Propracovaný Everybody's Golf klame roztomilým zpracováním

Není to žádná novinka. V sérii Everybody's Golf sice hrají roztomilé postavičky, ale ve skutečnosti jde o dost komplexní záležitost, kde se chyby tvrdě trestají a úspěch si musíte vybojovat.

Everybody's Golf patří k neprávem poněkud opomíjeným značkám z portfolia Sony. Na první pohled tyto hry totiž vypadají jako veselé taškařice pro děti, ale skutečnost je přesně opačná. Protože abyste byli opravdu úspěšní, je potřeba před odpalem započítat snad i aktuální teplotu Golfského proudu.

Hned v úvodu je ale potřeba říci, že to rozhodně v ničem nebrání nezkušeným hráčům. První fáze hry se totiž odehrávají na dvou značně přívětivých hřištích, kde si každý může v pohodě osvojit základy. Rozdíl mezi zkušeným harcovníkem a nováčkem je tak na začátku víceméně pouze ten, že zkušený již ví, co ho čeká dále ve hře. Konkrétně tedy ke konci hry již nefalšované peklo.

Naštěstí je zde možnost zapnout si takzvaný Easy mód, ale i v něm začne dříve nebo později přituhovat. Soupeři jsou v něm totiž sice slabší, ale záludnost hřišť zůstává.

Základem hry je propracovaný golfový model, který je v ostrém kontrastu s grafickým zpracováním. V první řadě je samozřejmě potřeba správně trefovat místa na ukazateli, aby vaše údery létaly tam, kam si přejete. Ale ony stejně nebudou.

Zejména v pokročilejších fázích je totiž bezpodmínečně potřeba před odpalem brát v úvahu nejen obligátní vítr, ale i výškový rozdíl mezi místem odpalu a předpokládaného dopadu, odhad, kde se míček zhruba dotkne země a jak daleko se ještě dokutálí, sklon v místě odpalu, výšku trávy, potenciální překážky v letu míčku nebo sklon a zvlnění fairwaye či greenu v místě předpokládaného dopadu.

Z toho vychází, že ukazatel, který vám před úderem označuje délku odpalu, je jen značně orientační. Když vaše postavička s daným vybavením odpálí třeba 230 yardů, pak to platí za ideálních podmínek a při zcela rovném terénu. Bezhlavé mlácení do míčku zde tedy místo rozhodně nemá.

Komplexní přístup ke zpracování hry potvrzuje i vybavení. Časem si zpřístupníte nové hole nebo nové míčky, které ovlivňují statistiky vašeho golfisty. Jenže rozhodně neplatí, že čím "novější", tím lepší. Míček, který například doletí dál, je třeba obtížnější pro rotace, hole vhodné pro hraní z roughu zase ztrácejí v délce odpalu a podobně. Tedy již volba správného vybavení vzhledem ke hřišti není úplně triviální úkol.

Jak již bylo řečeno, první dvě hřiště jsou snadná a bez problémů si na nich zahraje každý. Postupně ale začíná přituhovat. Z našeho pohledu je zhmotněním pekla na zemi francouzské La Provence, kde je taková spousta různých překážek, až to při redakčních seancích ojediněle vyvolávalo záchvaty nezřízené zuřivosti. Pokud se říká, že nejvíc dokáže naštvat hraní Člověče, nezlob se, pak nevíme, jak popsat hraní golfu na hřišti La Provence.

Zajímavé ale je, že třeba další hřiště kdesi v Arábii je sice již velmi obtížné, ale člověku nepřipadá, že by bylo programově zákeřné. Ve Francii totiž budete muset již úvodní drive vyměřovat mezi všemi těmi bunkery a dalšími překážkami málem tak, jako kdybyste se pokoušeli o stoyardový chip-in z roughu.

Platí to jak o hře na fairwayích, tak na greenech. V naší redakci byl zaznamenán případ, kdy byl na čtyřparové jamce v pohodě zasažen green v regulaci, ovšem lehce přetažený a netrefený putt vyústil v následný devítimetrový putt a triple bogey s konečným výsledkem +7.

Everybody's Golf ale patří do kategorie her, které vám nedají spát, dokud danou výzvu nepokoříte. Pokud se vám nebude někde dařit a hru pak zhnuseně odložíte, můžete vzít jed na to, že nejpozději za dva dny jste s driverem v ruce zpátky. Ještě totiž budete chtít dát hře ještě šanci – a pak, přece nemůže porazit "nějaký" golf. Vždyť je to vlastně statická hra, kde celou dobu stojíte na místě.

Aby to nebyla ani náznakem nuda, tak hra navíc vypisuje turnaje s pozměněnými pravidly. Hrajete tak například na zvětšené nebo naopak zmenšené jamky, bez možnosti spinu nebo třeba v dešti. Déšť tu totiž není jen tak pro ozvláštnění grafické stránky. Vedle klasických vlastností, jako je síla nebo přesnost úderů, mají totiž postavy i další silné stránky nebo slabiny jako například zhoršenou hru v dešti. V Everybody's Golf tak skutečně hraje roli spousta různých faktorů a rozhodně to není jako ona příslovečná práce s busolou.

Hlavním režimem je zde mód Challenge, rozdělený do několika úrovní podle obtížnosti. V každé kategorii je pět turnajů. Když v nich zaznamenáte požadovaný počet vítězství, odemkne se vám možnost hrát na jamky proti nové postavě. A když ji porazíte, můžete si ji pak koupit jako hratelnou postavu.

Vedle toho se průběžně odemyká spousta holí, míčků, kostýmů, hudebního či vizuálního obsahu a dalších "zbytečností", které ale vytvářejí dojem, že se vám daří a že stále získáváte něco nového. Pokud v turnajích splníte ještě náročnější podmínky jako například tři birdie za sebou a podobně, pak se vám zpřístupní ještě další bonusová klání.

Pokud byste tedy chtěli splnit a získat všechno, co hra nabízí, pak budete hrát opravdu hodně dlouho. Everybody's Golf tudíž určitě není hrou na jeden víkend.

Z technického hlediska nelze hře nic vytknout. Drží si svůj grafický styl z předchozích dílů a ten jí sedí jako ulitý. Zvuková stránka je podobně jako grafická celá rozjásaná a nedovedeme si představit jinou.

Využití vlastností PS Vita je decentní a není vám nuceno za každou cenu. Poznámku si jistě zaslouží například možnost ťuknout prstem na postavu nebo nějaké zvíře okolo, za což budete odměněni nějakou hláškou nebo akcí. Velmi praktické je využití zadní dotykové plochy. Jejím prostřednictvím můžete najet ukazatelem na kterékoliv místo na hřišti a zobrazí se vám u něj vzdálenosti a výškový rozdíl oproti vaší aktuální pozici.

Everybody's Golf tak pokračuje v tradici svých předchůdců. Obrázkem na krabici vyvolává u rodičů silné nutkání koupit ho svým malým ratolestem, ale ve skutečnosti je to prvotřídní propracovaný golf.