RECENZE: Těžká jako prase. Dark Souls 2 vás zadupe do země

Hra Dark Souls z roku 2011 proslula především velmi vysokou obtížností. A ani pokračování nikoho nešetří, umírat budete na každém kroku.

Jestliže jste první díl Dark Souls, případně jeho duchovního předchůdce Demon's Souls měli možnost vyzkoušet, tak víte, že oba projekty šly proti proudu.

Dark Souls 2

Zatímco většina tvůrců volí zjednodušování herních mechanismů a obtížnost, která neodradí ani nepříliš zkušené hráče, vývojářské studio From Software zacílilo na ty, kteří mají rádi výzvu.

Ale protože byla hra opravdu drsná, objevily se zvěsti, že by dvojka mohla být o něco méně náročná. Některé to potěšilo, ale mnohé vyděsilo, protože právě nekompromisnost dělala Dark Souls neodolatelnou. Můžeme vás uklidnit. Přestože v Dark Souls 2 jsou určité úpravy, které mohou zpříjemnit hraní, tak obtížnost zůstává tak vysoko, že budete umírat každých pár minut.

Vysoké požadavky na hráče

Ne snad, že by Dark Souls 2 byla extra těžká samoúčelně, ale na odvážlivce, který usedne k obrazovce a uchopí do rukou ovladač, jsou kladeny vysoké požadavky. Musí být pozorný, pečlivě studovat taktiku nepřátel, trpělivě vyčkávat, rozvážně nakládat s předměty a zvažovat, jaké schopnosti u svého hrdiny vypilovat.

Hra vám na každém kroku naznačuje, že není vůbec moudré hnát se do něčeho po hlavě a každá chyba je obvykle potrestána. Stále platí, že vás i řadoví protivníci klidně odpraví dvěma ranami. Nemluvě o strážcích úrovně, kteří jednou máchnou a už můžete jen zoufale sledovat nápis "YOU DIED" a čekat, až se objevíte u nejbližšího táboráku.

Životadárný oheň

Právě ohniště jsou místem, kde se automaticky doplní zdraví, je možné u nich skladovat předměty, vybírat si kouzla a hlavně se teleportovat. Už od počátku je možné cestovat od jednoho ohně ke druhému, což ušetří hodně času, ale bez obav, i tak se dostatečně naběháte.

Dark Souls 2

Dark Souls 2 sází na slušnou volnost pohybu, takže si klidně udělejte procházku po okolí, často narazíte na zajímavé předměty a ještě častěji na nepřátele.

V táboráku lze také pálit předměty, které ovlivňují některé vaše vlastnosti. Například pokud hodíte do plamenů objekt nazvaný Human Effigy, obnoví se ukazatel zdraví a vrátí se vám lidská podoba. Jednou z penalizací za smrt je totiž to, že se ústřední postava postupně stává nemrtvou a také se zmenšuje ukazatel zdraví, a to až k hranici 50 procent.

Je to nepříjemný trest a možná je až příliš přísný, protože i ti nejlepší prostě budou umírat, tomu se vyhnout nedá. Často si tak budete muset vystačit s polovičním zdravím, protože Human Effigy je relativně vzácným artefaktem a je moudré si ho šetřit na souboje se strážci úrovní.

Ty jsou opět působivé a samozřejmě těžké jako prase. Jinak se to říct nedá. Jestli u běžných protivníků je nutné sledovat každý jejich pohyb, tak u takzvaných bossů to platí dvojnásob. Je nezbytné si nastudovat jejich strategii a rychle se na ni adaptovat. Ovšem musíme poznamenat, že obtížnost strážců úrovní neroste postupně. Je skoková. Jednoho bosse porazíte po dvaceti pokusech a hned toho dalšího vcelku snadno (rozumějte, že zemřete jen pětkrát šestkrát).

Koho vybrat?

Na počátku si zvolíte specializaci (která ovšem nemusí být definitivní). K dispozici je jich celkově sedm.

Warrior: Startovní úroveň Warriora je 12. Je specialista na boj zblízka a jako jediný má hned od počátku k dispozici štít. Taktéž mu bylo naděleno deset magických krystalů doplňující zdraví.

Swordsman: Také začíná na dvanácté úrovni a s deseti krystaly doplňujícími zdraví. Lákavé je, že má v každé ruce jednu sečnou zbraň.

Knight: I Knight má v inventáři deset magických krystalů, ale na rozdíl od výše zmíněných povolání je jeho úroveň 13. Za jeho výhodu lze považovat slušné množství životní energie, což nikdy není na škodu.

Bandit: Jeho startovní úroveň je 11. K dispozici má hned od počátku deset magických krystalů, jednoruční sekeru a luk s 25 šípy.

Sorcerer: Začíná na jedenácté úrovni a ohání se dýkou a především holí, která disponuje kouzlem Soul Arrow s 30 použitími.

Cleric: Začíná na nejvyšší úrovni ze všech povolání, konkrétně na 14. Stejně jako většina ostatních, i on dostal do vínku deset magických krystalů a také palici a zvon, který slouží k vyvolání takzvaných zázraků.

Explorer: Tato postava začíná sice jen na desáté úrovni, ale zase má v inventáři hromadu různých zajímavých předmětů, například 20 magických krystalů nebo prsten zvyšující magickou obranu.

Deprived: Představuje největší výzvu. Jeho startovní úroveň je 1 a na počátku nemá k dispozici žádné vybavení.

Náročnost nepřátel logicky ovlivňuje i zvolené povolání hrdiny. Na počátku si vyberete z několika specializací, ale nic není vytesáno do kamene. Zaměření postavy se dá velice snadno změnit.

Dark Souls 2

Zvyšování úrovně probíhá s pomocí duší, které jsou univerzálním platidlem. Nakupujete za ně jak předměty, tak body, které se dají investovat do různých vlastností.

A nejste ničím limitování (tedy až na množství duší). Jestliže začnete například jako klerik a po chvíli si uvědomíte, že to není to pravé, tak jednoduše přestane investovat duše do vlastností důležitých pro klerika a budete navyšovat třeba sílu, která je potřebná pro povolání specializující se na boj zblízka.

Boj tváří v tvář hraje prim

Nemohli jsme se zbavit pocitu, že Dark Souls 2 lehce protežuje válečníky a ti, kteří preferují boj na dálku, se u hraní zapotí o něco více.

Není to nic tragického, samozřejmě nelze očekávat, že bude situace pro všechna povolání stejná, ale párkrát jsme měli dojem, že nás titul "tlačí" do využívání meče namísto kouzelnické hole. Například pokud jde o předměty, tak už od počátku budete nacházet hromadu chladných zbraní, ale narazit na magickou hůl, to je docela oříšek. Zlepší se to až v pozdějších fázích hry.

Dark Souls 2

Když už jsme zmínili předměty, tak obchodování tu sice je, ale není primární cestou jak získat skvělé vybavení (byť mají prodejci na skladě pár zajímavých kousků).

Hromada bezva objektů vypadne z nepřátel, nebo je najdete v truhlách. Fanoušci prodeje asi nebudou spokojeni. Možnost zpeněžit získané věci dostanete jen několikrát. Jestli doufáte, že získáte spoustu duší prodáváním nablýskaných zbraní a štítů, tak si nechte zajít chuť.

Ještě upozorníme, že o duše získané z padlých protivníků se dá rychle přijít. Když zemřete, pak duše zůstanou na místě, kde jste skonali. Jestliže jste zabiti dříve, než se k nim dostanete, pak jsou fuč nadobro. Často se tak ocitnete v situaci, kdy budete na vážkách, zda se vrátit zpět do vesnice Majula, kde vám jedna ochotná dívčina pomůže investovat duše do zkušenostních bodů a najdete tu hromadu obchodníků/kováře, nebo to risknete a budete pokračovat dál a doufat, že o duše nepřijdete.

V případě, že se rozhodnete pro první možnost, pak počítejte s tím, že se znovu objeví již poražení nepřátelé. To se stane vždy, když budete cestovat, nebo si u ohně jen odpočinete. Ovšem v případě znovuoživení nepřátel došlo k jedné z nejvýraznějších změn oproti prvnímu dílu.

Monstra se znovu zrodí jen několikrát, poté zmíní úplně. To je určitě sporná novinka. Plyne z ní několik věcí. Zaprvé se tím předchází takzvanému "farmaření" duší. Jinak řečeno, nemůžete donekonečna likvidovat ty samé nepřátele a díky tomu si namastit kapsu.

Dark Souls 2

Zadruhé se tím sníží obtížnost v určitých pasážích, především v těch, kde narazíte na strážce úrovně.

Nebudete muset stále dokola likvidovat protivníky, kteří stojí mezi vámi a bossy, stačí jen párkrát a pak už je cesta volná.

Přiznáme, že nám to vyhovovalo, ale dokážeme pochopit, že tato novinka není každému po chuti. Pokud patříte k těm, kterým to nevoní, je tu možnost hodit do ohně speciální předmět Bonfire Ascetic, díky němuž se budou monstra objevovat znovu, ale pozor, budou silnější.

Příběh na druhé koleji

Dějově Dark Souls 2 přímo nenavazuje na předchůdce, ale odehrává se ve stejném světě. Příběh však není příliš rozvíjen. S ohledem na relativně otevřený svět vás nečeká hromada animací, které vás zasvětí do toho, co se děje. Není to vysloveně zápor, ale určitě bychom nebyli proti, kdyby byl scénář o něco komplexnější.

Dark Souls 2 obsahuje i on-line prvky. Kromě toho, že si hráči nechávají různé vzkazy, existuje možnost vstoupit do světa druhých a buďto jim lze pěkně zatopit, nebo naopak pomoci například během souboje se strážcem úrovně.

Důležitou roli hrají takzvané Covenanty. Je jich několik a je na vás, zda se k nim rozhodnete přidat. To znamená, že se budete řídit určitými podmínkami a současně z toho plynou výhody (nebo se také zvýší obtížnost hry, záleží na tom, který Covenant zvolíte). Platí to především pro on-line hraní, kdy si členové jednoho Covenantu mohou navzájem pomáhat atd.

Vizuálně je Dark Souls 2 na velmi slušné úrovni. Nepřátelé se pohybují jedna radost, prostředí je variabilní a vcelku detailní. Určité rezervy jsou ještě ve hře světla a stínu, ale není to nic strašného. Příjemné je, že je hra plynulá a necuká se, jak tomu občas bylo v případě prvního dílu.

Dark Souls 2

Drobné nedostatky najdeme například v zaměřování, kdy se nám občas stávalo, že jsme byli v blízkosti protivníka, dívali se směrem na něj a i když jsme stiskli ovládací prvek pro zaměření, tak (v tom lepším případě) nebylo zacíleno na nepřítele, nebo se dokonce hrdina otočil jiným směrem, což dalo protivníkovi prostor k útoku. A možná bychom ještě zapracovali na skákání, které se neovládá nejlépe.

Pár drobných výtek ovšem nemůže výrazně změnit dojem z Dark Souls 2, který je vynikající. Jde o titul, který vám nedá nic zadarmo, za každé uklouznutí vás potrestá a někdy vás možná dožene na hranici šílenství, ale o to uspokojivější bude, až se vám podaří dostat se na konec.

Dark Souls 2 je náročná, ale obvykle spravedlivá záležitost, která z vás chce vyždímat co nejvíce. A pokud fandíte hrám na hrdiny, pak si oněch zhruba 70 až 90 hodin bezpochyby užijete.