RECENZE: Age of Wonders 3 je po dlouhé době komplexní tahová strategie

Tahle hra ukazuje, že vynikající tahová strategie má stále nenahraditelné kouzlo.

Že v dnešní době nezávislé studio dokáže stvořit a především dokončit titul žánru, rozsahu a kvalit jako Age of Wonders 3, nelze připisovat zázraku. Tvůrci z Triumph Studios, kteří se v průběhu vývoje dostali do finanční šlamastyky, měli jenom štěstí na mecenáše. Svými těžko vyčerpatelnými zdroji je podepřel Markus Persson, autor hyperúspěšného Minecraftu. Prostě proto, že by mu bylo líto, kdyby další díl této povedené série tahových strategických her nevznikl.

Herně vyprahlí generálové se zálibou ve fantasy si tak mohou začít podrobovat svět Athla, budovat říše, bít se v soubojích a vůbec se ponořit do bezkonkurenční různorodosti, kterou Age of Wonders 3 nabízí.

Proti sobě stojí lidmi vedený Commonwealth a elfí dvůr, který se snaží bránit jeho rozpínavosti. Ve dvou kampaních po šesti misích si vyzkoušíte obě frakce.

Rozsáhlá záležitost

Zní to jako porce odpovídající dnešní herní skromnosti, ale zdání klame. Co do rozsahu je Age of Wonders 3 těžkou vahou. Obě kampaně zvládnete jen obtížně dohrát do 20 hodin. K tomu si připočtěte osm samostatných scénářů, na variace bohatý generátor náhodných scénářů a nakonec i editor, díky kterému brzy začnou vznikat další dobroty.

Fanoušci tahových strategií tak mají o desítky až stovky hodin zábavy postaráno. Jednotlivé mapy lze jejich velikostí sice přirovnat pouze ke středně velkým mapám z páté Civilizace, jenže na rozdíl od ní se rozpínají jak na povrchu, tak v podzemí.

Příběhové kampaně lze vnímat jen jakousi vstupenku do rozmanitých možností Age of Wonders 3. Proto vám ani nebude vadit, že příběh k dalšímu hraní příliš nemotivuje, že se na každé mapě začíná v podstatě od začátku a že vytčené cíle jsou většinou stále stejné.

Volné partie naopak umožňují paktování bez ohledu na uzavřené aliance, svobodné objevování map a v neposlední řadě lepší využití národů, jednotek, kouzel, hrdinů, budov a pokroků. Toho všeho je ve hře nečekané množství, byť občas narazíte na prvky, jejichž smysl je obtížné najít.

Haló, tady hrdina

Hrdinové spadají do jedné ze šesti tříd a využívají tak individuálních schopností. Druidové si na pomoc volají zvířata, lotři mohou zneviditelnit své jednotky a mágové zase vyvolat mocná kouzla.

Také národů je šest. Kromě lidí a elfů vás hra konfrontuje s orky, trpaslíky, gobliny a ještěry. Všichni mají pochopitelně své jednotky, budovy a samozřejmě také výhody a nevýhody.

28. ledna 2014

Vzhledem k tomu umožňují už počáteční hrdinové a národnostní specifikace zajímavé kombinace. K tomu si přičtěte další vrstvu schopností, kdy svému hrdinovi můžete přiřknout zálibu v ničivé magii, případně prozkoumávání, aby vaše říše rychleji rostla.

Kromě toho zkoumáte technologie a kouzla, které lze uplatňovat jak v jednotlivých bitvách, tak na úrovni celé říše, kdy například namotivujete své poddané řečmi, a ti pak následně vyžadují nižší žold, případně kouzelnými formulemi docílíte vyšší porodnosti.

Jednotek je více než 250 a drtivá většina z nich má vedle útočných a obranných statistik hezkou řádku specifik, která zejména zpočátku budete znovu a znovu studovat, což spolu s dalšími proměnnými poněkud ztěžuje proniknutí do hry. Pokud se vám to ale podaří, budete velkou mírou variability nadšení. Právě ona je totiž garantem toho, že se Age of Wonders 3 jen tak neohraje.

Občas se lze ale přeci jen ptát, zda určitá základní redukce jednotek a kouzel neměla proběhnout. Některé typy totiž při nejlepší vůli nelze použít – za vynaložené prostředky zkrátka nestojí, ať už hrajete jakýmkoliv způsobem.

Kde jsem to jen viděl

Age of Wonders 3 je na první pohled podobná sérii Heroes of Might and Magic. Rozdíly jsou přesto poměrně značné: v Age of Wonders 3 není tak zdůrazňován micro management, jehož místo naopak zabírá globální rovina ne nepodobná Civilizaci.

Základní rovinou je strategická mapa fantasy říše, na které pohybujete svými jednotkami včetně hrdinů, vybavujete je artefakty získanými z monstry hlídaných kobek, sbíráte suroviny, dobýváte města, zakládáte města, spravujete města a střetáváte se s nepřátelskými armádami.

Boje se odehrávají v hexagonových arénách, ve kterých ovládáte přímo své jednotky. Užijete si spoustu zábavy, protože každá jednotka má pouze omezený počet akčních bodů, které může využít jak k boji, tak pohybu.

Budete se tak neustále rozhodovat, zda například lučištníky posunout blíže k nepříteli, aby ho zasáhli větší silou, ale jenom jednou, nebo je nechat stát na místě, aby mohli vystřelit víckrát. Naučíte se využívat výhod a nevýhod jednotek (vlastních i nepřátelských) umožňujících zajímavé manévry a budete nasazovat různé speciální schopnosti.

Trochu zvláštní je skutečnost, že zdecimovaný šik jednotek ztrácí sice své počty, ale nikoliv útočnou sílu. Například šest mušketýrů bojuje stejnou silou jako jeden mušketýr, a to až do momentu, kdy sám definitivně nepadne. To dává velkou výhodu jednotkám s vysokou výdrží, které si stále drží maximální útočnou sílu.

Důležitá je i nebojová fáze

Správa vaší fantasy říše je podobně zásadní podmínkou úspěchu jako vyhrané bitvy. Své občany musíte udržet spokojené a produktivní a zajistit, aby ve skladech bylo neustále dostatek zdrojů pro bojová tažení.

Nečekejte ovšem podobně komplexní zážitek jako v Civilizaci 5. Chybí obchodní cesty, špionáž i náboženství. Diplomacii se sice můžete věnovat, ale jen ve velmi osekané podobně. Na druhé straně ale neustále dostáváte nějaké úkoly, například osvobodit důl od draka pro neutrální městský stát.

Umělá inteligence si nevede špatně, nezřídka ale zarazí její nelogické chování, kdy nedaleko od sebe prohání slabé armády, které je snadné porazit, namísto toho, aby je sjednotila do jedné silné.

Zatoužíte-li po lidském protihráči, není problém. Partie můžete odehrát on-line, na lokální síti a dokonce i po starém dobrém způsobu na jednom počítači.

Age of Wonders 3 je pro fanoušky tahových strategií jasnou volbou. Začátečníci se v možnostech hry budou pravděpodobně ztrácet a je jen na jejich trpělivosti, zda do ní nakonec proniknou a ochutnají její skutečné kvality. Jen škoda, že se hru nepodařilo úplně dokonale odladit a vybalancovat. Vzhledem k jejímu rozsahu to ale lze tolerovat.