Po dohrání druhého aktu Broken Age jsem si nechal delší časový odstup, než jsem se odhodlal k napsání těchto řádků. Snažil jsem se přemýšlet, proč je hodnocení druhého aktu tak rozdílné, od velkých pochval až po zatracení.

Jednoznačný je fakt, že druhá část Broken Age je trochu jiná, než ta první. První akt je o poznávání zákonitostí světa a objevování nových lokací, boje obou hlavních postav s konvencí, snahou o rebelii, snahou o narušení tradic, vyčlenění se ze stereotypu. Hra jednoduše plyne, logické úkoly jsou vesměs jednoduché a hráč se u nich skoro nezasekne. Zato druhá část se až na malé vyjímky odehrává na stejných místech (jen více či méně změněných), kdy si jednotlivé postavy prohazují svá působiště. Již se nehraje tolik na psychologii postav, příběh jako takový se tolik zásadněji neposouvá a zásadněji se ani nevyvíjejí jednotlivé postavy, naopak je to o jejich orientaci v novém prostředí. A hlavně přibývá tužších logických úkolů, po kterém hráči tolik volali. Někomu se tyto úkoly mohou zdát těžké, místy až neřešitelné, ale já jsem si je všechny užíval a obzvláště puzzly s dálkovým ovládáním robotka a pak tvorba obvodů patří ke zlatým hřebům této hry. Konečně zase nějaký pořádný a komplexnější puzzle, který má hlavu, patu i logiku.

Co hře jednoznačně ublížilo, tak rozdělení na dva akty. Kdyby hra vyšla v celém kuse, tak jí skoro není co vytknout. Tím, že byla rozdělena, tak hráči musí zákonitě připadat, že je ve druhém díle ošizen o větší množství nových prostředí a vzhledem k délce pauzy mezi oběma díly mu unikne i řada narážek na předchozí události. Každopádně se Schäferovi podařilo vytvořit unikátní svět dvou hratelných postav a přestože k samotnému designu občas přistupuje ne z pohledu hlavní postavy, ale z pohledu hráče, který musí použít znalosti, které objevil prostřednictvím druhé postavy, aniž by si je ty ve skutečnosti předaly, z pohledu hráče je to zajímavé zpestření a rozšířuje to variabilnost jednotlivých úkolů.

Za sebe můžu řict, že Broken Age považuju za jednu z nejlepších adventur poslední doby. Oba dva akty jsou svým způsobem odlišné a nemusí se líbit každému (ať už jeden či oba). Ale rozhodně se tato hra zařadí mezi kvalitní kusy, na které se bude vzpomínat.

tak pre recenzentov iDNES zas a znovu - do recenze SPOILER NEPATRI, je to pras.rna a de.ilita

Kickstarter umožnil vznik množství her již málem pohřbených žánrů, které potěšily statisíce fanoušků a získaly hvězdná hodnocení. V tomto světle vyznívá zahořklé pomlouvání a znevažování komunitního financování poněkud směšně, a ignorantsky. 

Ten gigantický spoiler v článku chápu jako přímou snahu autora vyřídit si s hrou účty.

Já ale přeci nic neznevažuji ani nepomlouvám. Jen říkám, že mezi dosud vydanými hrami dosud není nic zásadního, na co bychom měli vzpomínat ještě za pár let. Statisíce fanoušků málem pohřbených žánrů dostalo přesně to co chtělo, nic míň, nic víc.

"Gigantický spoiler" má pouze ilustrovat, do jak velké bídy se příběh propadl. Jelikož nejsem backer a hře jsem dal nadprůměrné hodnocení jsou řeči o vyřizování účtů trochu mimo.