Z diskuze v redakci nakonec vzešly čtyři stěžejní body, byť i ty se samozřejmě navzájem prolínají.
1. Jsou plné násilí
Téma násilí ve hrách se vynořuje v pravidelných intervalech. Hry se na pranýři obvykle objeví po nějaké smutné události, kdy šílenec povraždí několik lidí a pak vyjde najevo, že hrál tu nebo onu hru. No a co, nějakou hru hrál v dnešní době asi každý, říkáte si? Potom zřejmě nepracujete v neherním zpravodajském médiu, zejména v televizi.
Grand Theft Auto IV
Při honbě za senzací dochází k ohýbání reality, k manipulaci. Moderátorka nejprve tklivým hlasem vypočítává plány obětí, které se už nikdy nenaplní. Následuje pečlivě vybrané ukázka ze hry, která už nemá nechat nikoho na pochybách. Diváci, kteří nehrají hry, mají jasno.
Ale pozor: na videohry se vymlouvali třeba i právníci vraha, který při neúspěšné krádeži auta zastřelil tři policisty. Prý své činy nekontroloval a za vše mohla hra Grand Theft Auto, kterou hrával na konzoli PlayStation 2. Ačkoliv porotu ani soudce obhajoba nepřesvědčila, negativní spojení s hrami zůstává.
Nechme také stranou protichůdné studie vědců. Jistě, když vezmeme v potaz, kolik lidí na světě hraje hry, určitě se v takové hráčské základně najdou šílenci a vrazi. Stejně jako ve skupině milovníků akčních filmů. Nebo fotbalu. Ale vyrostla snad nějaká generace hráčů - zabijáků? Nevyrostla.
Více než násilí ve hrách snad už vadí jen jakékoliv naznačení nahoty či intimity.
2. Jsou politikům na ráně
Videohry se často ocitají pod palbou politiků. Ti jim sice ani za mák nerozumí, ale je to skvělá příležitost, jak u svých oveček posbírat kladné body. Začněme mírně. "Každý otec by měl přesvědčit své dítě, aby vypnulo hru a raději vzalo knihu, studovalo a zůstalo ve škole," radil prezident Spojených států Barack Obama v magazínu People.
Americký prezident Barack Obama
Hillary Clintonová, současná ministryně zahraničních věcí USA, byla o něco tvrdší. "Znepokojující obsah v Grand Theft Auto a v dalších podobných hrách krade nevinnost našich dětí a činí ještě těžším být pořádným rodičem," řekla, když v platnost vstoupil zákon, který má podle ní nevhodné videohry udržet stranou od dětí.
Ostatně právě vymýšlením různých zákonů pak politici trestají hráče. Tvůrci jsou pak nuceni například změnit barvu krve na zelenou nebo nepřátele, do nichž hráč střílí, nahradit zombiemi. V opačném případě hru v dané zemi prostě nevydají.
3. Je to ztráta času
Že všeho moc škodí, s tím asi bude souhlasit většina z nás. Videohry mohou být dobrým sluhou, ale špatným pánem. Což platí o všem v životě. Přesto se často setkáváme s názorem, že hry jsou ztráta času. A často jde o alibismus. Zatímco někteří lidé vyčítají jiným videohry, sami večer prosedí třeba u oblíbeného televizního seriálu.
Nevím, jak dnes, ale dříve byly u rodičů v Česku v nemilosti herní konzole (a v Česku stále dominuje PC oproti okolnímu západnímu světu). Potomek spíše uspěl, pokud chtěl počítač. Ten totiž "je i na práci", zatímco na konzoli "se jen hrají hry".
4. Je to dětinské
Takový postoj ke hrám nezastává jen starší generace, ale i mnohé ženy. Ty hraješ hry? Proboha, kolik ti je?
V lepším případě pak ženské časopisy svým čtenářkám blahosklonně prozrazují, že i v mužích je někde uvnitř pořád ukryt ten malý kluk, který si chce hrát. Tak ho nechte, radí.
