Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1

  12:00aktualizováno  2:04
Návrat interaktivního filmu? Přesně tak! Ovšem nenechte se zmást – Zelenhgorm nejsou jen dvě hodiny videa, během nichž třikrát kliknete myší. Je to ""obyčejná"" čistokrevná adventura, do níž se namísto moderních polygonových postaviček vrátili živí herci. Vytvořit takový projekt bylo ze strany tvůrců bezesporu velmi riskantní.

Co vznikne sloučením hromady animací, živých herců a adventurních prvků?

Jak vypadá obal hry?
Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1Interaktivní film. Tento pojem se stal fenoménem poloviny devadesátých let a získal si v té době jak řadu příznivců, tak i nespočet odpůrců. Pokud jste coby hráči tuto éru zažili, jistě máte onen rozkol v živé paměti. Na jedné straně se na nás chrlila záplava slátanin o mizerné kvalitě, kde se za "interakci“ považovaly 3 kliknutí myši během dvouhodinového filmu, na straně druhé se zrodilo několik úžasných filmových adventur, na které herní svět nikdy nezapomene – kupříkladu Gabriel Knight 2, oba díly Phantasmagoria nebo špičková trilogie detektiva Texe Murphyho. Nicméně především kvůli prvně zmiňované skupince zhovadilých anti-her se pojem "interaktivní film" z herní scény brzy vytratil a už to málem vypadalo, že odešel do věčných lovišť navždy. Omyl. Právě v těchto dnech se totiž dočkáváme jeho tichého návratu prostřednictvím titulu Zelenhgorm (Příšerné jméno – já vím. Týden mi trvalo, než jsem se ho naučil správně psát :o)). Jeho tvůrcem je neznámý švédský tým Moloto a k mému překvapení se nejedná o žádný filmečkový paskvil, ale především o čistokrevnou adventuru. A navíc dobrou.

Zelenhgorm se tváří jako megalomanský projekt, který bych se nebál vzdáleně (ale opravdu jen vzdáleně) přirovnat ke skvělé a populární trilogii Pána prstenů. Autoři si totiž vymysleli vlastní fantasy svět, plný šílených obyčejů a ještě šílenějších názvů a jmen, a - co je nejdůležitější - podařilo se jim vdechnout mu život. Pro nás, jeho návštěvníky, představuje podivnou směsici středoevropské a východoasijské kultury. Zelenhgorm, Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1v překladu "Země modrého měsíce“, je svět plný skal, lesů, lučin a jezer. Za jeho střed je považováno malé městečko, nebo spíše jen větší vesnice, jménem Senava. Právě architektura Senavy, sestávající z dřevěných domků, připomíná evropský středověk, zatímco tamní lid, který je oblečený do podivných hávů a s oblibou pěstuje rýži (z níž dělá pivo nebo i chleba), bych zařadil spíš někam do Číny. Obyvatelé Senavy si říkají Deyrecové a své městečko považují za jediný ostrov života, kolem něhož je jen pustá zem zahalená tajemstvím, které se nikdo neodváží odhalit. Proč taky – v Senavě se všem žije dobře, kvete tu obchod a lidé neznají pojem "válka“, protože nemají s kým válčit. Prostě idylka.

Nikdo se ale neobejde bez problémů a výjimku netvoří ani obyvatelé Senavy. Za svůj problém považují leváky, kteří údajně nosí svému okolí smůlu a neštěstí. Aby tomu předcházeli, v dávných dobách všechny leváky ještě zamlada topili v místním jezeře. Civilizace ale pokročila, s topením se před desítkami let skoncovalo a leváci jsou nyní tolerováni - tedy v případě, že nepředstavují pro Senavu nebezpečí. A tak se smrti vyhnul i mladík Arrikk Vaheirr, který žije o samotě v domku na okraji vesnice. Osud mu však klidný život nepřál. Jedné noci měl podivný sen, v němž mu neznámý hlas našeptával něco o tom, že právě on je "vyvoleným“. Když se potom ráno probudil, zjistil, že na břehu hned vedle jeho domu Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1přistál obrovský dřevěný koráb a na opačné straně ostrova se rozsvítil posvátný maják, který Deyrecové považovali za jejich spojení s vodními bohy. Lidé si tyto události dali dohromady a pochopili je jako předzvěst něčeho zlého - jako důkaz, že se na ně vodní bohové zlobí, protože Arrikka jako leváka v mládí neutopili. Situace se pro našeho hrdinu stává velice obtížnou. Každý se na něj dívá skrz prsty a mnozí volají po jeho utopení. S tím musí něco udělat. Musí zjistit, odkud se ta loď vzala a co na ní je. Musí odhalit tajemství místních bohů a poznat prastaré pravdy celého Zelenhgormu.

Smutné ale je, že na odhalení PRAVDY je podle tvůrců ještě příliš brzy. Už jsem se zmiňoval o podobnosti Zelenhgormu s Pánem prstenů a tato podobnost se týká i faktu, že jde o trilogii. O jeden dlouhý příběh, rozsekaný na tři části, z nichž tato první konči zcela náhle a nečekaně klasickým nápisem "To be continued“. Bez mučení se přiznám, že jsem zarytým odpůrcem podobných chirurgických principů a to nejen ve hrách, ale i ve filmech či knihách. Prostě nemám rád, když si něco koupím a abych se dočkal konce, musím utratit peníze ještě za dalších X dílů... A vůbec nejhorší je, když na ony další díly musím čekat mnohdy tak dlouho, že mezitím obsah toho prvního zapomenu. No a to je přesně případ Zelenhgormu. Utratíte za něj 40 dolarů, 10 hodin se pobavíte a pak najednou ŠMIK – pokračování Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1příště. A to "příště“ určitě nebude letos, to vám mohu zaručit. Ostatně – kdo ví, jestli vůbec někdy nějaké pokračování bude. Podle toho, jak se hra tváří, musel být její vývoj finančně hodně náročný a pokud tvůrci na této první epizodě nevydělají, tak... Mno, raději nebudu sýčkovat a hrát si na věštce. To, co nás v tuto chvíli zajímá, je první díl a když si odmyslím to břemeno "hry bez konce", jedná se o vskutku povedenou a zábavnou záležitost.

Myslím, že po těch několika úvodních odstavcích bych vám mohl konečně prozradit, jak vlastně celá hra vypadá. Zjednodušeně řečeno – jako kterýkoliv z dílů série Atlantis nebo Myst III. Engine hráči dovoluje se neomezeně otáčet do všech směrů a pozitivem je, že VŠECHNY přechody z lokace na lokaci (lokací je ve hře asi 80) jsou vyplněny plynulými animacemi, což zaprvé činí hru živější a zadruhé odbourává problém s orientací, který byl charakteristický pro hry se skokovým přesunem. Přechod z herní lokace v animaci je přitom vždy přirozený a plynulý, takže se nemusíte obávat žádných rušivých elementů. Jako hráči sledujete dění z 99 procent vlastníma očima a to i během filmových sekvencí, díky čemuž se lze do světa Zelenhgormu dokonale vžít. Vše prožíváte v kůži Arrikka – ať už častý noční pobyt ve skřipci na návsi nebo (opět častý) vyhazov z hospody po pěkně strmém schodišti. Taktéž kontakt s postavami je "přímý“, jelikož se během dialogů dívají do kamery a tím pádem do vašich očí. Během těchto chvil Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1si uvědomíte kouzlo živých herců ve hrách, protože jejich chování, přirozenost a kontakt s vámi nedokáží polygonové modely nikdy vynahradit. Samozřejmě, že požitek je to pouze v případě, kdy všichni herci podají dobré výkony, což bylo mimochodem velkou bolístkou většiny interaktivních filmů z devadesátých let. Zelenhgorm v tomto ohledu šlape zlatou střední cestičkou. Žádný z pánů herců a slečen hereček by si sice nominaci na oskara nevysloužil, ale většině z nich toho není moc co vytknout - s výjimkou hlasového projevu. Moloto je švédský tým a do své hry obsadil herce ze své vlasti. Všichni pochopitelně mluví anglicky a stopy cizího přízvuku jsou bohužel velmi zřetelné. Navíc některé z postav mluví vysloveně amatérsky, neprocítěně, bez vzrušení a co je nejhorší – všem těmto antivýkonům kraluje sám hlavní hrdina Arrikk. Tvůrci ho do hry obsadili patrně kvůli jeho vzhledu (je to dlouhovlasý sympaťák s dobráckým obličejem), ale vážně nechápu, proč jeho hlas alespoň nepředabovali.

V prostředí vesnice Senavy a jejího okolí, kde je první díl hry situován, žije okolo sedmdesáti postav. Slovo "žije“ jsem použil záměrně, protože tento obrovský počet bytostí vám dává pocit, že se vskutku nacházíte ve fungujícím a ŽIVÉM světě. Komunikovat sice můžete jen s asi polovinou z nich, ovšem to nic neubírá té druhé polovině na důležitosti, protože právě ona se podílí největší měrou na tvorbě atmosféry prostředí. Když kupříkladu Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1procházíte vesnicí, narazíte na hrající si děti nebo hovořící vesničany, v putyce se zase veselí a pokřikují opilci, kterým dělají společnost lehké děvy. Nikdo z nich přitom nestojí strnule na místě, ale plynule se pohybuje, a to nejen během animací, ale i hry samotné (čili naprostý opak adventur od Crya). Díky tomu se Senava stává místem, ve kterém se budete cítit téměř jako v reálném životě.

Všechno má ale své pro i proti. Když vám teď řeknu, že je hra plná filmečků a tvůrci ji vmáčkli jen na 3 CD, určitě pochopíte, že kvalita grafiky asi nebude nejvyšší. Přestože si na renderované lokace ani animované sekvence rozhodně nechci stěžovat, musím konstatovat, že celá hra běží v nižším rozlišení 640x480 a na videosekvencích jsou jasně znatelné stopy po kompresi. Tento problém by nejspíš vyřešilo vydání hry na DVD, leč tvůrci zvolili jinou cestu. Dále bych si postěžoval na nedostatek in-game animací v lokacích, kde se kromě zmíněných postav skoro nic nehýbe, což je do očí bijící především na úplně mrtvé hladině vody v jezeře. Poslední vadou na kráse je fakt, že animace nelze přeskočit. Některé jsou poměrně dlouhé, opakují se a vám nezbývá, než na ně civět pořád dokola.

Prozatím jsem mluvil jen o příběhu, o Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1grafice a o animacích. Některé z vás možná zajímá i hratelnost, takže je načase vyřknout pár slov i o ní :o). Jak už jsem se zmínil, Zelenhgorm je v podstatě čistokrevná adventura. Alfou a omegou jsou zde komunikace s postavami a nekonečně velký inventář, který se velmi brzy zaplní hromadou mnohdy i nepotřebných předmětů. Ty můžete buď sbírat, krást nebo kupovat na tržišti. S penězi si hlavu lámat nemusíte – platidlem jsou zde perly a těch najdete bezpočet při potápění na dně jezera. (Mimochodem, v Senavě mají velice zajímavou ekonomiku. Na trhu stojí všechno jen jednu perlu, ať už se jedná o kus vlny, velké kuře nebo sud piva. Něco podobného by se mohlo zavést i u nás – za prodané staré kolo bych si hned koupil nový Mercedes :o)). Klábosit zde můžete s kdekým, ale rozhodně se nevyplácí obtěžovat stráže a vojáky – jsou totiž dost urážliví a následný souboj s nimi obvykle vyústí v noc strávenou ve skřipci na návsi. Jediný problém související s hratelností bych viděl v ovládání. Kurzor je klasicky napevno umístěn ve středu obrazovky, avšak standardně je neviditelný a objevuje se jen v případě, že narazíte na místo, kudy lze lokaci opustit, kde lze něco prozkoumat nebo sebrat. Avšak místa, na něž je NUTNÉ sebraný předmět použít, označena nejsou. Přestože se všechny operace ve hře řídí přísnou logikou a jsou v podstatě jednoduché, velmi lehce se vám podaří zatuhnout jen kvůli tomu, že jste přehlédli kupříkladu malou přezku na dveřích, kterou je nutno přestříhnout nůžkami. Pevně věřím, že se tvůrci z této chyby poučí a v dalších dílech Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1se jí vyvarují.

Když se tak za hrou zpětně ohlížím, musím připustit, že těch drobných chybiček je v ní víc. Všechny je ale s přehledem přebíjí zajímavý fantasy příběh a živé prostředí plné herců, kteří dávají hře nádech reálnosti a zároveň odlišnosti od všech ostatních současných herních produktů. A toho si cením. Ten největší nedostatek ale Zelenhgormu nikdo neodpáře - je to jen poměrně krátká hra bez konce, kterého se dočkáme až ve třetí epizodě. A ta vyjde bůhví kdy. Můj finální verdikt je tedy jednoduchý: Pokud chcete v budoucnu investovat peníze i do dalších dvou dílů, jděte do toho. Pokud ne, asi nemá smysl se o Zelenhgorm blíže zajímat. Zahrát si jen tento první díl, to je jako když vám uprostřed rozkoukaného filmu vypadne v baráku proud.

Zelenhgorm: The Great Ship, Epizode 1
Výrobce: Moloto Productions
Vydavatel: FederationX
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Stáhněte si: screenshoty
Oficiální homepage: http://www.zelenhgorm.com/
Minimální konfigurace: procesor 266 MHz, 64 MB RAM, 460 MB HDD, 8 MB 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 1,6 GB HDD
3D karty: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Povedený interaktivní film, který je ve svém jádru především kvalitní adventurou. Bohužel ale krátká hrací doba a useknutý konec mi brání dát Zelenhgormu vyšší hodnocení.
Hodnocení 68%

Autor:




Nejčtenější

Dark Souls 3
Ovládá hry taneční podložkou, volantem a banány. A je v tom fakt dobrý

Jako by série Dark Souls nebyla dost obtížná sama o sobě, rozhodl se ji youtuber ATwerkingYoshi pokořit pouze pomocí taneční podložky.  celý článek

Shenmue 3
VIDEO: Trailer k Shenmue 3 nejspíše sám o sobě nikoho nenaláká

Mezi všemi těmi naleštěnými trailery působí ukázka z Shenmue 3 jako ošklivé kačátko. Hra však sází na úplně jiné trumfy než jen líbivou grafiku.  celý článek

The Sims 4 Psi a kočky
Do Sims 4 míří spousta koček a psů, expanze vyjde v listopadu

Simulátor života a vztahů The Sims 4 rozšíří v listopadu expanze s názvem Psi a kočky.   celý článek

Jaenette Voerman - Vampire the Masquerade: Bloodlines
Vymodlená pokračování. Třicet her, které snad neřekly poslední slovo

Některá pokračování s nadějí vyhlížíme rok co rok, v jiné už ani nedoufáme. Níže nabízím svůj seznam čítající rovných třicet kousků. Při jeho sestavování...  celý článek

Gwent Thronebreaker
Kartičková minihra ze Zaklínače dostane vlastní příběhovou kampaň

Populární karetní hra Gwent už jednu svoji hru má. V chystaném titulu Gwent Thronebreaker však tradiční partie obohatí i příběhová omáčka.  celý článek

Další z rubriky

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.