Recenzí na tuto hru jsem příjemně překvapen a máte u mě plus, přestože s některými závěry recenzenta nemohu souhlasit.

Musím říct, že poslední co by mne při popisování soubojů napadlo je to, že jsou založeny na statistikách a nikoli hráčovu umění. V bojích funguje komplexní systém pasivních schopností a úderů, které se musí vhodně doplňovat a trénovat aby člověk našel funkční cyklení úderů, jehož účinnost se mění s různými nepřáteli.

Dalším, přinejmenším zajímavým, aspektem je nahlížení do budoucnosti během boje, kdy v určitých chvílích hlavní postava dostane informaci o blížícím se úderu, který některou z postav zabije a v následujícím několikasekundovém okně je možné této události zabránit použitím některé ze schopností.

Také je možné postavy střídat a každá disponuje naprosto odlišnou sadou schopností a způsobem boje.

Samozřejmě, každý máme jiný vkus, ale nejsem si jistý, jak je možné mít u této hry takto diametrálně odlišný dojem ze soubojů. Když vezmu v potaz můj dojem ze soubojů na Wii a 3DS, tak shrnutí způsobem: postavy bojují automaticky a vy jen kontrolujete postavení a sem tam nějakou superschopnost mi přijde skoro neuvěřitelné.

Jinde jsem četl o nových možnostech nastavení obtížnosti oproti Wii a 3DS verzím, což je myslím informace, která u této recenze chybí. Je možné, že recenzent upravil v tomto nastavení obtížnost soubojů a ty se mu poté zdály jednoduché, až nudné?

Díky za slušnou reakci, i když se naše názory tak kategoricky liší, to tu bohužel není zvykem.

Po většinu času jsem hrál za Shulka, který těch schopností příliš na výběr nemá. Přiznám se, že většinu soubojů jsem jen běhal dokola kolem nepřátel tak, abych měl u dobíjejících se úderů vykřičník (tzn. využil je na plno) a čekal, kdy se mi dobije Monado. S automatickým healerem v zádech to stačilo na pohodlný průběh celou hrou, a když jsem čas od času narazil, vygrindoval jsem si dva nebo tři levely a zkusil to znova. Výjimkou je jen několik boss fightů, kterých je v minimálně šedesátihodinové hře jen pár.

S ostatními postavami je to pravda trochu složitější, ale princip je v podstatě stejný. Mechanismus nahlížení do budoucnosti mi přijde přeceněný - pokud jsem zrovna neměl dobitý break, stačilo jen kolegy varovat, případně trochu podběhnout.

Ve hře je možné si zapnout casual mod, kterému jsem se ale důrazně vyhýbal.