RECENZE: Saints Row: Gat out of Hell je zábavný výlet do pekla

Série Saints Row dlouho čelila posměškům, že jen kopíruje slavnější a úspěšnější městskou akci Grand Theft Auto. Jenže to už dávno není pravda. S každým dalším vydaným pokračováním je totiž Saints Row ujetější a ujetější. A nejnovější výlet do pekel to jen potvrzuje.

Když jsem před pár lety poprvé hrál Saints Row 2 na PC, bylo to pro mě jako zjevení. Šlo totiž o velmi zábavný titul s rozsáhlým otevřeným světem a horou vedlejších aktivit, který se ovšem bohužel tak nějak krčil ve stínu GTA, a spousta hráčů ho tak minula. Bohužel.

Už druhý díl ovšem jasně ukazoval, že autoři Saints Row se neberou příliš vážně, a ve hře tak například šlo trávit volné chvíle jízdou ve fekálním vozu a sprejováním fasád výkaly. Vše samozřejmě na čas a na body.

Po městě se potácí spousta prokletých duší.

Příběh hra vypráví i pomocí stylových ilustrací.

Série se ovšem opravdu urvala až ve třetím a čtvrtém dílu. Hlavně v tom čtvrtém, kde nezačínal hlavní hrdina jako nějaký nýmand z ulice, co se musí vypracovat, ale rovnou jako prezident Spojených států. Idylku však záhy narušila mimozemská invaze a lidstvo záhy uvázlo ve virtuální realitě podobné filmovému Matrixu.

A postavy tak mohly podobně jako Neo skákat z mrakodrapu na mrakodrap, plachtit z jednoho konce města na druhý a u toho kopat ufouny mezi nohy takovou silou, že nebožáci létali do výšky čtyř pater. Nemluvě o speciálních schopnostech jako bylo vrhání magických projektilů nebo schopnost se v letu zastavit a střemhlavým letem zlikvidovat všechen život v ulicích. Po vylepšení včetně stylového atomového hřibu.

Vzhůru do jámy pekelné

Proč to všechno píšu? Protože samostatně spustitelný datadisk Gat out of Hell začíná tam, kde čtvrtý díl skončil. Přeživší Svatí (Saints) slaví narozeniny neurotické hackerky Kinzie, když se hraní na vyvolání duchů ošklivě zvrtne, otevře se portál do pekla a prezident skončí v něm.

Démoni na diskotéce

Pirát Černovous se rychle stane vaším spojencem...

Jenže jak známo, Svatí se neleknou ani čertů, ani podomních prodejců elektřiny a právě Kinzie a ultradrsoň Johnny Gat se vypraví do pekla, aby svého šéfa zachránili ze Satanových chlupatých pracek.

A pak se rozpoutá masakr. A pořádný! Jak to tak vypadá, tak jediný způsob, jak upoutat pozornost pekelného vládce, je ten, že mu z království uděláte kůlničku na dříví a jeho poskoky namelete do sekané.

Velkým pomocníkem jsou vám přitom kromě rozsáhlého zbrojního arzenálu překvapivě andělská křídla, která hned po příchodu do pekla nafasujete jako jakýsi uvítací dar. Létat se sice v omezené míře dalo už ve čtvrtém dílu, ale popravdě řečeno šlo spíš o plachtění než plnohodnotný let.

Satanova dcera Jezebel právě prochází obdobím pubertálního vzdoru a Johnny Gat se jí hned zalíbí.

Satan u pekelného kormidla dlouho nezůstane

Tentokrát se s potřebnými vylepšeními změníte s trochou nadsázky v obřího opeřeného dravce, budete se herním světem pohybovat rychle, plynule a bez nutnosti krást někomu auto nebo se ploužit po svých.

Létání je lepší než chození po svých

Zní to možná jako prkotina, ale popravdě řečeno je prostě paráda vyletět nad všechny činžáky, létat z ostrova na ostrov a ještě u toho sbírat orby, kterými se dají vylepšovat právě speciální schopnosti jako létání, superrychlý sprint nebo kouzla. Škodolibci se navíc mohou ve vzduchu vznášet na místě a kropit nepřátele z výšky s efektivitou bombardéru.

U pekelných oltářů se přiučíte nové triky

Jeden z pokladů piráta Černovouse

Zábavní jsou i spojenci, kteří se v boji proti satanášovi přidají na vaši stranu: pirát Černovous, William Shakespeare, který neustrnul ve středověku a stal se dýdžejem, nebo Vlad narážeč alias Drákula. Ten se naopak neposunul ani o píď a pořád zvládá jen napichování všech, kteří se mu znelíbí, na zaostřené kůly.

Herní svět je pak zaplněný různými aktivitami, jako jsou závody na čas, likvidace několika vln nepřátel nebo odemykání oltářů, které zpřístupňují nová kouzla. Většina z obsahu je však bohužel jen recyklovaná z předchozího dílu, v podstatě jedinou novinkou jsou mise nazvané Salvation (spasení), v nichž létáte městem a sbíráte zmučené duše dříve, než se dotknou země, a skončí tak navěky v pekle.

Jeden z konců

A je to tu, Satan dostává nakládačku...

Zábavné jsou pozměněné zbraně plně odpovídající pekelným kulisám. Místo pistolí tak máte malé kuše, samopal místo kulek střílí proudy hladového hmyzu a raketomet místo raket vybuchující žáby. Třešničkou na dortu jsou pak zbraně vytvořené podle sedmi smrtelných hříchů. Osobně mě nejvíce bavila Lenost, což je křeslo, které má v opěrkách zabudované rotační kulomety, a vy tak porcujete démony na kusy pěkně vsedě.

Výlet, který rychle končí

Gat out of Hell má ovšem jeden zásadní nedostatek, a to délku. Protože jde vlastně jen o takový menší datadisk nebo větší stahovatelný obsah, není sebemenší problém dostat se k závěrečným titulkům za čtyři hodiny. A to i v případě, že létáte po světě a věnujete se spoustě vedlejších aktivit, jako je otevírání Černovousových truhel s pokladem nebo odemykání sítě teleportů, které hlídají odolní pekelní generálové.

Na jednu stranu je to při cenovce 20 eur (u nás za 499 korun) pochopitelné (a spousta her za dvojnásobné i trojnásobné peníze nabízí kampaň jen o málo delší), ale na druhou stranu je po všem dřív, než stačíte říct „aby to čert spral“. Zvlášť v porovnání s plnohodnotnými díly série, které bez problému vydrží pětkrát, šestkrát déle.

I graficky vypadá hra v podstatě stejně. Nečekejte proto žádnou pastvu pro oči. Na druhou stranu je to ovšem dobrá zpráva pro majitele dýchavičných sestav, protože Gat out of Hell je extrémně nenáročný na hardware.

A i když vlastně hra nabízí všechno, co tu už mockrát bylo, dokáže to zábavnou formou, která nebere vůbec nic vážně. Fandové série po Gat out of Hell asi sáhnou tak jako tak, ostatním doporučuji pro vyzkoušení Saints Row raději některý z plnohodnotných dílů.