Závodní hry na E3 2004

  • 4
Každý ročník výstavy E3 představuje přímo lukulské hody pro příznivce závodních her a letošní rok nebyl výjimkou. Posadit se do závodního sedadla s volantem a pedály bylo letos možné prakticky na každém kroku.

Závodní hry mají na konzolích velmi silnou pozici a na výstavišti to letos bylo opravdu dost znát. Největším trhákem bylo samozřejmě Gran Turismo 4, ale ani mnohé ostatní tituly nehrály vyloženě druhé housle. A vzhledem k praktické nemožnosti nějak rozumně konkurovat právě Gran Turismu (objevil se vlastně jen jeden vážnější konkurent), byla značná část prezentovaných titulů orientována na arkádověji laděné hráče.

Gran Turismo 4
Gran Turismo 4 Modla mezi závodními hrami byla prezentována poměrně skromně, ale je jasné, že kdo měl zájem, příslušný stánek by si našel i se zavázanýma očima po čichu. Škoda jen, že výstava se konala v poněkud nevhodnou dobu, kdy mnohé bylo o tomto titulu již předem známo. Takže vězte, že ať už jste o Gran Turismu 4 zatím slyšeli cokoli, je to pravda. Hned na první pohled poznáte, která bije, protože grafikům se podařilo neuvěřitelné: ještě vylepšit vizuální zpracování GT3. Jistě, rozhodně se nejedná o takový skok jako mezi GT2 a GT3, ale nad některými výjevy budete ještě dlouho kroutit hlavou. Konkrétně třeba nad animací diváků pobíhajících v okolí rallye tratí. Nádhera. A přestože se ještě nejedná o fotorealismus, budete uneseni i ze zpracování samotných aut, kdy si budete říkat, že místy je to s detaily a odlesky snad až přehnané a že kdybyste natočili video s reálným vozem, vypadalo by hůře. A díky propracovanému systému volných kamer si můžete svého miláčka prohlédnout prakticky z libovolného úhlu.

Neplatí to ale bohužel pro samotný závod, kdy máte na výběr jen ze tří použitelných pohledů, kdy jeden je klasicky z předního nárazníku a další jsou dva různě oddálené a zvýšené pohledy zpoza vozu. Mezi nimi ale musíte přepínat podle vhodnosti a nelze tak mít jeden svůj oblíbený a na ten si zvyknout. Pokud jedete s nějakým vyšším „civilem“ z nižšího a bližšího pohledu, v podstatě vůbec nevidíte na silnici před vámi, a pokud zrovna řídíte nějaký nízký sporťáček, je vzdálenější pohled zbytečně vysoko a tím pádem zase vidíte méně dopředu.

Gran Turismo 4 Vyloženě bez komentáře pak je samotný jízdní projev. Zatímco v GT3 jste měli parádní pocit, že opravdu řídíte reálná auta, byl fyzikální model poněkud zjednodušen za účelem hratelnosti a jednalo se tak o záležitost, která byla všem přístupná. GT4 se ale maximálně soustřeďuje na simulaci. Jde to dokonce tak daleko, že po několika přepálených zatáčkách na okruhu v ulicích italského městečka začnete podvědomě jezdit, jako byste ve skutečnosti jeli někde po městských ulicích. Tedy ne vyloženě lážo plážo, ale budete brzdit s dostatečným předstihem, abyste stihli před zatáčkou včas zpomalit a odstředivá síla vás nevynesla až do bariéry, a pokud se vám podaří tuto chybu udělat, budete naštvaní sami na sebe, že jedíte jako smyslů zbavení. Naopak na závodních autodromech budete hnát svůj stroj na hranici dané fyzikálními zákony a rvát se o každou desetinku sekundy. Menší chybky zde totiž nemají tak fatální následky, lehčí vyjetí z trati se dá napravit mnohem lépe než pořádná bomba do svoditel. Kapitolkou sama pro sebe pak jsou závody rallye, které zaznamenaly oproti GT3 opravdu razantní posun. Zatímco v GT3 se jednalo o víceméně příjemnou záležitost, kdy se vcelku pohodlně daly zatáčky projíždět smykem a šlo v podstatě jen o takové příjemné zpestření, tak nyní se jedná o naprosto plnohodnotnou součást závodního simulátoru. Budete cítit každý kamínek, na kterém vaše auto poskočí, volant budete svírat maximální silou, abyste udrželi vůz nějak rozumně na trati, a dokud se nenaučíte ten správný grif, jak správně dostat auto do kontrolovaného smyku, budete se v plné rychlosti akorát tak modlit, abyste stihli včas před zatáčkou dobrzdit a aby vás při tom nějaký hrbol nerozhodil do smrtících hodin a smyků, při nichž nebudete ani tušit, kam dříve volantem štrejchnout.

Gran Turismo 4 tak zcela jistě naplní všechna očekávání do něj vkládaná a nezbývá, než ještě nějaký ten měsíc pěkně pokorně posečkat, než se král uráčí k návratu. A hlavně se na to pořádně připravit, protože návrat bude vpravdě triumfální. Ještě o něco bližší obrázek si budete moci vytvořit výhledově zhruba za dva týdny, kdy chystáme recenzi GT4 Prologue.

Enthusia Professional Racing
Enthusia Professional Racing Závodní hra od Konami, která se snaží konkurovat právě Gran Turismu. Ze zkušenosti víme, že závody od firem, které se proslavily primárně jinými žánry, nedopadají zrovna excelentně. Příkladem budiž třeba Driving Emotion Type-S os Squaresoftu nebo Auto Modellista od Capcomu. Proto bylo na místě přistupovat i k Enthusia Racingu nanejvýš opatrně. Je ale potřeba říci, že Konami vyloženě překvapilo, a tato hra se zdá býti lepší, nežli bychom původně čekali. Jistě, Gran Turismo zůstane neohroženo, to každopádně, ale i tak se jedná o sympatický pokus. Zdálky tento titul vypadá poměrně přitažlivě a atraktivně, ale při bližším pohledu vyjde najevo, že práce grafiků od Polyphony je ještě o znatelný kus dále a v přímém srovnání s GT4 vypadá Enthusia zatím tak jakoby nedodělaně.

Oproti GT4 je zde i horší, respektive podivnější fyzikální model. Kdo je zvyklý na jisté návyky z GT, bude se zde zpočátku cítit dost dezorientovaně. Hůře se odhadují brzdné body, jiný je i účinek samotných brzd, takže ve výsledku nebude vaše jízda zdaleka tak plynulá jako v GT4. Jistě, po pár jízdách se vám místní zvyky do krve určitě dostanou, ale je cítit, že se jedná pouze o sadu pevně daných pravidel a variabilita GT4, která se projevuje prakticky s každým přesednutím do nového vozu, je zatím Enthusia Professional Racing poměrně solidně vzdálená. Ano, v Enthusia Racingu sice lze rovněž pozorovat změny chování mezi různými typy aut, ale působí to jako naprosto napevno našroubovaná věc a ne jako nějaký úplně přirozený jev. Na druhou stranu je ale těžko posuzovat závodní hru, když je na trhu Gran Turismo. Situace v závodních hrách je tak možná ještě o něco tristnější nežli mezi fotbaly, kde i dost povedený titul stejně ve srovnání s Pro Evo neuspěje. Stejně tak Enthusia by, nebýt GT, byla jistě velmi solidním titulem, ale GT je prostě GT.

To samé platí třeba i o dynamice jízdy, která se oproti GT jeví jako utahaná a unavená svobodná matka, zatímco GT4 představuje Lídu Formanovou při zlatém běhu v Maebaši. No dobře, trochu jsem to přehnal, zas tak propastný rozdíl to není, ale je zřejmý od první chvíle. Když byste si zahráli GT4 a hnedle potom zasedli k Enthusii, připadala by vám znatelně zpomalená. Ale ještě jednou připomínám, že s GT4 nesnese srovnání prakticky nic a kdybyste zapomněli na jeho existenci, jevila by se Enthusia jako dosti jakostní závodní titul.

Zajímavě ale vypadá možnost si vedle městských a závodních okruhů vyzkoušet i vpravdě offroadové jízdy, které jsou velice zajímavou alternativou k rallye závodům v Gran Turismu. Takže alespoň v něčem má Enthusia navrch:-).

Burnout 3
Burnout 3 Vzhledem k tomu, že o Gran Turismu se vědělo poměrně dost už před E3, je pro mě největší závodní peckou výstavy právě Burnout 3 (společně s arkádovým OutRunem 2 pro Xbox, o němž zde najdete krátký odstaveček) a to i přesto, že se jedná o akční arkádu jako Brno. Zároveň se ale jedná o arkádu par-excellence. Již dříve se dalo vyčíst, že má Burnout 3 být ještě znatelně lepší než oba jeho již tak parádní předchůdci. A věřte, že je to pravda, i když jedním dechem dodávám, že pokud si tuhle hru sami nezahrajete, asi těžko si dokážete z krátkého popisu představit, co se na obrazovce vlastně odehrává.

Představte si klasický start v libovolné automobilové hře. Auta stojí na roštu a čekají, až bude odstartováno. Pak se rozjedou a zrychlují. Zrychlují. Stále ještě zrychlují a teď to již pálí brutální rychlostí. Řítí se okruhem vytyčeným v ulicích města a po nich již klidně může přijít i ta příslovečná potopa. Hra je tak rychlá, že se snad i vyrovná WipeOutu. A váš první dojem bude takový, že je B3 snad i rychlejší. Budete koukat na tu zběsilost a zpočátku nebudete vůbec tušit, co se děje, ale vyloženě instinktivně se vám většinou bude dařit nějak kličkovat jak zatáčkami, tak i běžným silničním provozem. A to je řeč zatím jen o klasické jízdě bez boostu. Jeho použití doznalo značných změn a nyní jej tedy můžete používat kdykoli a ne jen ve chvíli, kdy je váš boostometer plný, což dodává jízdě na ještě větší pekelnosti.

Burnout 3 Hodně se již mluvilo i o vylepšené inteligenci soupeřů a i zde je znát slušný pokrok. Hra hodnotí nejen to, jak sami jedete, ale i to, jak dokážete závod znepříjemnit protivníkům. Platí to samozřejmě i pro ně, takže se vás budou všemožně snažit natlačit do svodidel, vytěsnit z trati nebo vám rovnou zdemolují celé auto. Takže si k výše napsanému ještě připočtěte, že do toho všeho zběsilého dění na obrazovce se zapojí nepříjemní soupeři, kteří to do vás budou bombit vyloženě hlava nehlava, čehož výsledkem je, že se budete ze všech sil snažit v prvé řadě udržet nějak rozumně na trati. Ale ani vás nenapadne ubrat plyn, hra je totiž tak dynamická, že prostě jediné, co budete chtít, je zamáčknout křížek až do útrob ovladače a jet ještě rychleji. Totálně návyková záležitost. Jako letitý fanoušek série Need for Speed musím prohlásit, že o králi arkádových závodů pro nejbližší dobu je velmi pravděpodobně již rozhodnuto.

Juiced
Juiced Tak tady nás čeká lehčí zklamání. Hra Juiced se již dříve sama pasovala do role vyzyvatele právě NFSU a Burnoutu, ale podle toho, co bylo zatím k vidění a hraní, to zatím nijak růžově nevypadá. Hra sází v prvé řadě na atmosféru závodů v ulicích měst, ale hned první překážkou jsou naprosto pevně vytyčené tratě, takže se v zásadě jedná o okruhovou záležitost, což jí notně ubírá na atraktivitě. Chce dále ohromit širokými možnostmi nastavení a voleb, takže si můžete vybrat z poměrně dost slušného množství aut rozdělených do zhruba deseti kategorií (importy, střední třída sporťáků, čtyřkolky, klasiky, japonské ultra výkonné bestie) a závodit v nich v různých povětrnostních podmínkách a denních dobách (ráno, den, večer, noc, jasno, deštivo atd.), což má ale ve většině případů na hru jen opravdu malý vliv. Nesmí chybět ani módní tuning, čímž pádem se zde nabízí možnosti udělat si z neškodného autíčka obávaného piráta silnic.

Všechno by to ale bylo ještě k přežití, pokud by se hra alespoň dobře ovládala, což se zde zatím evidentně nedělo. Měl jsem u Juiced naprosto regulérní problémy udržet v zatáčkách auto v nějaké rozumné stopě. Hra reaguje na ovladač poměrně hodně citlivě, takže jsem místní vozidla v zatáčkách buď přetáčel nebo jsem se modlil, aby se svodidla ve výjezdu ze zatáček nepřibližovala tak rychle. Na nějakou efektivní metodu, jak Juiced hrát, jsem tedy za celou dobu nepřišel. Pozitivní ale je, že zde funguje solidní model poškození, které sice není nějak komplexní a omezuje se pouze na potenciální zničení celého jednoho dílu, ale i tak vás nutí snažit se nejezdit jako dobytek. Můžete si tak odpálit motor, reflektor, jedno celé kolo nebo třeba frajerský neon. Působí to hodně sympaticky.

Zklamáním je ale grafika, která na Xboxu vypadá naprosto v pořádku, ovšem na PS2 Juiced vypadá zhruba jako lehce vylepšená Midnight Clubn 2. tahle hra tedy zatím vypadá docela nevábně, ale teoreticky může ještě překvapit. Ale pokud nepřekvapí nějakými zásadními vylepšeními, řekl bych, že závodně arkádový triumvirát může jít klidně ještě na nějakou tu svačinku, protože od Juiced nebezpečí zatím nehrozí. A možná je to i dobře.

WRC 4
WRC 4 Závodníkům by jistě neměl uniknout tento článek o prvních dojmech z hraní Richard Burns Rally. V něm se totiž píše, že série WRC byla „jistými lidmi“ od SCI nazvána jako arkádová záležitost. A věřte nebo ne, po zahrání RBR se to tak opravdu jeví, ale na druhou stranu to nemusí být zase až tak na škodu. Hraní je zde mnohem intuitivnější a přístupnější, přičemž stále respektuje jisté zákonitosti dané výběrem rallye žánru. Jízda je velmi živá a svižná a dovolím si tvrdit, že si WRC 4 získá další hráče, kteří předtím rallye závodům neholdovali, čímž se vyrovná úbytek těch, kteří raději sáhnou po ultra realistickém Richardu Burnsovi.

Jizdní fyzika lehce připomíná Gran Turismo 3, tedy je vybalancovaná mezi ukrutným realismem a příjemnou hratelností, takže s adaptací nebude mít problém asi nikdo. Zatáčky jdou s trochou zkušeností řezat velmi pohodlně, ale zároveň je potřeba si před nimi i lehce přibrzdit, takže arkádoví fanatici, kteří budou chtít jakoukoliv rychlostní zkoušku projet s maximálně sešlápnutým plynem, pohoří jako rozlitý benzín. Každopádně bude zajímavé sledovat, jak dopadne souboj nástupce zatím nejlepší rallye hry pro PS2 a novým a neznámým vyzyvatelem.