Supreme Commander sice nebyl dokonalou hrou a dalo se mu leccos vyčítat, ale jedno se mu upřít nedalo. Byl a je jednoznačně nejmasivnějším zástupcem svého žánru. Nabídl obrovské množství druhů jednotek, jichž jste mohli produkovat stovky a tisíce a navíc si je ještě prohlížet hezky zblízka.
Co na tom, že jste většinu času trávili z hodně vysoko umístěného ptačího pohledu a civěli na pouhé symboly značící celé šiky jednotek. A co teprve, když jste nechali spadnout atomovku! Takovou pecku byste v jiné hře nezažili!
O druhém dílu se začalo mluvit krátce po vypuštění prvního, ovšem Chris Taylor se rozhodl počkat na pokročilejší technologie, přesněji řečeno rozšíření moderních čtyřjádrových procesorů a silných grafických karet do co největšího množství počítačů. Podle současného plánu tak Supreme Commander 2 vyjde příští rok.
Vývojářský tým Gas Powered Games se soustředí na to, aby ve dvojce představil ještě zajímavější hru a nikoliv jen sled velkolepých bitev, jak občas vypadal první díl. To znamená prohloubit atmosféru, o což by se měl postarat zajímavější výběr opravdu atraktivních prostředí.
Planety budou mít různé povrchy a grafici si vyhrají i s detaily, které nesouvisí přímo s herními mechanismy. Zkrátka by hra měla vypadat pěkně, abyste se k ní chtěli vracet i z jiných důvodů než jen bitevních.
S tím souvisí rovněž větší důraz na příběh. Neherní animace mají být poutavé a napínavé. Ve hře se zkrátka něco bude dít. Mluvíme tu pochopitelně o kampaních, jejichž motivačním motorem by měl být právě děj s dobře prokreslenými charaktery.
Ačkoliv nebylo odhaleno nic bližšího, příběh by se měl opět točit kolem tří známých frakcí, byť s určitými obměnami. Tu nejvýraznější prodělala strana dosud známá pod názvem Aeon. Ta sice nekončí, ale přerodila se v The Illuminated – frakci postavenou na mnohem organičtější bázi, což by mělo být patrné jak vizuálně, tak herně.
Zbylé dvě frakce – UAF a Cybrans – zůstávají zachovány. Pochopitelně se ale představí s novými cíli i etickým zabarvením. Chris Taylor ale opět tvrdí, že staré známé rozdělení na dobré a špatné v Supreme Commander 2 fungovat nebude. Na každé ze stran bude něco pozitivního a něco negativního. Každému hráči by tak měla být sympatičtější jiná frakce a bude si tento svůj názor moci obhájit.
Výzbroj jednotlivých stran vychází z prvního dílu, tedy až na The Illuminated, kteří se přeci jen přeměnili významněji. Avšak také UAF a Cybrans budou mít dostatek nových jednotek, ale i těch starých-vylepšených či neokoukaných technologií. Zkušení hráči tak rozhodně budou mít co zkoumat a zařazovat do svých strategií.
Jednotky budou tak vyladěné, aby ještě více zdůrazňovaly rozdíly mezi frakcemi panujícími. Bude se tak za ně hrát odlišněji než v předchůdci, ale zase ne tak radikálně. Avšak po designérské stránce doznají větších změn a především zdůraznění grafických rozdílů. Na první pohled, a to i z větší vzdálenosti, byste tak měli poznat, ke komu daná jednotka či spíše shluk jednotek, náleží.
Změn dozná také vývoj jednotek. V Supreme Commander 2 se tak mnohem více dá na nejrůznější upgrady a vylepšování těch stávajících než na nákup nových. Tím pádem i ty základní jednotky, které byly minule brzy nepoužitelné, budou tentokrát hodnotné i v pozdějších fázích.
Je to dáno propracovaným technologickým stromem. Autoři si jeho pozitivní vliv na hru vyzkoušeli v Demigodu a v poněkud odlišné, masivnější podobě, se ho rozhodli implementovat také na jednotky v Supreme Commander 2. Mimochodem, hra poběží na stejném enginu jako Demigod a i pár dalších prvků budou mít oba tituly společné, byť si jinak lze jen těžko představit odlišnější RTS.
Vylepšovat půjde také ACU, tedy ústřední jednotka, z níž vychází vše. Přimontováním artilerie či torpéd na jeho ramena, případně aktivováním štítu, tak i tímto strojem budete moct přispět třeba do obranné strategie.
Mikromanagement zůstává zdánlivě beze změn, ale i tady se dají pod povrchem najít důležité rozdíly. Hráč stále musí obstarávat dva zdroje, a sice masu a energii. Ovšem už v produkci jednotek narazíte na nové pojetí. Do výrobní fronty totiž nelze zadat jednotky, na něž nemáte aktuálně peníze. Tím pádem se o produkci bude třeba starat trochu více a nejen zadat dopředu dlouhatánskou frontu a vydat se na bitevní pole.
Zdroje na výzkum se pak dají získat i jinou cestou, než jen obstaráváním a investováním zmíněných dvou surovin. Hra vám je přihraje tehdy, když budete likvidovat nepřátelské jednotky. Tím tvůrci jasně chtějí hráče donutit, aby více útočili a nebarikádovali se ve svých základnách.
Chris Taylor si libuje, že v Supreme Commander 2 už bude pathfinding, tedy cestování jednotek k cíli, fungovat lépe než v jedničce. Tam byl totiž problém s nedostatkem výpočetního výkonu u řady sestav, a právě na procesor je spousta cestujících jednotek nesmírně náročná, což způsobovalo nejrůznější lapsy. To už by ale s dnešními technologiemi neměl být ten případ.
Ačkoliv si nejvíce zábavy jako již tradičně užijete v multiplayeru, rozhodně potěší vylepšená umělá inteligence, která má být dokonce adaptivní nejen na hráčův styl, ale dokonce i na jeho nedávné kroky, takže se přizpůsobí už v dané úrovni.
Supreme Commander 2 tak na první pohled působí velice dobře a vyspěle. Základy už si tvůrci postavili prvním dílem. Teď už je jen musí rozvinout do konzistentního a pro všechny dobře hratelného titulu. Není třeba se bát přehnaných zjednodušení, nové hráče chtějí tvůrci nalákat hlavně na omáčku okolo. Lepší příběh, hutnější atmosféru apod. To není vůbec špatný přístup.