Krátce po konci druhé světové války se rozhořel nový konflikt mezi velmocemi USA a SSSR. Znám je pod termínem studená válka. Nešlo sice o otevřený vojenský konflikt, nicméně po postupném odtajňování vojenských dokumentů vychází najevo, že jedno zbrklé a špatné rozhodnutí mohlo rozpoutat atomovou válku. Té se bály obě strany.
V titulu Cold War: CIA vs KGB se střetávají agenti obou zemí a pomocí triků a úskočných manévrů se snaží získat vliv u zahraničních vlád. Hra je určena pro dva hráče a potěší především ty, kteří mají rádi taktickou hru, v níž hraje roli i trocha toho blufování.
Oba hráči se nejprve dohodnou, kdo bude hrát za tu kterou stranu. Většina tíhne ke KGB, protože mají hezké obrázky agentů. Ale je to v podstatě jedno. Kromě grafického zpracování se totiž strany ničím jiným neliší. Hra se dělí na několik fází, probereme si je postupně.
V první fázi z balíčku úkolů otočíme kartu, která reprezentuje zemi, kterou se budeme snažit přesvědčit, aby přijala tu „správnou“ ideologii. Následně si každý z hráčů tajně vybere jednoho ze svých agentů. Ti mohou mít značný vliv na výsledek, ale protože jejich čas přijde až v posledním kole, více si o nich prozradíme později. Tím se přesouváme k té nejzajímavější fázi, kdy se pomocí zájmových skupin (vojenské, politické, ekonomické, média) hráči snaží získat vliv nad daným státem.
Nejlépe si princip této fáze vysvětlíme na praktickém příkladu. Například karta Československa nám říká, že stabilita tohoto úkolu je 13 a populační limit je 3. To znamená, že hráč může najmout maximálně tři skupiny = můžeme si líznout maximálně tři karty skupin.
Karty skupin se dělí na čtyři typy (viz. výše) a kromě toho obsahují důležitou číselnou informaci o tom, jaký vliv poskytují. Cílem je najímat skupiny tak, aby se jejich celkový součet vlivů co nejvíce přiblížil stabilitě úkolu (variace na hru Oko), ale zároveň ji nepřesáhl. To by mělo za následek smrt agenta a automatickou výhru protivníka.
Aby to nebylo tak jednoduché a nešlo o pouhou náhodu, skupiny lze (otočením o 90°) aktivovat. Vojenské (zelené) ničí ostatní karty skupin. To se může hodit v případě, že jsme přesáhli stabilitu úkolu a hrozilo by nám zabití agenta. Svoje využití ale najde i v uškození soupeři.
Například v okamžiku, kdy soupeř přesně trefil stabilitu úkolu, není nic snazšího, než mu některou skupinu zničit a okamžitě tak získat vedení. Politické (růžové) umožňují přesouvání skupin z jedné strany na druhou. Platí ale, že nemůžete přesunout kartu soupeři, pokud by se přesáhl populační limit úkolu nebo přesáhl stabilitu úkolu.
Žluté jsou ekonomické a opět slouží jako dvousečná zbraň. Jejich schopnost spočívá v narovnávání již aktivovaných skupin, nebo lze soupeři uškodit, že mu naopak nějakou kartu deaktivujeme. Karty médií (modré) umožňují prohlédnout si vrchní kartu balíčku a hráč si posléze rozhodne, jestli si kartu nechá, zahodí ji nebo vrátí zpět do balíčku. To se hodí v případě, kdy vyhráváte a karta by mohla soupeři uškodit. V okamžiku, kdy oba hráči po sobě pasují, tato fáze končí.
Následuje fáze nazvaná „zastavení palby“, v níž se vyhodnotí, kdo nad danou zemí získal vliv. Tento hráč posléze na kartu úkolu přiloží žeton své dominance. Připomínám, že hráč, který přesáhl stabilitu úkolu způsobí v této zemi občanské nepokoje. Vaši nadřízení se od akce distancují, karta agenta je odhalena a ten je posléze zabit. Soupeř automaticky vyhrává.
Pokud ale žádný z hráčů nezpůsobil občanské nepokoje, přesouváme se do poslední fáze, v níž si hráči navzájem odhalí svoje agenty. Například takový hlavní špión způsobí, že kartu vyhrává ten, kdo na úkolu NEMÁ žeton své dominance. Je proto důležité sledovat, jak si hráč počíná při najímání skupin a jestli se nesnaží schválně prohrát.
Další důležitý agent je zabiják, který v případě výhry zabije (je odstraněn ze hry) nepřátelského špiona. Tedy, kromě jednoho a to zástupce ředitele, jenž jako jediný agent nemůže být zabit a po akci nikdy nejezdí na dovolenou (tj. jedno kolo vynechává). Zbývá ředitel, který v případě výhry získává další úkol k dobru, analytik a dvojitý agent. Vyhrává ten, který jako první nasbírá 100 vítězných bodů za vyhrané karty úkolů.
Hru ještě zpestřuje několik speciálních karet úkolů, nepokládám však za nezbytné se jim podrobněji věnovat, poněvadž pouze mírně prohlubují popsané principy hry. Celkově Cold War: CIA vs KGB považuji za velmi zdařilou společenskou hru, která se neomezuje pouze na taktizování, ale vybízí i ke čtení hry soupeře.
Ačkoliv pravidla vypadají složitě a herní materiál je v angličtině, opak je pravdou: jakmile si jednou zažijete fáze hry, nebude mít s rychlým pochopením pravidel a naučením vlastností čtyř typů kartiček skupin problém i neangličtinář. Pokud máte rádi například společenskou hru Řím, pravděpodobně si oblíbíte i Cold War.
Info
Věk: 12+
Počet hráčů: 2
Délka jedné hry: 30-60 minut
Cena: 650 Kč
oficiální stránka (EN)
