Sužuje je totiž identický problém jako řadu skutečných vývojářů. Virtuální zákazníci v jejich simulaci hry příliš často kradou, a studio tak není dostatečně profitabilní. Hráči tím pádem ve hře již po čase nemohou pokročit a zkrachují.
Titul na to upozorňuje následujícím hlášením: "Šéfe, ačkoliv si řada lidí naši hru užívá, nekupují ji legálně. Pokud si lidé nekupují hry, které je baví, časem nutně zkrachujeme." Na podobnou komplikaci však majitelé originální hry nenarazí.
Řada pirátských uživatelů se tak na fórech ke krádeži hry nevědomě přiznává a nad situací se rozčiluje. Někteří z nich dokonce reagují jako skuteční vývojáři, sebereflexe při tom však schopní nejsou.
Frustrovaní piráti popisují stejné situace, jaké někdy zažívají skuteční vývojáři. Ale sebereflexe chybí.
Jeden z hráčů například napsal: "Proč moji hru krade tolik lidí? Vždyť mně to úplně ničí. Měl jsem okolo pěti milionů a lidé pak začali všechno krást. A to i navzdory dobrému hodnocení těch her. Jde tomu nějak předejít? Změna platformy nepomáhá."
Jiný uživatel se pro změnu ptá, jestli ve hře lze vyzkoumat protipirátskou ochranu a vyžadovat neustálé připojení k internetu. "Co mám teď dělat? Vyvíjet nové technologie nemá smysl, protože pak revoluční hru lidé stejně ukradnou a nepokryjí náklady," píše v souvislosti s tím.
Autoři simulátoru do pirátské verze zapracovali kód, který umožňuje vést podrobné statistiky. A podle nich si hru během prvního dne koupilo 6,4 % hráčů. Zbytek si stáhnul pirátskou kopii. V tomto případě to znamená 214 prodaných kusů a více jak tři tisíce kradených kopií.
Originální verze přitom nevyžaduje připojení k internetu a neobsahuje žádnou protipirátskou ochranu. Vývojáři prý chtějí být k zákazníkům co nejvstřícnější. Pokud však hráči budou podobné hry krást i nadále, mohou je zcela vymýtit. Pro tituly využívající model ke hraní zdarma totiž pirátské kopie mnohdy neexistují.
Studio Greenheart Games, které hru vyvinulo, nicméně tímto trikem získalo značnou publicitu.
