Po vydání třetího pokračování bylo hochům z Naughty Dogu jasné, že pro plošinovkového Crashe udělali co mohli a rozhodli se drobet změnit žánr. Na prdelku mu proto nalepili sedačku s motokárou, na čelo nalepili cedulku s nápisem Crash Team Racing a sympatického vačnatce poslali sklízet vavříny na závodní dráhy, stylem ne nepodobným nedávným Speed Freaks.
Na rozdíl od Speed Freaks se tu ale setkáte s jednou známou tváří za druhou. Vybrat si můžete z osmi různých postav, takže si, konečně, vedle Crashe a jeho sličné sestry Coco můžete zahrát i v kůži ultraďábelského doktora Neo Cortexe, dýmajícího N.Gina či v roli Tiny Tigera, Polara, Pury nebo Dingodila. Navíc se tu, jakožto bossové v Adventure módu, objevují i další známí, např. Papu Papu, Pinstripe, Ripper Roo. Hlavním padouchem čtvrtého dílu je ovšem Nitros Oxid a vy se musíte snažit, abyste ho ujezdili k smrti.
K dispozici máte pět módů. Samozřejmostí je Time Trial, kde se můžete dopodrobna seznámit s každou tratí, což se vždycky šikne a Arkáda,
která se dá jet jako jednotlivý single nebo kompletní šampionát a to i ve dvou lidech. Z čistě multiplayer only módů jsou to klání, kdy závodíte až ve čtyřech lidech a snažíte se, aby všichni dojeli až za vámi. Vybrat si pak můžete samozřejmě také pravý a nefalšovaný deathmatch, v němž jsou zapotřebí 2 - 4 lidi a který se odehrává ve čtyřech (nějak přečtyřkováno) arénách, přičemž vaším cílem je uštědřit všem okolo pořádný výprask. Ale hlavně je tu perfektní mód Adventure, pozůstatek Crashovy hopsací minulosti. Skládá se totiž z několika světů a každý z nich následně z několika tratí. Na začátku je aktivní jen jedna trať, kterou musíte vyhrát a otevřít tím trať další. Pokud vyhrajete všechny, zhruba 4 (už zase) v jednom světě, otevřou se dveře k bossovi. Když natrhnete triko i jemu, pomocí klíče, který za vítězství získáte, si můžete otevřít světy další. Nebo můžete zůstat, protože tratě, které jste již vyhráli, se znovu zaktivují a vy máte možnost snažit se z každé tratě dostat, vedle poháru za normální vítězství, vzácné relikvie a otevřít si tak speciální, normálně nepřístupné závody a postavy.
Tratí jsem napočítal 17, alespoň těch základních. A je vidět, že se na nich v Naughty Dogu pořádně vyřádili. Jednoduché tratě jako Crash Cave nebo Coco Park možná zvládnete na poprvé,
ale Cortex Castle se svými pravoúhlými zatáčkami a N. Gin Labs, kde pro změnu uprostřed tratě chybějí kusy podlahy, vám určitě chvíli vzdorovat budou. Na jedné z tratí na vás číhají masožravé Adély, na jiné valící se sudy, nebo křížem krážem jezdící důlní vozík. Inspiraci autoři hojně pobrali i u Wipeouta, takže vás čekají urychlovací pásy i skoky, při kterých není problém vypadnout z dráhy. Navíc protivníci nejsou žádná ořezávátka. K tomu, abyste jim mohli řádně zatopit, máte k dispozici rozličné zbraně a předměty. Na ty před vámi platí naváděná raketa a zápalná bomba, na ty za vámi pro změnu TNTčko a lahvičky s jedem. A není lepší věcičky, než když těsně před cílem natrefíte na zpomalovač času. Rázem vás dokáže vyhoupnout o tři místa dopředu. Původ v plošinovce Crash ale stejně nezapře. Vedle plynu, brzdy a tlačítka pro akci má totiž v CTR důležitou roli čudlík R1. V příliš ostrých zatáčkách vás hodí do smyku, abyste si nerozbili čuchometr o protilehlou zeď, a - pozor, teď to přijde - na rovince plní funkci skoku, což jak sami uznáte je prvek čistě plošinovkový a v závodních hrách nevídaný. Jedete-li po kopcovitém terénu, počkáte si na výjezd nahoru a skočíte, tak, zareagujete-li přesně a ve vzduchu
udržíte motokáru určitou dobu, vás dopad zrychlí a v pozdějších závodech je to jedna z hlavních věcí, bez které se k vítězství nedobéřete. A zase, pokud to spojíte se zatáčkou, není problém se posunout o dvě místa vpřed.
Excelentní je na CTR i grafika. Rychlá, ostrá, beze stopy mlhy, jejímž prostřednictvím se v podobných případech maskují větší vzdálenosti a rozsáhlé prostory. Nehýří ale barvami jako Speed Freaks, což může být pro někoho důvod pořídit si právě CTR. Pokud si jakožto závodníka vyberete Crashe, za vítězství se vám odvděčí klasickým tanečkem, díky kterému bych ovšem neváhal nalepit na krabici varování "mládeži do 15 let neprodejné", chlípník jeden!
Crash Team Racing je povedená hra. Tryská z ní humor (nechte se přejet valícími se sudy, důlním vozíkem apod. a uvidíte!) i hratelnost a rozhodně nedělá svým předchůdcům ostudu.
Stejně jako ji nebude dělat sbírce vašich her, pokud se rozhodnete vrazit do ní své těžce uspořené penízky. Ve více lidech je to samozřejmě brutální bžunda, ale i sami samotincí se rozhodně nebudete nudit, což se cení, protože to u podobných her nebývá až tak zvykem. Pokud se vám líbil předešlý Crash a nemáte nic proti spáleným gumám, berte. Pokud se vám líbily Speed Freaks, berte. A pokud nemáte nic proti bezvadným playstationovým hrám, berte taky. Berte a... a co tu ještě děláte? Proč nehrajete Crashe?
P.S. Jen tak mimochodem, jedno z mnoha tajemství, které hra skrývá, je i demo na Spyra 2. Pokud se k němu chcete dostat, podržte v hlavním menu R1 + L1 a namačkejte dolů, kruh, čtverec a vpravo.
