Pokud by návrh kongresmana prošel, na některých hrách by se objevilo: "VAROVÁNÍ: nadměrné vystavení vlivu násilných videoher a jiných násilných médií vede k agresivnímu chování".
Joe Baca
Pro Joe Baca je to už druhý pokus o prosazení zákona, který by na hry nalepil varování před vlivem her na násilné chování.
První pokus před dvěma lety selhal. Jedním z důvodů byly i chybějící podklady, které by navrhovanému zákonu dodaly na důležitosti.
Už v roce 2009 totiž profesor Texaské A&M univerzity Christopher J. Ferguson došel ve své studii k závěru, že neexistuje žádný významný vztah mezi násilnými hrami a střelbou ve školách. A podobných studií je celá řada. Navíc v USA za posledních 20 let, v období růstu zájmu lidí o videohry, došlo k významnému poklesu násilných trestných činů.
Proti špatným známkám kvůli hrám
Vědecké zkoumání videoher má ve většině případů dvě zásadní vady. První je v tom, že studie neberou v potaz rodinné zázemí a ostatní rizikové faktory. Tím druhým problémem je nedostatečná velikost zkoumaného vzorku. Navíc výsledky studie 216 studentů Eastern Michigan University jsou pro hráče i jejich rodiče vcelku pozitivní.
Studie, která teprve vyjde v odborném časopisu Kyberpsychologie, tvrdí, že chlapci, kteří kvůli hrám propadají nebo se jim nedaří navazovat a udržet vztahy s dívkami, mohou své problémy vyřešit zavedením pevného rozvrhu aktivit a disciplínou při jeho dodržování.
Pokud se problémy v chování vyskytnou u dívek (hráček), je to podle autorů studie Anatola Tolchinského a Stephena D. Jeffersona spíše kvůli poruše označované jako ADHD (attention deficit hyperactivity disorder – porucha pozornosti s hyperaktivitou).
Ještě přínosnějším zjištěním, byť na malém vzorku, je skutečnost, že bez ohledu na pohlaví je závislost na hraní videoher projevem vážnější psychologické poruchy, nikoliv nemoc sama o sobě.
Vědecké hádky bez podstaty
Zvláštní přístup vědců ke studiím vlivu videoher na děti ukazuje i aktuální spor organizace ESA (asociace zábavního softwaru) s Douglasem Gentilem z Media Research Lab na Iowa State University. Viceprezident ESA Richard Taylor označil výsledky ještě nezveřejněné studie za pochybné. Je těžké zjistit, jak k tomuto závěru dospěl, protože na zveřejnění studie se stále čeká.
Podle serveru Gamasutra dospěl Gentil k závěru, že existuje pojítko mezi videohrami a poruchami psychiky u dětí.
Taylor z ESA Gentila obvinil z toho, že je proti hrám zaujatý, jak předvedl ve své předchozí studii, kdy použil vadnou metodologii. Ze stejného pochybení viceprezident ESA obviňuje i aktuální vědeckou práci doktora Gentila: chybná je prý samotná definice patologického hraní a autor používal nestandardní nástroje měření. Gentil kritiku odmítá s tím, že jediným pochybením v již publikované práci bylo nesprávné použití slova reprezentativní pro popis velikosti pozorovaného vzorku.
Dobrá zpráva pro otce dívek
Přehled aktuálních vědeckých zkoumání videoher završíme pozitivně. Odborníci z Brigham Young University zjistili, že pokud dívky hrají se svými rodiči hry odpovídající jejich věku, mají se svými otci lepší vztahy než dívky, které si s rodiči nehrají. A navíc jsou v lepší psychické pohodě než jejich vrstevnice bez videoherních zážitků.
Podle autorů studie ale nejde čistě o dobrý vliv her, společné hraní je hlavně známkou celkového vztahu dětí a rodičů. Přesto mohou být videohry, například ty pohybově ovládané, vhodný způsob, jak mohou otcové udržet kontakt se svými dospívajícími dcerami.
