikdo vás tu sice do ničeho nenutí, ale zároveň se dá s nadsázkou říci, že všechno souvisí se vším. Například v jednom vedlejším úkolu musíte do restaurace obstarat ryby, které se nedají běžně sehnat. Tak je jdete chytit. Ale se základním prutem se to zjevně nepovede, tak jdete shánět lepší. Ten ovšem stojí 30 milionů, které právě nemáte, neboť jste čerstvě investovali. A taky to bude chtít návnadu. Ano, můžete se na to vykašlat, ale to nechcete, protože je to úkol na konci delší série, kterou chcete dotáhnout do konce. Takže i když jste se rybaření původně vůbec nechtěli věnovat, najednou jste v tom až po uši.

A do toho jsou tu ještě takzvané kompletační body. Dostáváte je například za počet zmlácených nepřátel, nachozené kilometry, počet splněných vedlejších úkolů, úspěchy v minihrách, naučené nové bojové techniky, počet chycených ryb nebo množství vydělaných i utracených peněz. Je jimi odměňována prakticky každá činnost ve hře. Tyto body pak směníte za trvalá vylepšení, například za více peněz z bitek, novou hostesku do klubu nebo třeba rychlejší chůzi, které vám pak pomohou v jiných aspektech hry.

Yakuza 0

V Yakuze 0 se zkrátka dokážete zaseknout snad až na stovky hodin, což je ovšem i jeden ze záporů. Šíře záběru je tak velká, že nezřídka nebudete vědět, kam dřív skočit a co vlastně dělat. To je nepříjemné zejména tehdy, když třeba na pár dnů odjedete a po návratu se ke hraní vrátíte. Nebudete asi moc vědět, kde přesně jste skončili a co všechno máte rozdělané. Ale průzkumem seznamu úkolů to nejdůležitější zase zjistíte.

Graficky hra vypadá úžasně, ale jen do chvíle, než se pohne. V Japonsku vyšla již někdy před dvěma lety, takže je docela znát, že nevznikala ještě jako „opravdový next-gen“. Na druhou stranu to ovšem vylepšují zvuky a dabing. Zdaleka ne všechny dialogy jsou namluvené, což by při jejich množství asi ani nešlo, a navíc tu všichni mluví japonsky, ale když už promluví, tak chlapi znějí fakt drsně a holčičky maximálně roztomile.

Trochu blbé je i to, že řada věcí se děje na stále stejných pevně daných místech, ale na druhou stranu díky tomu například zase víte, do kterých míst si zajít rozmlátit pár pitomců, ze kterých lítají vcelku slušné peníze.

Takže závěrem asi takto: dá se rozumět tomu, že Yakuza 0 je pro západní publikum až příliš japonská, ale nedá se popřít, že je to hra, která poskytuje kopec velmi dobré zábavy na opravdu velmi dlouho.



Hodnocení hry

Redakce

85 %

Čtenáři

74 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 45 čtenářů



Nejčtenější

Diablo 2 pacifist
Hráč dokončil Diablo 2 za 8 hodin, aniž by na někoho zaútočil

Bez toho, aby na někoho zaútočil, dokončil hráč legendární Diablo 2, a to ještě navíc v rekordním čase.  celý článek

Sondra Sombre
Nová hra od tvůrců Prison Architect je na první pohled "jiná"

Zítra vychází zajímavě vypadající titul Scanner Sombre, v němž se ve 3D prostoru orientujete pouze pomocí barevných odrazů z příručního snímače.  celý článek

Yosuke Madsuda v chystaném přídavku k NieR: Automata
Autoři obsadili do role hlavních záporáků vlastní šéfy

Do ujeté japonské bojovky NieR: Automata míří nový dodatečný obsah. Jeho součástí jsou kromě jiných věcí i bossové vymodelovaní podle reálných šéfů...  celý článek

Sims 4 - WickedWhims
Vytváří erotické úpravy hry Sims 4 a slušně se tím živí

Přes 4000 dolarů měsíčně posílají lidé výrobci erotických úprav do Sims 4, aby se mohl této činnosti věnovat na plný pracovní úvazek.   celý článek

Little Nightmares
RECENZE: Vynikající Little Nightmares působí jako noční můra vegetariánů

Vedle velkých herních trháků tu každý rok máme několik zdánlivě nenápadných projektů, které za nižší cenu nabízejí skromnější obsah. Ty méně kvalitní okamžitě...  celý článek

Další z rubriky

Torment: Tides of Numerea
Splněný sen fandů her na hrdiny. Recenze Torment: Tides of Numenera

Planescape: Torment, pro mnohé nejlepší hra na hrdiny všech dob, se dočkala pokračování. Je sice jiné než originál, ale o nic horší. Varování: tohle není hra...  celý článek

Kona
RECENZE: Na tajuplnou detektivku Kona jen tak nezapomenete

Soukromý detektiv Carl Faubert přijíždí do bezútěšného severního Quebecku, aby řešil případ, na který do smrti nezapomene. A vy, pokud máte rádi netradiční...  celý článek

The Keep
RECENZE: Český The Keep je vydařený dungeon ze staré školy. A nestojí moc

Čekání se vyplatilo. Po třech letech vyšla upravená a vylepšená PC verze krokovacího dungeonu The Keep. A hraje se jedna báseň.   celý článek




GTA 5GTA 5

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.