Na letošním ročníku konference GDC (Game Developers Conference) o projektu hovořil Mike Ambinder, experimentální psycholog zaměstnaný ve Valve.
Hraní se senzory na těle
Výzkumníci Valve testovali pod vedením Ambindera řadu přístupů. Měřili srdeční tep, výrazy v obličeji i mozkovou aktivitu. Prvního využití se tato myšlenka dočkala až se sledováním pohybu očí hráče. Pohyb postavy ve hře se stále ovládá pomocí klávesnice a myši, zaměřování ale probíhá v první fázi vlastníma očima.
BiometrikaBiometrika je obor řešící rozpoznávání lidí na základě aspektů jejich unikátního chování či vzhledu, od otisků prstů po proporce obličeje. A to nehledě na případné maskování. Klíčová je přitom automatizace celého procesu počítačem. I dnes dovedou lidé bystrým okem rozeznat rysy chlápka s přilepenými vousy. Biometrika má umět to samé, a to okamžitě. Nejvýraznější uplatnění je samozřejmě v oblasti bezpečnosti, podle Valve je ale biometrika rovněž budoucností videoher. |
Praktického testu se tento přístup na GDC dočkal při ovládání logické střílečky Portal 2. Je tu ale jeden zásadní problém: zařízení pro sledování pohybu očí stojí v současnosti kolem 10 tisíc dolarů (zhruba 170 000 korun).
Právě kvůli ceně došlo ke změně oblasti zájmu a namísto očí se začala sledovat hladina stresu. Děje se tak pomocí dvou kovových kontaktů v hodnotě deseti dolarů, které měří elektrické napětí na povrchu kůže.
Systém byl na GDC předveden ve střílečce Left 4 Dead, přičemž hra podle míry znuděnosti hráče začala vytvářet nové davy nepřátel (záznam zde). Bohužel, herní zážitek z Left 4 Dead se po zavedení biometriky příliš nezměnil, protože hra už tak využívá inteligentní systém generování protivníků v závislosti na hráčově postupu.
Přesto je to první krok ve zkoumání biometriky ve hrách. Před lety to bylo jak vystřižené ze sci-fi. Přesto nás skutečně čeká míření otáčením hlavy, dynamicky se měnící prostředí, ale i reakce herních postav na skutečné chování hráče. Monstra by také mohla začít útočit z míst, kam se hráč právě nedívá.
Masivní úspěch pohybového ovládání Kinect od Microsoftu, který rozeznává pohyby hráčů a převádí je na pohyby herní postavy, naznačuje, že taková budoucnost je možná blíže, než by leckdo čekal.
Věční revolucionáři
Vývojáři z Valve se už v minulých letech ukázali jako vizionáři a průkopníci, kteří ostatním týmům rádi ukazují záda. Akční titul Half-Life byl v roce 1998 průlomový skriptovanými sekvencemi, které okořenily hraní zajímavými přednastavenými situacemi.
Half-Life 2
Když se žánr stříleček o několik let později začal ve skriptovaných scénách utápět, Half-Life 2 v roce 2004 přinesl hned dvě další revoluce. V prvé řadě to bylo využití fyzikálního enginu. Do té doby bylo nemyslitelné, že by ve videohře kusy dřeva plavaly na vodní hladině, zatímco kovové barely šly ke dnu.
Valve válcovali konkurenci i ve zobrazování emocí herních postav. Podobně jako si nyní pro práci na biometrice Valve najali Mikea Ambindera, také u Half-Life 2 vycházeli z práce doktora Paula Ekmana, jenž v 70. letech zmapoval, které výrazy obličeje vyjadřují jakou emoci. To Valve umožnilo vytvořit komplexní systém do té doby nevídané herní mimiky.
Navzdory tomu, nebo možná právě proto, že Valve moc her nevydává, tak vyhlížený třetí díl Half-Life možná bude první hrou, která si hraje s vámi. A co vy? Těšíte se, až se vás virtuální postavy poprvé zeptají, proč se tváříte tak hloupě?
Zdroje: halflife2.net, develop-online.net
