Kolik se dá za 7,5 miliardy dolarů (a tři léta) postavit rychlonabíječek? S odpovědí nespěchejte, ve Státech také nepospíchají.
Zní to jako povedený aprílový vtip. Reportéři z portálu The Washington Post s ním ovšem vyrukovali už na konci letošního března, aby je v následujícím týdnu několikrát doplnili. Nejspíš proto, aby bylo opravdu zřejmé, že se o vtip nejedná. Nedá se ovšem říct, že by republikánskou opozici tato zpráva nerozesmála.
Prezident Biden v předchozích letech uplatnil nemalou část svého politického kapitálu na to, aby přesvědčil americké zákonodárce o nezbytnosti investic do podpory elektromobility. Představil odvážnou vizi, v níž se ve Státech roku 2030 bude dát napočítat půl milionu nových rychlodobíjecích stanic. Bylo to ambiciózní. A samozřejmě drahé. Svým osobním zápalem pro věc nicméně přesvědčil Kongres, aby na nabíječky alokoval sumu 7,5 miliard dolarů.
Především proto, že suma, za níž by se v Česku dalo postavit dva a půl Temelína, slibovala vysokou perspektivu návratnosti. S každou další rychlonabíječkou na amerických silnicích se zvyšuje komfort řidičů elektromobilů a snižuje se strach z omezeného dojezdu aut na baterky. Každá nově instalovaná dobíječka má potenciál přesvědčit desítky řidičů, že jejich příštím vozem bude právě elektromobil.
Vkládat peníze do výstavby rychlonabíječek bylo podle Bidena cestou, jak bojovat za americký automobilový průmysl a růst národní ekonomiky, proti znečištěnému ovzduší a klimatickým změnám.
Každý vydaný dolar se tak vlastně zaplatil několikrát. A kromě jiného skvěle posloužil k umlčení kritiků. Těch, co si stěžovali na nová pravidla, vyhlášky a nařízení diktující počet elektromobilů a hybridům firmám a předepisujícím nucený přechod na čistý pohon. Mohli vidět, že na budoucnost se ve Státech nečeká, že budoucnost se už děje.
Nebo spíš neděje.
Řekni, kde ty nabíječky jsou
Zákon o nové infrastruktuře, který prezident Biden s velkou pompou v listopadu 2021 podepsal, se totiž projevil jen neviditelným přerozdělením pěti miliard dolarů ve fondu Národní infrastruktury pro elektrická vozidla (NEVI). Jednotlivé státy se v tomto ringu mohly poprat o finance potřebné k tomu, aby dálnice a silnice na svém území obklopily rychlonabíječkami. Některé přitom byly úspěšnější než jiné. Ale to také bylo naposledy, co bylo o penězích nebo nabíjecích stanicích slyšet.
Po dvou letech od rozdělení pěti ze 7,5 miliard dolarů se američtí daňoví poplatníci začínají ptát, kde jsou ty nové rychlonabíječky k vidění. Protože zrovna v jejich státech to není.
Čestnou výjimkou je Havaj, New York, Pensylvánie a Ohio, kde za peníze z NEVI skutečně něco vzniklo. Dohromady sedm nových rychlonabíjecích stanic, které dohromady nabízí osmatřicet dobíjecích míst. Což není mnoho.
Je to poptávka po kvalitě, co brzdí rychlost zavádění nové dobíjecí infrastruktury.
Sedm dobíjecích stanic za sedm miliard opravdu není výkonem, kterým by se Bidenova administrativa mohla pyšnit. Zvlášť když jsou prezidentské volby za dveřmi.
Hodí se smířlivě zmínit, že dvacítka dalších amerických států už podala nějaké konkrétní návrhy k budování energetické infrastruktury u silnic a momentálně řeší stavební řízení s možnými dodavateli. Sedmnáct států ovšem nepostoupilo ani k podání základních návrhů.
K rychlému dobíjení vyrazila Amerika tou nejpomalejší cestou.
Munice pro Republikány
„Lidé se pochopitelně obávají, jak se takovým tempem podaří splnit plán na půl milionu dobíjecích stanic do roku 2030,“ zmiňuje Alexander Laska, zástupce ředitele pro dopravu a inovace think-tanku Third Way a velký zastánce elektromobility.
Jestli zastánci elektromobility z Demokratické strany sami vyjadřují nejistotu a rozpaky, u republikánů neskrývají rozhořčení. „Problémy programu NEVI narůstají, zdržení rostou a existuje důvodné podezření, že s penězi daňových poplatníků tu je už třetím rokem nesprávně nakládáno,“ komentuje to Jeff Duncan, republikánský reprezentant za Jižní Karolinu.
New York se jako jeden ze čtyř amerických států může pochlubit rychlodobíjecí stanicí, vystavěnou z prostředků NEVI.
Obhajoba Národní infrastruktury pro elektrická vozidla, která ještě v roce 2021 neskrývala ambice měnit Ameriku k lepšímu, je nyní až obdivuhodně plytká.
„Zdržení se dala čekat, protože příjemcem financí z fondu jsou státní agentury a jednotlivá ministerstva dopravy, která se zaváděním rychlonabíjecích stanic nemají zkušenosti. Dělají to poprvé a chtějí to udělat dobře,“ vysvětluje například Nick Nigro, zakladatel Atlas Public Policy. Američtí daňoví poplatníci ale nechtějí slyšet, že s jejich miliardami hospodaří někdo, kdo si není jistý, co má dělat. A ujištění Bílého domu, že v roce 2024 to už jistě půjde lépe než dosud, je neuklidňují.
My nic, to státy, zní z Bílého domu
Administrativa prezidenta Bidena vysvětluje, že zdržení plynou především z vyšších nároků na kvalitu nově budovaných rychlonabíjecích stanic.
Zatímco ve Státech je nyní normou dvacetiprocentní chybovost – u jedné z pěti stanic zkrátka baterie nedobijete – ty nové mají mít garantovanou účinnost provozu 97 procent. Též mají u každého dobíjecího místa poskytovat nekolísavých 150 kW, a nemají se nacházet dále než jednu míli od mezistátních silnic.
Problematické je i to, že nové rychlonabíjecí stanice si budou žádat příkon energie, ne nepodobný dvacítce rodinných domů. Síť na to není všude stavěná a klasické benzinové stanice snadno dovybavit připojením nelze. Jednotlivé státy se o to nejprve musí postarat, a teprve pak bude možné budovat dobíjecí kapacity. „Právě to jsou ta kritéria zaručující budoucí kvality, která momentální plánování a realizaci komplikují,“ píše v tiskovém prohlášení mluvčí Bílého domu.
Svou roli nepochybně hraje i to, že před prezidentskými volbami nemá pro všechny americké státy budování infrastruktury pro elektromobily stejně naléhavou prioritu, jako pro administrativu prezidenta Bidena.
Rok 2023 končí pro americké automobilky vystřízlivěním z elektromobility |
Jak zmiňují komentátoři amerického politického dění, problémem není ani tak tempo, jakým práce na budování národní infrastruktury pro elektrická vozidla postupuje – u tak velkého záměru se to dalo očekávat. Chybou je prý to, jakým způsobem do Demokraté komunikují směrem k veřejnosti. Tím, že vytvořili nerealistická očekávání, dodali munici všem odpůrcům elektromobility.
Sedmi dobíječkami za sedm a půl miliardy, postavených za tři léta, se před volbami skutečně chlubit nemohou. Zvlášť když jim dalších pořád 499 993 chybí.
