teda, já nejsu nijak zvlášť závistivej, ale mít vyděláno tolik, že člověk do smrti nemusí chodit do práce a může dělat jen to co ho baví, to bych asi bral 

No a kdo ne?

Hraje to syn a moc nechápu úspěch. Nebo spíše nechápu herní důvod úspěchu.

Nápodobně - ale syn (7) to miluje. Vůbec jsem nepochopil princip, ani jsem se moc nesnažil tedy.

tuhle hru fakt miluju...teda mám na mysli creative mode s SPC...první hra v životě, co mě dlouhodobě baví...tam se dá blbnout roky

No kdyby dodělal 0x10c s realistickou fyzikou, programováním vlastního počítače a hackováním cizích, vůbec bych se nezlobil - ale ono se to asi lehčeji řekne, než udělá.

Jsem asi fakt výjimečně chytrej, tak ať začne vydávat hry pod jiným jménem.

A je po bloku...

Prosím o 30 % z plynoucích zisků díky mé radě.

To je dost blbá rada, a jak vysvětlí "zmizení" Perssona?

takzvaný Jágr komplex :) ten popisoval vícekrát to samé

to je normální, vetšina úspěšných svůj úspěch neumí zopakovat

to není pravda, jinak by většina firem končila po několika málo letech

Tolik to dalo práce a přitom taková blbost, co?

Možná syndrom vyhoření. Naštěstí už je za vodou. Ať si dá pauzu a užívá si. Však ony nové myšlenky přijdou!

To není syndrom vyhoření, ten se projevuje jinak. Tohle je jednoduše tlak na člověka, který dosáhl ohromného úspěchu a teď je nepřetržitě na očích a čeká se od něj jen a pouze další velký úspěch...Podobně to popisují i sportovci - pokud někdo neznámý závodí někde uprostřed pole a jednou náhle "překvapí" a vyhraje, má radost. Pokud ale vyhraje několikrát za sebou, už ho všichni znají a nic jiného od něj nečekají, že vyhraje zase. 

Jasně, mohl by určitě zavřít krám a užívat si, třeba do konce života, ale ho ten vývoj zjevně baví a nejraději by si jen tak hrál, jenže to nejde, protože cokoliv udělá, tak to budou porovnávat s Minecraftem. A to není moc příjemná situace...