Zaklínač: Skleněný důmkomiks Dark Horse Books |
„Zapálil jsem mu obličej a probodl mu srdce – to většinu tvorů zklidní,“ říká zaklínač Geralt Jakubovi, svému dočasnému parťákovi. Je to ovdovělý rybář, jehož žena však tento svět ještě úplně neopustila.
Na příběhu potěší, že byť z něj sálá atmosféra univerza Zaklínače, mohou si ho bez problémů užít i ti, kteří ani nečetli knížky, ani nehráli hry. Neřeší se politika nebo záchrana světa, příběh Skleněného domu se poslední stránkou uzavře.
Většina příběhu se odehrává právě v záhadném sídle s měnícími se okenními skly. Děj se posouvá kupředu nejen prostřednictvím bitek, ale i díky historkám ze života vyprávěným při popíjení pohárů vína.
Geralt je nečekaně ukecaný. A samozřejmě dojde i na ženy: „Musíme je přijímat takové, jaké jsou. A smířit se s tím, že s námi žijí jen velmi krátce.“ Rozhovory přitom působí přirozeně, určitě ne jako mudrování. Erotika se sešitem mihne také, ale v podstatě jen v letmých náznacích.
Ostatně i jednoduchá zápletka může mít více rovin a pokud si říkáte, že nic není takové, jak se zdá, máte v případě Skleněného domu pravdu. Pointa je totiž nečekaná. Scénárista Paul Tobin umně buduje atmosféru, která svádí rychle otáčet a hltat další stránky. Jenže to by byla škoda.
Ponuré kresby (Joe Querio) se střídají podle jednoduchého klíče: rozpité v celkových pohledech, vykreslené v detailu, například v případě emocí. Celkově příjemné na pohled, byť mi prvních pár stran trvalo, než jsem stylu přišel na chuť. Ostatně vizuální stránka má vycházet z her od polského studia CD Projekt RED.
Přiznám se, že jsem čekal málo, ale výsledek mě příjemně překvapil.
Soutěžsoutěž již skončila
Máme navíc tři komiksy a nenecháme si je pro sebe. Stačí odpovědět na dvě jednoduché otázky a mít štěstí při slosování. Gratulujeme!
|