RECENZE: Horor Daylight zklamal na celé čáře. Nebaví ani nenahání strach

Hledáte-li hru, která by vás příjemně postrašila, Daylight se raději vyhněte.

Chytrý telefon je dnes životně důležitý. Bez něj byste jen těžko komunikovali s ostatními lidmi (kdo se dnes baví osobně?), nemohli si z pohodlí gauče objednat jídlo a bez mapy nenašli ani nejbližší autobusovou zastávku u domu.

Sousloví "životně důležitý" má však pro hlavní hrdinku akčního hororového dobrodružství Daylight přece jen doslovnější význam. Bez zabudované navigace a svítilny by byla za pár vteřin mrtvá.

2. dubna 2014

Ztracená, ale s telefonem

Dotyčná se totiž probudí v nemocnici, vůbec nic si nepamatuje, ale naštěstí okamžitě přijímá hovor. Neznámý volající jí oslovuje Sarah a radí prozkoumat okolí, což by jí paměť mohlo vrátit.

Daylight spadá do aktuálně velmi oblíbené škatulky, ve které najdete také tituly jako Amnesia či Outlast. Jde především o vyvolání tísnivé atmosféry strachu, která příjemně mrazí v zádech. Jako obvykle tak z pohledu první osoby objevujeme špatně osvětlené lokace a sbíráme nejrůznější zkazky. K tomu nám pomáhá neustále aktivní smartphone poskytující světlo a malou mapku.

Hodnocení

ve světě

GameInformer - 6/10
IGN - 5,8/10
Polygon - 5/10
Destructoid - 4/10
GameSpot - 3/10

Pro postup do dalších lokací je nutné pomocí předmětů otevírat uzamčené dveře. Předměty jako plyšový medvídek, nůžky nebo bible mají symbolický význam, o kterém se dočtete na všude kolem ležících lístečcích. Teprve když jich najdete dostatek, dotyčné předměty se aktivují.

Kromě hledání lístečků není v Daylight moc co na práci. Několik ne příliš nápaditých prostorových hádanek monotónní hratelnost nevytrhne. Víc než pobíhání a hledání červených papírků proto nečekejte. To však neznamená, že budete hrou postupovat bez problémů. Občas se vám stane, že budete něco marně hledat i pár desítek minut.

Daylight má jednu silnou stránku, a tou je zvuk. Místy mi právě díky zvukovému podkresu přejel mráz po zádech. Například když mi jakýsi ženský hlas šeptal přímo do ucha nebo když jsem za sebou cítil něčí kroky. Hra ovšem s touto devizou nedokáže dále pracovat.

Už se nebojím

Jakmile se z hrozby stane reálné nebezpečí, jde veškeré napětí stranou. Převážně ženští duchové, kteří jsou jedinými nepřáteli ve hře, totiž ubližují jen tehdy, pokud je sledujete. Navíc se vždy ohlásí zvukovým efektem, takže víte, že se vám zrovna objevili za zády či na boku. Jakmile to zjistíte, už se neleknete.

Amnesia: A Machine For Pigs

Horor Amnesia: The Dark Descent před několika lety rozvířil stojaté a zatuchlé vody hororového žánru. Pokračování novátorskými přístupy pobaví, ale mohlo být o mnoho lepší.
- číst recenzi

Amnesia: A Machine for Pigs

Nepřátelé, kteří škodí, když je vidíme? To zní přeci jako skvělý nápad! Bohužel ne každá na papíře vzrušující myšlenka nakonec v reálu funguje. A Daylight je přesně ten případ.

Život nám ubírá jen oční kontakt s duchy, a tak stačí sjet pohledem k nohám a je vystaráno. Pak už není třeba využívat ani pochodně, která by měla duchy činit neškodnými. Máme tu tedy základní problém: těžko budeme mít strach ve hře, která proti nám staví v podstatě neškodné nepřátele.

Autoři navíc zcela nepochopitelně dali hrdince do vínku neomezenou výdrž, a to jak fyzickou, tak co se týče baterie telefonu. Nedostanete se tak do situace, kdy už nemůžete běžet nebo kdy musíte jít opravdovou tmou.

Pak už nepomůže ani skutečnost, že Daylight generuje úrovně náhodně, což znamená především to, že se budete pohybovat v jinak poskládaných kulisách s odlišně umístěnými "šoky".

Po grafické stránce není hra špatná, ale z Unreal Enginu 4 šlo zcela jistě vymačkat ještě více.

Daylight objektivně není dobře navrženou hrou. Nemá jen nějaké chyby, ale zkrátka nefunguje. Nebudete se ani bavit, ani bát. Po nemalých očekáváních, která byla do hry vkládána, je to velké zklamání a zcela jistě žádná konkurence pro zmíněné hry Amnesia a Outlast.