You are Empty - ruská řežba

Na You are Empty jsme čekali podobně dlouho jako na Stalkera. Stálo to za to? Je tato z Ruska pocházející akce podobným osvícením, nebo jen budgetovou výplní regálů? Na ošemetnou otázku odpovídáme v recenzi.

Na ruskou střílečku You are Empty jsme čekali dlouho – od prvního ohlášení, které vzbuzovalo tradiční megalomanií ruských vývojářů rozpaky, přes nekonečná léta klidu (bohužel ne před bouří), která byla sem tam opepřena vydáním nějakého toho obrázku, až po zapomnění, že taková věc vůbec kdy existovala. Když se tedy znenadání objevila a říkala si o recenzi, dovedete si představit naše pocity. Stalker byl očekáván po celou dobu dlouhého vývoje, ovšem You are Empty se nikdy nepodařilo zaujmout natolik, aby si hráči řekli, že tento titul bude stát vážně za to. Nemá cenu se však zaobírat minulostí, když před námi leží nelehký úkol: představit vám klady a zápory hry s ohledem na váš požitek, ale i na spravedlnost vůči hře.

V Rusku se zkrátka zase pokoušeli vytvořit supervojáka, dodejme, že to byl pokus umístěn do alternativní historie, takže příliš styčných bodů se současností nenajdete

VIDEO

Jestliže jsme si za poslední dobu zvykli, že intro jakž takž poodhalí roušku příběhu, který se pak ve hře rozvíjí, tvůrci You are Empty buďto zaspali nebo chtějí být za každou cenu „porusku“ originální. Výsledkem je zmatený sled záběrů, možná záměrně nízké kvality, který působí depresivně, ale prakticky o ničem nevypovídá. Ono to zase tolik nevadí, protože základní premisa tohoto díla je ještě jednodušší nežli v případě příběhu k pornu. V Rusku se zkrátka zase pokoušeli vytvořit supervojáka, dodejme, že to byl pokus umístěn do alternativní historie, takže příliš styčných bodů se současností nenajdete. Jak už to tak bývá, experiment zkolaboval na nehorázných ambicích vědců a začala se šířit nákaza mutující vše živé v dosahu. Více vědět netřeba, byť si v průběhu hry můžete číst četné lístky, napsané zřejmě místními obyvateli ještě předtím, než se jich virus zmocnil, nebo je zmutovanci zabili. Pokud to vidíte jako prostor využitelný pro jistou nadsázku, pak ho autoři bohužel nevyužili.

Na rozpačité intro ale dá zapomenout hned první úroveň. Probouzíte se na nemocničním lůžku v omlácené cimře jednoho z dobře známých komunistických domů a zjišťujete, že jste nejspíš v blázinci. Zahlédnete sestřičku, kterak něco dělá s jiným pacientem. Všude je ale podivné ticho. Ve chvíli, kdy se k vám žena v nemocničním stejnokroji otočí, poznáte podle chybějícího masa kolem čelistí a zakrvácené blúzy, že jste buď na drogách, ve snu, anebo se tady něco šeredně pokazilo. Trojka je správně, a ještě že vedle vás leží hasák (proč?), jinak by souboj s andělem smrti dopadl podobně jako pro většinu někdejšího osazenstva blázince, které se, jak později zjistíte, pálí dole v krematoriu. Záhy nabudete i pistole a zjišťujete, že atmosféra tohoto prostředí, čas od času zčeřená úlekem z halekajícího a směrem k vám běžícího mutanta. V těchto chvílích jsme si říkali, že tah autorů směrem k survival hororu nebyl vůbec špatný, a pokud to takhle půjde dál, budeme muset napsat veskrze pozitivní recenzi.

Jenže jako se něco pokazilo v blázinci a vůbec v celém širém okolí, tak se něco pokazilo i ve vývojových plánech. Jakmile totiž s úlevou (příjemnou ovšem) opustíte stísněné vězení, přepíná hra do polohy, v níž měla být podle prvotních ohlášení celá – do frenetického módu. Jako švihnutím kouzelného proutku přestává budování atmosféry napětím z neznámého, naopak se vám vrhají vstříc větší počty nepřátel. Prostředí sice stále působí chladně a odosobněně, což hře jedině pomáhá, ale tomuto prvku už nenahrává způsob vypořádávání se se situací. Z You are Empty se tak po pár desítkách minut stává prakticky obyčejná střílečka, kde hlavním úkolem je vypořádat se s často nekončícími zástupy protivníků.

Prostředí sice stále působí chladně a odosobněně, což hře jedině pomáhá, ale tomuto prvku už nenahrává způsob vypořádávání se se situací.

Bohužel tuto polohu hra nezvládá tak dobře jako dejme tomu Painkiller či Serious Sam. Je evidentní, že autoři tyto tituly nechtěli jen kopírovat, ale měli ambice přidat i něco navíc, jako například právě survivalový úvod, ovšem brzy zjistili, že na to nemají buď prostředky nebo talent, a uvízli přesně v půli cesty. Mluvíme-li tu o zástupech nepřátel, pak je potřeba představy z Painkillera poněkud zkrotit. Zde se na obrazovce tolik monster v jeden okamžik nikdy neobjeví. Do skutečného akčního varu se tak hra dostává velmi komplikovaně a má tu smůlu, že akce většinou končí na jeho hranici. Ony totiž úrovně byly zjevně stavěny na míru jiným zážitkům, a tak nepůsobí příliš dobře, když se po okraj zasypávají nepřáteli. Jsou totiž obvykle menší, chybí obrovská nádvoří, a tak je zábavné ustupování a nové nabírání berserkové stavu notně omezeno zakopáváním o nepříjemné překážky. Frustraci, hlavně pak na nejvyšší obtížnost, ještě podtrhují monstra, která vám klidně odnikud spadnou za záda a odtud doráží. Vzhledem k tomu, že na poměry frenetické řežby hrdina vydrží poměrně málo, je to často nepříjemné. Obzvlášť když, jak už bylo řečeno, není moc kam utíkat a rovnat si zástupy protivníků před sebou.

Musíme pochválit, že typy nepřátel se rozhodně nešetřilo. Narazíte tak na již zmíněné sestřičky i jejich pacienty, vesničany s dvouhlavňovými brokovnicemi, muže v černých hábitech, kteří nepříjemně pálí na dálku, přerostlá kuřata nebo zfanatizované a zmutované ženy se srpy v rukou. Prostředky k jejich odpravení už jsou skrovnější a omezují se na naprosto konvenční repertoár z kdejaké akce.

Klady a zápory

Světlé atmosférické momenty
Typů monster je dostatek
Fajn cena

Akce mnohdy drhne
Hrozivé HW nároky

299 Kč
České titulky

Jelikož tvůrci za celou dobu vývoje nejspíš neměnili engine, je jasné, že tento působí zastarale. Úrovně mohou mnohdy vyvolat majestátní dojem, ale záhy zjistíte, že je zdaleka neprozkoumáte celé, protože vždy existuje jediná cestička vpřed. Možná i kvůli horší technologii jsou úrovně stísněnější, než by bylo záhodno. To bychom nicméně dokázali přenést přes srdce. Co je však mnohem horší, to je příšerná neoptimalizovanost hry. Jako divá se nám škubala i na výkonných sestavách na nejnižší detaily. To je neodpustitelné. Až do vydání patche, který tento problém musí co nejrychleji vyřešit, tak nemá cenu You are Empty hrát.

Narazíte tak na již zmíněné sestřičky i jejich pacienty, vesničany s dvouhlavňovými brokovnicemi, muže v černých hábitech, kteří nepříjemně pálí na dálku, přerostlá kuřata nebo zfanatizované a zmutované ženy se srpy v rukou.

Jakmile patch tuto nehoráznost opraví, jsou tu jisté důvody, proč si hru přinejmenším vyzkoušet. Má pár velmi světlých okamžiků, které jsou sice doplňovány průměrnou řežbou, jež nemůže plně rozvinout svůj potenciál v omezených úrovních. Dá se říct, že do velké míry staví na své jedinečné atmosféře, jež dobře pracuje se zvuky, ovšem pokud by jí odpovídal i herní styl, mohlo to být mnohem lepší.