RECENZE: Závody GRID 2 vypadají skvěle, ale na první díl nenavázaly

Velká očekávání vkládaná do jedné z nejlepších závodních her posledních let se nenaplnila. GRID 2 jsou obyčejné, byť zábavné závody.

Miliardář Patrick Callahan se rozhodl splnit si sen: vytvořit nejlepší závodní sérii na světě, bez ohledu na automobilové třídy. Spouští tak World Series Racing, zkráceně WSR. Jenže peníze samy o sobě nestačí. Callahan potřebuje někoho, kdo jeho závody náležitě zpropaguje v moderních (sociálních) médiích a přiměje nejlepší závodní týmy, aby se zapojily.

Tato úloha padá v GRID 2 na vás, tedy slibného začínajícího závodníka, který má potenciál pobláznit svět. Jak už je u závodů od společnosti Codemasters zvykem, podobné příběhové pojivo nesmí chybět.

Nadbytečný, nezáživný příběh

Tentokrát ovšem víc než kdy jindy působí jen jako nezáživné pojivo mezi jednotlivými závody. V mezičase sledujete jen rostoucí počet fanoušků a posloucháte svého rádce, jak jste si získali přízeň fiktivních týmů, případně co je pro úspěch WSR ještě zapotřebí udělat.

Na konci každé z pěti sezón si pak můžete poslechnout televizní rozbor s reálnými sportovními komentátory z kanálu ESPN.

GRID 2

Nadbytečnost celého příběhu je navíc umocněna nezáživnou první polovinou hry. GRID 2 se totiž rozjíždí nezvykle pomalu. Zpočátku si zpřístupňujete auta pomalu a navíc taková, která nikoho zrovna neohromí.

To je sice logické, ale autoři to měli vyvážit alespoň atraktivní nabídkou tratí. Jenže ani té se nedočkáte. Ne že by jednotlivé tratě nebyly graficky atraktivní a vcelku dobře postavené, ale problém je v tom, že v první a druhé sezóně se projedete jen po šesti okruzích, přinejlepším lehce pozměněných.

15. března 2013

Pravdou je, že na tratích závodíte podle různých pravidel. Vedle klasického závodu si užijete jízdu o nejlepší čas na okruhu, eliminaci, kdy poslední odpadá, či sérii jízd jeden na jednoho. Do toho si můžete libovolně střihnout promo jízdu, ve které jde o předjíždění vozidel (čím více předjetí za sebou bez bouračky, tím více bodů) nebo jízdu o nové auto, kdy je třeba splnit určitý časový limit trati.

Doopravdy se však GRID 2 rozjede až ve čtvrté a páté sezóně, kdy rychle přibývají nové okruhy a navíc se na nich projedete v autech, která v našich končinách na silnici jen tak neuvidíte.

Ale to nejdůležitější se jako vždy odehrává na trati. A tady arkádový GRID 2 boduje. K dispozici je přibližně 70 aut, a přestože se každé nemůže pyšnit detailními specifikacemi, které by se promítaly do jízdního modelu, rozdíly mezi nimi cítit jsou. Pochopitelně především v rychlosti a ochotě jít do zatáček. S trochou snahy poznáte i to, zda řídíte auto s předním, či zadním náhonem.

Směrem k Need for Speed

GRID 2 udělal další krok směrem ke stylu Need for Speed. To znamená, že zatáčky budete projíždět v nerealisticky vysokých rychlostech, a když to náhodou nevyjde, náraz do mantinelů vám šance na vítězství rozhodně nezhatí a občas dokonce i pomůže.

Pocit z jízdy je přesto velmi dobrý. Autorům se povedlo docílit toho, že cítíte váhu auta a jeho rychlost. S radostí se tak budete vrhat do zatáček se zataženou ruční brzdou s cílem projet ji co nejdelším smykem. Ty se dají i průběhu velmi dobře korigovat.

13. února 2013

Auta se pyšní vcelku komplexním modelem vizuálního poškození. V nastavení si pak můžete zvolit i variantu, kdy poškození ovlivňuje chování vozu a při obzvlášť velkých nárazech dochází k totálkám. I to je však pojato velmi arkádově a ani s hodně poškozeným autem jsem neměl problém držet si pozici a dokonce předjíždět. Totálky, stejně jako další nechtěné situace, lze vyřešit dnes již standardním přetočením času.

Umělá inteligence jezdí velmi dobře, možná až příliš, protože nedělá žádné chyby, a tak je až moc umělá.

Zato si užijete souboje kolo na kolo, protože protivníci pozice neodevzdávají jen tak. Na poměrně úzkých tratích to často vyústí v zajímavé manévry i skřípot plechů. Jen škoda, že srážky častěji odnesete vy. Soupeři se z rovnováhy jen tak vyvést nedají.

Velkým nedostatkem je chybějící pohled z kokpitu vozu. Je to vlastně nepochopitelné, když první díl v tomto ohledu patřil k nejlepším a zážitek z řízení z kokpitu byl opravdu intenzivní. Bohužel i jinde autoři zjednodušovali.

Auta už tak nelze individualizovat po technické stránce, ale pouze vizuální. Stejně tak není možné aktivovat, či deaktivovat různé jízdní pomocníky. Zážitek z hraní je tak poněkud osekaný a pro všechny v podstatě stejný.

GRID 2 se pyšní vynikající grafikou, což potvrzuje kvalitu jeho řemeslného provedení. Ale bohužel mu chybí vnitřní náboj, který by z něj dělal víc než jen sérii zábavných závodů a přehlídku drahých bouráků. Závodní hry pokročily, zatímco Codemasters udělali krok zpět.