Napadlo vás někdy, proč jsou na herní scéně tak populární zombies? Co je tak přitažlivého na hroudách bortících se kostí, zabalených do tlejícího masa? Musí to nějak souviset s kultem béčkových hororů, z jejichž fanoušků pak povstali tihle herní designéři.
Taky je ale dost dobře možné, že jen potřebovali zakrýt touhu po digitálním masakru, a tak považovali za společensky nejpřijatelnější obléci nepřátele do kostýmu oslizlých oživlých mrtvol. Nebo nacistů, ale neodbíhejme. Jinými slovy: najde se na světě ještě hráč, který by neměl na svém virtuálním zářezu alespoň menší zombie genocidu? Těžko.
Nyní se probuzení umrlci dostali i do světa karet. Tentokrát to však nejsou žádná hřbitovní jatka, ale je docela mírumilovná hra Dej sem mozek! Vžijete se do role jednoho ze zombie kuchařů v postmortálním bistru U Freddyho. Vaším úkolem je odpracovat si směnu, odpíchnout a jít domů. Je tu ale jeden háček. Některé úkony jsou pro nemyslící nemrtvé příliš složité, a škrkoun Freddy vlastní pro celý personál jenom jeden mozek. Což má za následek proměnu poklidného pracovního prostředí v jednu velkou groteskní bitvu nástrah, záludností a malých pastiček. Každý přeci chce co nejdřív zalézt do své rodné vymrzlé hrobky s pletenou rohožkou "Tomb, sweet tomb".
Dej sem mozek! je karbanem pro tři až osm hráčů. Každý hráč představuje jednoho zaměstnance zombie fast foodu, obdrží sedm karet a jeho úkolem je zbavit se jich dřív, než se to podaří protihráčům. Listů jsou dva druhy, dražební (ty použijete při bojůvkách o mozek) a úkolové, které představují náplň vaší pracovní směny.
Hra předpokládá, že zdatný nemrtvý zvládá v kuchyni každou rukou něco, proto můžete při jednom tahu vykonat i dva úkoly. Není to ale tak snadné, neboť na některé činnosti budete potřebovat obě ruce, a na některé to, čeho zde není nikdy dost, mozkových závitů.
Mozek vlastní vždycky jeden hráč a ostatní se ho o něj pokouší ve svých tazích obrat. Často ale o něj přijde sám, protože i když ho vlastníte, nemáte ještě zdaleka vyhráno. Každá vyložená karta, pro kterou je třeba mít mozek, obsahuje zároveň tzv. IQ hodnotu. Tedy číslo, které musíte hodit na kostce, abyste úkol zdárně splnili. Pokud neuspějete, ukořistěný mozek se opět dostává do oběhu a začíná jeho dražba. Toto pravidlo zaručuje solidní dynamiku a nepředvídatelnost hry. Dražba pak probíhá ve stylu pokeru. Hráči mohou vyložit dražební karty, nebo pasovat. Ten s nejvyšší kartou se ujímá mozku a jede se dál, dokud se bistro nevyprázdní a nezůstane tam poslední smutný neživý s vidinou nočního přesčasu.
Téma této hry lze označit přinejmenším za kuriózní. Nicméně její otec a zakladatel společnosti Cheapass Games, game designér James Ernest, to jinak ani neumí.
Během zhruba patnácti let vytvořil několik desítek spíš více než méně bláznivých karetních a deskových her, ve kterých se stanete například béčkovými herci, snažícími se co nejvíc vyždímat televizní studia (Deadwood) nebo úhlavními záporáky ve špionážní fikci (Before I Kill You, Mr. Bond). Ostatně samotná zombie série, jejíž součástí je i Dej sem mozek!, čítá pět her (česky vyšla kromě recenzované také Lord of the Fries, v překladu jako Vládci choutek). Na svých internetových stránkách nabízí Cheapass Games také několik kousků k volnému stažení.
Další zvláštností této společnosti, tentokrát už beze zbytku příjemnou, je filosofie levných a na výrobu jednoduchých her. Pravověrné estéty možná při pohledu na Dej sem mozek! odradí černobílé karty na obyčejném tvrdém papíře, zabalené v zapínacím mikrotenovém sáčku, který každý zná spíše jako pytlík na konopí. Takové úsporné řešení ale přináší i výhody. Tuto taškařici s nemrtvými kuchaři seženete na internetu za stovku. To je za další přírůstek do herní zombie sbírky docela dobrá cena, nemyslíte?
Dej sem mozek! je z kategorie spíše odpočinkových, kratších her. Pravidla se naučíte během půl hodiny (a stihli byste to mnohem dřív, nebýt pitomě napsaného nebo přeloženého manuálu), přičemž za zhruba stejnou dobu stihnete jednu partičku.
Hra není nikterak rafinovaná, rozhodně nejde o karban na dlouhé večery a kolikrát ještě delší cesty vlakem. Její logika je veskrze jednoduchá a přes svůj nejde o jednu z těch karetních her, které vám vlezou na mozek a do rána už je nesetřesete. Na druhou stranu je vtipná, dynamická a plná různých zvratů a sabotáží soupeřových taktik, takže se nemusíte bát, že ji po dvou kolech založíte kamsi do prachové skříně. Vlastně je to podobné, jako s počítačovými zombie hrami: sotva kdo je považuje klenoty programátorství, ale k nějaké té „undead rampage“ se občas uchýlí každý, a rád.
Info
Počet hráčů: 3-8
Délka jedné hry: 15-45 minut
Cena: 100 Kč
- oficiální stránka (EN)
