Měsíční platby mají jednu velkou výhodu, protože se vydavatel může spolehnout na svůj kmen hráčů a tím se dost snižují enormní náklady na marketing, což by mohlo vést ke kvalitnější tvorbě. Ovšem streamování her je podle mého soudu nesmysl, který se neuchytí nikdy. I ti největší vydavatelé mají velké problémy při startu nových titulů, a to se přenáší jen zlomek dat proti plnému streamování. A pak přijde pár DDoS útoků a bude po srandě.

Z toho bych asi zešílel, platit měsíční poplatky. Je to určitý tlak na člověka, aby tu hru využíval, protože jí aktuálně platí. Když mám hru na disku, tak je jedno, jestlí jí zapnu v úterý nebo v březnu. Na ceně za ten produkt už se nic nezmění.

Při představě, že budu měsíčně platit několik tisíc za služby, od her přes TV až po členství v prádelně, tak se mi dělá trochu zle. Zní to totiž jako otroctví služeb.

Lidi mají třeba možnost mít na telefon paušál (pravidelná platba) a nebo si koupit nabíjecí kartu a až ji vypotřebují zase si nabít. A zkuste hádat co je mnohem více využíváno?

Co se her "pro dospělé" týče, myslím, že hlavní hnací silou je tu kontrast s korektností mainstreamových her a médií obecně. Není náhoda, že Agony vznikla v poslkém studiu, a i obliba dospělých témat v umírněnějších titulech je živená právě frustrací z jejich obvyklého potlačování.

Že by se tenhle typ her stal médiem úniku před příliš krásnou a sluníčkovou realitou?

Že by ve filmech bylo málo sexu a násilí? No to fakt nevím...

A jestli jo, tak to není v nějaké sluníčkovosti, ale v tom, že když film dostane rating PG-13, tak na to půjde halda puberťáků, takže super prachy pro studia.

Hry jako služba jsou imho krok správným směrem.

Nemám problém dát za kloudnou hru 600-800 Kč, a nemám problém za dobrou hru dát ani 300-500 měsíčně.

Pokud ale mám dát Activision nebo EA 1800 za neúplnou hru, kterou za půl roku nikdo nebude hrát, protože vyjde další neúplný díl, tak to radši napnu plachty...

Tím chci říct, že radši budu mít k dispozici hodně her, legálně, za jedno předplatné, ikdyž třeba postupně zaplatím dohromady víc, než u každé přemýšlet, jestli si její vývojář zaslouží moje peníze. Valve jsem těch 600 za Portal 2 dal s radostí. Innově 10€ měsíčně za Lineage 2 klidně. CDPR bych těma prachama za Zaklínače ocenil hrozně rád - ale vyhodit najednou částku, za kterou se dá pořídit slušný SSD, nebo třeba opravit elektrický okýnko v autě s tím mám prostě problém i u nich (ale to i s tím okýnkem...). A štve mě to.

Streamování her je pro většinu lidí zatím ještě hudba budoucnosti.

Na druhou stranu hry na bázi předplatného nemusí být zase tak špatné. Asi už jsem to kdysi psal jinde, protože je mi to nějaké povědomé, ale proč si to nezopakovat

Jako jasnou výhodu vnímám to, že hry budou muset být dostatečně dlouhé a přitom bez zbytečné vaty, aby je lidi hráli co nejdéle. Díky tomu by se zase mohl přiživit žánr sandbox strategií, kde by nově mohly firmy inkasovat mnohem větší peníze. V současnosti totiž za stejné peníze dostanete AAA titul na 30 hodin i strategii na 1000+ hodin (tady moc nepřeháním, doba, kterou jsem strávil u strategií od Paradoxu se k tomuhle číslu během let snadno vyšplhá). Taky zmizí náhlé výdaje nebo impulzivní nákupy během slevových akcí.

Nevýhody jsou taky jasné. Pro lidi preferující krátké a bombastické AAA hry to bude výhodné, pro nás preferující spíš sandboxy by to mohlo náklady na hraní dost zvýšit. Pokud se potom bude nakupovat přes nějakou zastřešující platformu jako Steam, tak bude taky hodně záležet na tom, jak to bude nastavené. Platba za dobu strávenou ve hře? Platba za přístup k balíčkům? Jak moc flexibilní ty balíčky budou? Atd.atd. Tady se ďábel opravdu skrývá v detailech

Jako hlavní problém u streamování bych viděl dvojnásobnou latenci (pokud by provozovatel neměl servery pro multiplayer ve stejné budově jako servery pro render)

Naštěstí je herní průmysl dnes natolik diverzifikovaný, že si podle mě každý přijde na své.

Nehraju na konzolích, nehraju multiplayer, málokdy hraju hry hned po vydání a přesto nemám pocit, že bych herně nějak zvlášť strádal.

V článku zmiňované nové trendy tudíž prakticky ani nezaznamenám.

Vždycky mě pobaví, když někdo v roce 2018 střední Evropu nazve "slovanskou".

Bavíme-li se o většinové populaci, není to pravda.

Kdo přesně že mluvil o střední Evropě? Když už, tak byla řeč o "středu a východu Evropy" (což není nutně totéž, co "střední a východní") a jmenovitě šlo o Čechy, Poláky a Ukraince. Kteří z nich nejsou Slované?

To streamovaní her... ta struktura pro to jen tak nebude. Ten input lag i na optice par km od serveru by byl momentálně, myslím, znatelný ... a tihle CEO pánové mají často taky dojem že 90% světa má stabilní 100+ mbit doma. MP hry fungují možná právě proto masově dneska protože jsou na data dost nenároné, člověk totiž posílá sice rychle ale malé množství dat, stremování obrazu je vlastně to datově absolutně nějnáročnější.

Stačí se podívat 4k video na youtube jaký potřebuje datový tok.

35Mbit za sek pro 4K HDR video při 60 snímcích.

Na něčem ty hry jet musí, takže výrobci HW budou možná mít ještě větší tržby za prodej obrovským cloudovým centrům, místo prodeji koncovým uživatelům. I tak si také myslím, že ačkoli streamovanému hraní čeká velký rozmach, tak klasické offline hraní hned tak nevymizí.

No nás teda ve škole učili, že průmysl se dělí na těžební a zpracovtelský, dále na lehký a těžký. Ale toto? To snad s průmyslem nemá nic společného.

Mě ve škole učili "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!"

Časy se mění:

Videoherní průmysl (častěji jednoduše herní průmysl) je odvětví průmyslu zabývající se tvorbou a prodejem počítačových her, resp. videoher. Zahrnuje desítky specializovaných profesí (např. herní návrhář, grafik, programátor, producent) a zaměstnává množství lidí po celém světě.

zdroj wiki