Válka proti šmejdu z vesmíru - Enemy Territory: Quake Wars

V nejnovějším multiplayerovém počinu se spojí svět Quake, hratelnost Enemy Territory a grafika Doomu 3. Dáte si říct?

Enemy Territory: Quake Wars Xbox360

Je zajimavé, že většina konverzí putuje směrem k PC, protože jsou konzole zásobovány mnohem větším počtem skvělých her, než naši plechoví miláčci. Dnes se ale podíváme na opačnou výměnu, kterou představuje multiplayerová akční hra Enemy Territory: Quake Wars, určená v prvé řadě pro hru více hráčů, ve verzi pro Xbox360. Jelikož se PC verze už nějakou tu dobu ohřívá na pultech obchodů, byl jsem velmi zvědavý, jak moc bude konzolová verze jiná.

Nápad Nerve Software na vytvoření multiplayerového dílka na pozadí Quake universa vůbec nebyl špatný. Ba co víc, postavit ho na jednoduchých a zábavných základech Enemy Territory, to byla trefa do černého. Ačkoli jsou tak Quake Wars téměř čistě multiplayerovým počinem po vzoru Battlefieldu, může se pochlubit úplně jinou strukturou bojů a hry samotné.

Ačkoli jsou tak Quake Wars téměř čistě multiplayerovým počinem po vzoru Battlefieldu, může se pochlubit úplně jinou strukturou bojů a hry samotné.

Příběh byste tu však hledali marně, musí vám stačit obecné ohrožení lidské rasy šmejdem z vesmíru jménem Stroggové, kteří se přišinuli otevřenými portály a přetvořili naši matičku Zemi na válečnou zónu. Jednou z prvních velkých výhod hry jsou tak hodně různorodé mapy, které jsou rozházeny po celé planetě. Celkem jich tu najdete 12 a svými bojovými bagančaty podupete zemi třeba v Africe, Americe a pokud budete mít štěstí, tak i v jiné dimenzi. O variabilitu při hraní se tak bát nemusíte.

Všechny mapy jsou navíc párádně navržené a ačkoli je Doom 3 engine, na kterém je hra postavena, navržen především pro interiéry, nemusí se Quake Wars vůbec stydět. Některé lokace sice postrádají detaily a působí nedodělaným dojmem (při probíhání z venku do budovy a zpátky někdy budete mít pocit, že přebíháte mezi dvěma různými hrami), není to však natolik do oka bijící, jako u jiných počinů.

VIDEO

Quake Wars jsou tedy především o multiplayeru. Připojte se, vyberte mapu a hurá na bojiště. A o co že půjde? Hra je postavena na plnění úkolů (nikoli tedy zabírání vlajek, udržování území atd.) a na každé nabízené mapě naleznete jiné. Nabídka je uspokojivá. Budete chránit důležité objekty, hackovat a krást data, útočit na nepřátelské základny a mnoho dalšího. Hra vás tím nepřímo nutí spolupracovat s ostatními a plnit úkoly po vzoru příběhových linek. K tomu vám mají dopomoct i třídy, ze kterých si můžete vybrat.

Ačkoli vývojáři naslibovali hory doly, co se rozdílů povolání týče, výsledek je trochu někde jinde. U každé ze stran jsou povolání stejná (jen u Strogů jsou názvy trochu víc cool). Máme tu klasického vojáka, technika, který opravuje vozidla, medika, co běhá po bojišti s defibrilátorem, snipera, který umí kromě headshotů také hackovat různá zařízení, a průzkumníka, který klade obranné věže a má v rukávu ještě pár dalších es.

Podstatné je, že se na každé mapě najdou úkoly, které může splnit pouze jedno konkrétní povolání. Každý tým tak musí být složený z dobře navrženého počtu zástupců daných povolání, aby měl vůbec šanci uspět.

Zde ale přichází kámen úrazu. Poté, co si hru trochu osáháte, pochopíte, že jsou medik s průzkumníkem prakticky na nic. Smrt totiž po bojišti chodí častěji, než revizor v metru, a tak zmíněná povolání téměř ztrácejí smysl. Než se totiž medik vyzbrojí defibrilátorem, už je dávno po vás. Průzkumník pak se svou možností doplňování munice taktéž zaostává, protože tu munici nikdo nepotřebuje doplňovat.

Všichni jsou po minutě mrtví a vesele si to šinou z místa respawnu. Nastává tak situace, kdy po bojišti pobíhají samí vojáci a snipeři a v momentě, kdy je potřeba vykonat úkol, který nikdo z nich nezvládne, se někdo přepne na medika (respektive průzkumníka) a úkol splní. Určitě to šlo udělat i méně kostrbatě.

Co ale zaslouží naopak pochválit, je skvělý arzenál. Najdete tu vše, po čem vaše zvrácená duše touží. Samopaly, brokovnice, plazmové a pulzní pušky, dokonce i oblíbený railgun tu je. Tvůrci tu měli nelehký úkol ve vyrovnání palebné síly (přece jen technologie Stroggů je o několik dekád díl než ta lidská), ale povedlo se. Jediné, co mi tak trochu vrtalo hlavu, bylo ozvučení zbraní. Lidské zbraně zní tak, jak mají. Pušky Stroggů ale jaksi zlobí, a tak se nedivte, když vám rotační pulzní samopal bude znít jako kuličkárna s přilepenou píšťalkou.

Ruku v ruce s nabídkou zbraní jde i vozový park. Na obou stranách můžete nalézt působivé kousky. Od čtyřkolek, obrněných džípů (na způsob Humvie), těžkotonážních tanků až po chodící mechy, vznášedla a jetpacky na straně Stroggů. Všechny modely pak mají bravurně zpracovaný kokpit s blikajícími ikonkami, halografickým ovládáním a jinými vychytávkami.

Už jen proto doporučuji používat kameru z kokpitu (ale i proto, že je venkovní kamera fixována a nedá se otáčet, což je nesmírně iritující). Ovládání vozidel je bezproblémové a jednoduché, potěší také jejich efektní rozprsknutí po okolí v oblaku kouře a ohně po zásahu čímkoliv. Vozidla se totiž dají rozstřílet i samopalem, což je trochu divné. V zásadě jde ale říci, že se vše povedlo tak, jak mělo.

Rozdíly verzí

PC verze: vysoké rozlišení a ostré textury, 32 hráčů online, kombinace klávesnice+myš stále vede

Xbox360 verze: slabší audiovizuální zpracování, 16 hráčů online, achievements, ovládání není maximálně přátelské (především kamera).

Grafické zpracování není vyloženě špatné, Doom 3 engine rozhodně předvádí svoje kvality. Rozhodně to ale šlo udělat o třídu lépe. Modely postav jsou sice hezké a detailní, textury ale moc důvěry nebudí (narozdíl od PC verze, kde je vysoké rozlišení a ostré textury).

Některé venkovní lokace jsou pak holé kusy země s několika stromy a přeběhnutí do nějakého komplexu se zdá být vysvobozením. Zpracování je tedy lehce nad průměrem, a to především díky skvěle zpracovaným modelům zbraní, lidí, stroggů i vozidel.

Animace jsou naopak tragické. Nejen, že všichni neuvěřitelně trapně běhají, oni ještě všichni umírají ve stejné pozici, a to nezávisle na povrchu či umístění. Nejvíce vtipně to pak vypadá uprostřed schodů. Jedině vozidla se pohybují bezproblémově s kusem té reality.

Zvuková stránka hry se drží zajetých kolejí a kromě divných zvuků mimozemských zbraní podává dobré výkony. Hudba dobře zapadá do celkové atmosféry hry a ani neurazí, ani nenadchne. Dabing je pak dostačující.

Zvuková stránka hry se drží zajetých kolejí a kromě divných zvuků mimozemských zbraní podává dobré výkony.

Připojení přes Xbox Live je rychlé a plynulé, za celou dobu jsem nezaznamenal jediný problém. Možná je to také tím, že jsou mapy tentokrát pouze pro 16 lidí (v PC verzi až 32), a tak nedochází k přeplnění. Serverů je dost a nebudete mít větší potíže najít ten, který potřebujete (pokud hrajete s kamarády).

Kromě online zábavy nabízí Quake Wars také offline hru, která z části plní účel tutoriálu. V ní takté plníte zadané úkoly a v zásadě se neliší od té online, až na jednu maličkost: neuvěřitelně tupou umělou inteligenci. Je to tak tragické, že bych vám doporučoval skočit ihned do online bojů a vše se naučit jako štěně ve vodě. Hra totiž není bůhvíjak těžká a po chvíli se zorientujete. V offline módu budete pouze přicházet o své drahocenné nervy.

Enemy Territory: Quake Wars rozhodně dokáže zaujmout. Má své světlé stránky v podobě zajimavé online „kampaně“, poutavých úkolů na různorodých mapách a uspokojivého množství zbraní i vozidel. Na druhou stranu je ale konkurence v podobě Battlefieldu a Unreal Tournamentu 3 natolik velká, že bude mít co dělat, aby se udržel.