Ačkoliv se původně podle prvních informací zdálo, že Zax: The Alien Hunter bude akční RPG, nyní nastal čas si názor trochu poopravit. Jakmile totiž vyšlo demo, ihned jsme se na něj vrhli a začali se skrz něj prokousávat, abychom vám po jeho dohrání mohli poreferovat o tom, co od této připravované akční záležitosti čekat. Každopádně je už teď jisté, že RPG to tedy rozhodně není - spíš lze hovořit o akční hře s nějakým tím puzzlíkem, který je obvykle představován nášlapnou plošinkou či otočným sloupkem, tedy něčím, co lze běžně spatřit v dungeonech a RPGčkách (což je ovšem taky to jediné, co si Zax z těchto žánrů vzal).
Ačkoliv se zdá, že u tohoto typu her nám nějaký příběh může být ukradený, autoři (přesněji řečeno vývojáři z Reflexive Entertainment a vydavatelé z JoWooDu) se rozhodli, že do vší té akce přimíchají i rádoby adventurní prvky a oblaží nás i nějakou tou story. Pravda, počáteční příběh není zrovna z těch nejpoutavějších, ale nakonec to ani nemusí být na škodu - nejdřív se seznámíte s hlavním hrdinou Zaxem, který se původně plavil vesmírem za některým ze svých mnoha dobrodružných cílů, ale osud tomu chtěl, aby ztroskotal na neznámé
planetě. Mohl by sice být rád, že si nejen zachránil holý život, ale ještě i objevil nový svět, ale když to nemůže nikomu říct, radost z toho je sotva poloviční. Jeho raketa je totiž v dost havarijním stavu a zdá se, že jediným řešením, jak ji uvést zpět do života, je propátrat planetu a najít věci, pomocí nichž půjde opravit. Potíž je v tom, že planeta je obydlena a rasa Korbo, která tu žije, nevypadá zrovna tak, že by se chystala Zaxe přivítat chlebem a solí…
Prostředí, které vás na povrchu planety čeká, by mělo variovat od travnatých rovin, přes sněhové pláně až po podzemní prostory. Z toho všeho, co jsem teď vyjmenovala, jsou v demu k vidění jen právě jeskynní komplexy, a to konkrétně tři. První je celý kamenný a dominují v něm nejrůznější sloupy a pyramidovité útvary, druhý je směsicí kamenného podloží a kovových staveb a ten třetí už je vysloveně technokraticky pojatý a vypadá spíš tak, jako byste se ocitli uvnitř kosmické lodi. Podle nápisů, které se vás po dohrání dema snaží navnadit na to, abyste si koupili plnou verzi, bude ve finále k dispozici přes stovku map.
To, co se po vás ve hře chce, skutečně není nic intelektuálně náročného. Musíte prostě projít jednu úroveň za druhou a snažit se plnit to, co je vám na začátku udáno jako hlavní cíl. Cesta vede přes pokosené hromady protivníků a skryté i méně skryté pasti, jejichž překonání obvykle nestojí zas až takovou námahu. Postavičce můžete nadefinovat vlastní klávesy pro úplně všechny akce, které s ní lze provádět - od chůze, přes primární a sekundární střelbu, až po otevření inventáře či třeba speciální střílení směrem nahoru. To, na co musíte hlavně dávat pozor, jsou tři ukazatele - jeden zobrazuje stav vašeho zdraví, druhý stav vašich štítů a na třetím poznáte, kolik energie zbývá ve vaší zbrani. Štíty a energii do pistolí si doplňujete sbíráním světýlek, která vypadávají ze zabitých nepřátel. Modré slouží jako dobíječ palné energie a žluté jako náhradní energie do štítů.
Patrně byste se hodně zlobili, kdybych vás chtěla ochudit o popis protivníků a zbraní, takže radši pojďme na to. Nepřátel by mělo být kolem patnáctky různých druhů - kromě robotických potvor, o kterých ještě bude řeč, byste ve hře měli narazit i na živé protivníky jako vlky, ještěry a pochopitelně i domorodé obyvatelstvo. Roboti, kteří se pohybovali v
demu, se dělí na arachnoidy, kyborgy, droidy a sestavu doplňují vysunovací věže. Velmi často vylézají ze speciálních líhnišť, které je třeba nejprve zlikvidovat - a to tak, že poblíž nich najdete ovládací panel, který musíte rozstřílet. Pochopitelně je toho k rozstřílení ve hře víc, například všelijaké krabice a nádoby, v jejichž útrobách se skrývají zeleně světélkující krystaly či hnědě žhnoucí rudu (jejich využití se dozvíte o kousek dál). Trochu překvapivé je, že zbraní je ve hře víc než druhů nepřátel - podle všeho se budete moct ohánět až osmnácti různými typy, od obyčejné energetické pistole, přes "dvojhlavňový" laser, až po atomový disruptor, jehož emise elektronů dokonce dokáží svůj cíl sledovat, dokud ho nedostihnou.
Poměrně zajímavou vlastností hry je například to, že v každé úrovni (tedy minimálně v těch, které byly v demoverzi) lze najít teleport do rakety, kde se dá dělat hromada zajímavých věcí. Jednak je tam zabudována instantní lékárna, z níž lze (podobně jako například v Half-Lifu) dočerpat zdraví do plných 100%. Mnohem užitečnější je však přístroj, s jehož pomocí lze z nasbíraných hornin poskládat zbraně, štíty, energetické zásobovače či lékárničky. Pro výrobu každého předmětu je potřeba určité množství rudy a určité množství krystalů, což jsou věcičky, 
o nichž už byla řeč dříve. Budete-li pozorně sledovat sortiment věcí, které si můžete nechat vygenerovat, povšimnete si občas, že tu přibyla nová zbraň, tu zas něco dalšího nového… díky bohu, že rudy i krystalů je dost.
Posledním tématem, které stojí za to u Zaxu rozebrat, jsou pasti. Úrovně, které si můžete zahrát v demu, jsou jimi přímo prošpikované - ať už jde o ocelové kůly vystřelující z útrob země, které se aktivují nášlapnými plošinkami, po jejichž zmáčknutí už se stačíte tak akorát rozhlédnout kolem sebe a zjistit, že tudy cesta nevede, nebo o lávu, která se vám mimochodem valí v patách celou druhou úroveň a ujišťuji vás, že docela rychle. Když přitom máte ještě střílet po robohavěti, točit ventily, abyste si otevřeli dveře vedoucí dál, a sbírat potřebná světýlka, stává se ze Zaxe velmi svižná akce, kde moc času na nějaké taktizování či bojovou strategii nezbývá. Jediné, co v tom fofru můžete plánovat, je to, jestli vzdálenost, která vás dělá od nejbližšího robota, je dostatečná na to, aby mělo cenu střílet - zaměřovací kurzor totiž dosáhne jen na určitou vzdálenost od postavy.
Nevím, jak vy, ale já si na žádné radikální soudy po odehrání pouhých tří úrovní ze stovky netroufám - jediné, co jsem ochotná odpřísáhnout, je to, že Zax vypadá jako pořádná akční řežba, u které si možná zničíte myš, ale aspoň váš mozek si odpočine. Proto si raději počkejme do konce roku, kdy by měla vyjít finální verze (i když se autoři na svých stránkách už předem pojišťují a píší tam, že možná to bude o něco dříve, či později). Do té doby to můžete zkusit přečkat aspoň s oním demem, které je ke stáhnutí zde.
