Memento Mori je česká odpověď na Šifru mistra Leonarda

Brilantní technické zpracování a napínavý příběh dělají z Mementa Mori zatím nejlepší adventuru letošního roku.

Memento Mori (PC)

Že hry domácí produkce vycházejí v zahraničí dříve než u nás, jsme si už tak nějak zvykli. Díky velikosti místního trhu to nikomu ani nemůžeme zazlívat. Že ale bude rozdíl mezi vydáním Mementa Mori v cizině a u nás téměř devět měsíců, je již vskutku na pováženou.

Je to jen ke škodě hry, protože zatímco koncem loňského roku, kdy hra vyšla v Německu, panovalo adventurní sucho, vychází nyní přes prázdniny ty nejočekávanější kusy včetně kalibru nejtěžšího – remakeu legendárního Monkey Islandu. Má vůbec Memento Mori v takové konkurenci šanci? Má! A to především proto, že na to jde trochu jinak.

"Memento Mori je spíše interaktivní film než hra."

Ne, nečekejte žádnou revoluci. Ve své podstatě se jedná o klasickou point’n‘click adventuru. To čím se odlišuje od jiných her svého žánru, je způsob vyprávění, který do značné míry potlačuje interaktivnost na úkor dynamiky příběhu. Od prvních momentů je patrné, že Memento Mori je spíše interaktivní film než hra.

Na obrazovce není vidět žádné uživatelské rozhraní, dynamická kamera se nebojí zabírat detaily obličejů i využívat techniky obrazu v obraze, postavy jsou až nezvykle velké a jedna příběhová animace střídá druhou. Když už konečně dostanete nějakou postavu pod ruku, tak obvykle jen přejdete do jiné lokace. Tam splníte jednoduchý úkol, který často spočívá pouze v tom, promluvit si s nějakou osobou nebo napsat email.

Dojde samozřejmě i na obligátní sbírání a používání předmětů, ale i tak vlastně hra neklade na hráče žádné nároky. V každém okamžiku jasně víte, co máte dělat a ani u toho nemusíte vůbec přemýšlet.

Jako příklad uvedu jeden takový typický "problém". V jednom místě hry se ocitnete ve starém klášteře a ještě než se dostavíte na večeři, musíte se po dlouhé cestě umýt. Takže prostě seberete ze stolu džbán, vyjdete z místnosti a z fontánky naberete vodu.

Vrátíte se do místnosti, otevřete dvířka od kamen, vložíte do nich dřevo, které je zde připraveno, sirkami zapálíte oheň a na kamna položíte džbán. Až se voda ohřeje tak ji nalijete do lavoru a v něm se umyjete. V tomto procesu vám nebrání žádný zádrhel, všechny předměty jsou tam, kde by měly být.

Ano – po stránce logiky je všechno v naprostém pořádku, ale zábavnost adventur spočívá v tom, že staví hráče do neobvyklých situací, které představují výzvu. A takové situace tu prostě nejsou. Když už se náhodou nějaká taková objeví, okamžitě se vám dostane nápovědy, i když si jí třeba ani nepřejete. K tomu si připočítejte možnost označení všech aktivních předmětů na obrazovce, přičemž ty nedůležité po prozkoumání okamžitě mizí a může vám být jasné, že na Memento Mori návod opravdu potřebovat nebudete.

Situaci naštěstí více než zachraňuje propracovaný příběh. Ten sice není nikterak originální, ale díky působivému způsobu vyprávění, kvalitním dialogům a v rámci možností i určité realističnosti dokáže připoutat k obrazovce od začátku do konce.

Jak už je v dnešní době zvykem máme zde dva hlavní hrdiny – detektivku Interpolu Larisu Světlovovou a bývalého padělatele obrazů Maxima Duranda. Společnými silami musí objasnit krádež vzácných obrazů z Petrohradské Ermitáže.

Ačkoli to zpočátku vypadá jako klasický lehce mysteriózní thriller ve stylu Šifry mistra Leoparda, postupem času se vše začne zamotávat a samotný závěr pak patří mezi to nejlepší, co se poslední dobou na herním poli událo. Autoři se dokonce pokusili i o částečnou nelineárnost, což je v tomto žánru opravdu nevídané. V některých momentech máte totiž více možností řešení daného problému, ale tato místa by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Celý koncept tak bohužel zůstal někde na půli cesty a zasloužil by si lepší zpracování. I tak za něj ale autorům připisuji několik bodů k dobru.

Pocit filmového zážitku ještě umocňuje dokonalé technické zpracování. V dnešní době tolik používaná kombinace předrenderovaných lokací a 3D postav sice vypadá dobře, ale má ten nepříjemný důsledek, že všechny současné adventury vypadají prakticky totožně. Z tohoto důvodu šáhli tvůrci Mementa po kompletně 3D zpracování, a přestože tento krok obvykle nepřináší nic dobrého, tentokrát to vyšlo na 100%.

"Autoři se dokonce pokusili i o částečnou nelineárnost, což je v tomto žánru opravdu nevídané."

Grafika vypadá prostě a jednoduše skvěle. Tvůrci si vyhráli i s kamerou, která nabízí dostatečně atraktivní pohledy na lokace, ale přitom nedochází k žádnému zběsilému přepínání, které by stěžovalo orientaci. Jedinou nevýhodou tak jsou poněkud větší nároky na grafickou kartu a častý loading.

Jelikož lokalizace probíhala tak dlouho, byla naše očekávání opravdu vysoká. A zklamaní jsme rozhodně nebyli. Dabingu se zúčastnilo mnoho známých herců a na výsledku je to díky bohu znát. Připočtěte krásný soundtrack, absenci bugů a máme tady patrně nejlépe technicky zvládnutou českou hru všech dob.

Jestli stále váháte nad koupí, musíte si v první řadě uvědomit, co od adventury očekáváte. Pokud hledáte skvělý příběh v nádherném zpracování, od nějž vás nebudou rušit nějaké složité zákysy a u nějž se budete bavit po celých 12 hodin bez přestávek, je Memento Mori patrně tou nejlepší volbou, jakou v dnešní době máte. Pokud si ale chcete lámat hlavu nad složitými hádankami a komplikovanými puzzly, poohlédněte se raději jinde.