7 Blades - cesta za samurajkou

  • 2
Je až s podivem, že tolik atraktivní samurajská a ninjovská tematika je ve videohrách tak relativně zanedbávanou oblastí. O jednu ze samurajských akcí ze starého Japonska pro PlayStation 2 se pokusila firma Konami, která je ostatně otevřená každému nápadu. A nakolik se jim dílo vydařilo?
7 Blades

Hra 7 Blades od Konami je, co se týče herního zpravodajství, až podezřele přehlíženou, či snad dokonce ignorovanou hrou. Po jejím dohrání se však sám sebe musím nechápavě ptát proč. Hra je již nějaký ten pátek dokonce i na našem trhu, takže by se nějaké ty recenze už mohly objevit. Po přečtení následujících odstavců tedy budete mít (snad) aspoň jakous takous možnost udělat si vlastní obrázek, případně zjistit, kde, zda tedy vůbec někde, je zakopán onen příslovečný pes. Nuže, chutě do toho.

Hra 7 Blades, je situována do Japonska předminulého století a její příběh vypráví o mladém "samurajovi na volné noze", kterýžto se plahočí světem za nejrůznějšími účely. Chvíli nahání zlaté plechové monstrum, chvíli zachraňuje svou družku. Možná by nebylo od věci říci, že hlavní hrdina se jmenuje Jigo Gokuraku a jeho souputnice Oyuri, přičemž hned na začátku hry máte možnost si zvolit, se kterým z nich se vydáte dále do světa. Od věci by asi nebylo ani oznámení, že každý z nich má jinou cestu dobrodružstvím, takže se nejedná pouze o změnu skinu postavičky, kterou ovládáte. Opakování hry tedy rozhodně má svůj smysl, už jen proto, abyste zhlédli příběh i z jiné strany a doplnili si případné mezery ve zdejší story, i když ...

Hra 7 Blades disponuje překvapivě zajímavým a spletitým příběhem (prostě klasická japonská motanice - míněno samozřejmě v dobrém), což překvapí o to více, když vezmeme v úvahu skutečnost, že se jedná o akční arkádu. Story je vyprávěno prostřednictvím poměrně častých a 7 Blades docela povedených videosekvencí. Menší háček se ale zasekl v místě formy podání. Celá hra je totiž kompletně namluvena japonsky, což považuji za hezké a sladce úchylné, ovšem nikdo po mě nemůže chtít, abych tomu rozuměl. Samozřejmě, že jsou přítomny anglické titulky, ale (a teď už se právě dostávám k tomu háčku) Japonci jsou evidentně výřečnější než já po třech pivech, takže anglický text běží nepříjemně rychle. Ale vzhledem k relativně vysoko nastavené obtížnosti si většinu titulků stejně budete mít možnost přečíst několikrát, takže to zas taková tragédie není.

Hra 7 Blades se neméně překvapivě i vcelku dobře hraje. Pro lepší přiblížení si představte něco jako komornější Dynasty Warriors. Místo velkých plání v Číně se zde pohybujete většinou po ulicích měst a v interiérech. Akce je ovšem na stejně vysoké úrovni jako v konkurentovi z feudální Číny, ne-li větší. K dispozici postupem času získáte sedm bodných a sečných zbraní, které mají samozřejmě jiné vlastnosti a tím i využití. No, ono vlastně ani nejde o využití jako takové, ale spíše o možnost výběru. S oblíbenou zbraní dokážete projít prakticky celou hru bez toho, že by nějaká situace vyloženě vyžadovala nasazení některé zbraně jiné. To je na jednu stranu škoda, ale na stranu druhou to vcelku přesně sedí k celkovému pojetí této hry. Rozdíly tedy tkví v tom, že například obouruční meč je sice pomalý, ale zase umí pročistit jedním rozmáchnutím vcelku široký okruh okolo vás, zatímco jakési dvě prodloužené dýky nemají moc velkou ničivost, ale zase jsou zručnější a dokážete se s nimi pekelně rychle otáčet. To samé ovšem samozřejmě platí i pro případ vaší kolegyně, pistolnice Oyuri, která pracuje se střelnými zbraněmi.

7 Blades

Hra 7 Blades je, jak jsem se již výše zmínil, čistočistá akční arkáda. Tomu nasvědčuje i implementace systému speciálních pohybů a bonusů. Vedle ukazatele míry vašeho zdraví zde najdete i ukazatel "speciální", po jehož naplnění můžete pomocí R3 aktivovat buď nadstandardní megaútok, který ovšem není zas až tak ničivý, jak by se podle animace mohlo zdát (a navíc musíte být poměrně přesně natočeni k objektu vaší požadované devastace), nebo dočasný zvláštní mód, kdy vašemu hrdinovi napumpujete do žil adrenalin a on je tak silnější a odvážnější než obvykle. Samotné hraní je rovněž na uspokojivé úrovni, přičemž za povšimnutí stojí zajímavé generování nepřátel. Ač se jedná o arkádu, rozhodně není účelem vymlátit všechno nepřátelské v dohledu. Dost často se stane, že raději utečete, než byste nesmyslně a sáhodlouze bojovali. Některé pasáže jsou dokonce záměrně vyrobeny s nekonečným počtem nepřátel, aby se hráč nespoléhal na jednu osvědčenou techniku na některém výhodném místě v lokaci, ale aby musel stále postupovat vpřed. Tato skutečnost ovšem, možná paradoxně, zvyšuje náboj hry a ještě více jí přidává na akčnosti. Za dobrý nápad rovněž považuji to, že ve většině misí máte po boku nějakého spolubojovníka, ať už se jedná o Oyuri nebo někoho jiného. Jejich výpomoc je sice v bojové vřavě veskrze sporadická, ale pokud se čas od času postarají o za vámi už už se napřahujícího soupeře, pak to rozhodně potěší. Celá hra působí hezky dynamickým dojmem. Mix běhání, skákání a sekání na všechny strany je příjemně vyvážený a v podstatě nikdy nezačne nudit. Možná je škoda pouze lehce vyšší obtížnosti, díky níž vcelku často opakujete daný úsek, ale nejedná se rozhodně o nic tragického, spíše to ještě prodlužuje zážitek ze sedmnácti akcí nabitých misí. Nechybí ani příležitostné puzzliny, které ovšem rozhodně nelze označit za obtížné. Jde prostě jen o lokální zpestření akce.

7 Blades

Hra 7 Blades se jmenuje tak, jak se jmenuje, proto, že hlavní hrdina je po kraji proslulá postava, o níž se tvrdí, že dokonale ovládá sedm chladných zbraní. To jste ale z předchozích řádků již zcela jistě pochopili. A aby bylo propriety odkud brát, je tady omezený inventář, což je dobře. Vlastně se nejedná ani tak o inventář jako spíše o nůši vašeho sluhy, která přirozeně není bezedná a navíc sluha není mezek. Nicméně je vám po většinu času nablízku a v případě potřeby vám pohodí nově zvolenou zbraň nebo třeba něco dobrého (nebo taky špatného) k snědku. Co se týče uzdravování a potravin, setkáváme se zde s poměrně zajímavým systémem. Nejde sice o nic světoborného, ale zrovna v tak zapomenuté a zapadlé hře jako je tato, to docela potěší, ostatně jako víceméně všechno u náhodně objevených věcí. Při boji vypadávají různé pochutiny klasicky z mrtvých nepřátel. Pokud je chcete použít, jdete do inventáře. U dobrot, které jste již kdysi snědli, je i krátký popisek, ovšem u věcí, které máte poprvé, jsou jen otazníky. Nezbývá tedy než vyzkoušet. Některé ingredience totiž váš zdravotní stav nezlepšují, ale naopak zhoršují. Ty potom budete takticky z nůše vyhazovat. Ovšem jsou tu i pochoutky poněkud rozporuplné, jako například káva, které vám sice zatlučou hřebíček do rakve, ale získáte jejich požitím nějaký power-up. Konzumace pak samozřejmě závisí na vašem mínění a zhodnocení situace.

Hra 7 Blades má ovšem i své zápory. K těm nejpatrnějším patří zastaralé grafické zpracování, malá interakce s okolím a zapomenout můžete i na volnost pohybu. Grafika je poněkud hranatějšího rázu a i na můj vkus poněkud chudá, o to větším překvapením jsou ale povedené 7 Blades FMV sekvence. Pokud se dostanete na otevřenější venkovní prostranství, začíná hustá mlha až nepříjemně blízko, takže na nějaké panoramatické výhledy rovnou zapomeňte. Dost škoda je předem přesně nalajnovaná cesta levely. Samozřejmě, že nevolám po totální volnosti, kdy nakonec nevíte, kam máte jít, ale přeci jen by se hodilo, kdyby se dalo cestou vejít do více místností, vyskočit na více objektů a na více věcí se podívat zblízka. No, asi nemůžeme chtít všechno. Posledním nedostatkem jsou podle mě někteří bossové. V kombinaci s ručně nastavovanou kamerou (ta občas také není z nejlepších, ale neviděl bych to jako zásadní nedostatek) se mi někteří zdáli zbytečně obtížní a zdržující. Konkrétně hned prvního z nich jsem překonal čistou náhodou, když jsem ze zoufalství k němu jen přišel a mydlil do něj co se vešlo, čehož následkem se mi zlomil meč. Což se tedy nakonec ukázalo jako účel.

Hra 7 Blades se ale na druhou stranu může pyšnit více než solidním zvukovým doprovodem a soundtrackem. I když i to je samozřejmě subjektivní. Pokud jste si jisti, že u hry s tematikou Japonska 18. století byste rock-metalový soundtrack nezkousli, tak raději ruce pryč. Pro vás se jedná o klasickou japonskou kreativitu, pro nás ostatní se jedná o klasickou japonskou ukázku netradiční kreativity :-). Potlesk si autoři zaslouží za namluvení postav, jež je živé, působí autenticky a má emotivní náboj. Nebáli se ani vložení vtípků, jako když například Jigo zlomí svůj meč o obrovské zlaté monstrum a se slovy "Myslím, že už jsi za vyučenou dostal", vezme nohy na ramena. Při vloupání do vily oknem zase zastaví kolegyni, která se právě chystá otevřít okenice s tím, že "Musíš taky používat hlavu" a vzápětí je prorazí mohutným úderem čela. Žádné kameňáky to sice nejsou, ale potěší a hru vám celkově zpříjemní.

Hra 7 Blades je tedy solidně odvedenou prací, která rozhodně stojí za povšimnutí. Je to sice klasická akce, jež do arkádového žánru nepřináší žádné nové standardy, ale svými drobnými vylepšeními ukazuje, že stále jde i z toho minima vyždímat maximum. I se všemi zápory tu máme rozhodně nadprůměrnou akci, které osobně přidávám deset procent za zajímavý a pěkně vyprávěný příběh (ježto se u her tohoto typu v podstatě nevidí), dvě různé příběhové linie, občasnou příjemnou humornou nadsázku a za to, že je celkově vidět, že nebyla tvořena s úmyslem, aby byla jen tak do počtu. Děkuji za pozornost.

7 Blades
Výrobce/Vydavatel Konami
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, 330kB
Verdikt: Solidní arkáda, na kterou se zbytečně práší v regálech prodejen.
Hodnocení: 70% (info)


Témata: Pivo