Víte co? Můžete mít na ruce třeba 15 pásek z tiskových konferencí, zachovávat si profesionální odstup a během briefingů znuděně přehazovat žvýkačku z koutku do koutku, ale pak přijde ta chvíle, kdy si jako jeden z prvních lidí na světě můžete zahrát vytouženou hru a všechno je v háji a vy se stáváte prostým fanouškem.
Pro mě osobně tato chvíle nastala u předváděčky nového NHL. Říkejte si co chcete, NHL 15 je prostě tou nejlepší hokejovou simulací všech dob. Jenže já na to koukám jako člověk, co si obden mezi mytím nádobí a čištěním zubů zahraje jen tak pro srandu on-line zápas jeden na jednoho, a přestože 90 procent herní veřejnosti nadává na minimální počet změn, já vidím, jak se série stále vyvíjí dopředu. S menšími či většími přestávkami už od roku 1993.
„Víc než skvěle,“ odpovídám na nezbytnou úvodní konverzační otázku a beru do rukou ovladač. Týpek v triku EA se mi snaží sdělit vcelku očekávatelný fakt, že všechny módy z doby před nástupem next genu jsou zpět, ale já už jsem duchem dávno jinde. „Budu hrát proti AI, nebo si zahrajete se mnou?“ ukončuji chlapíkův nezajímavý monolog někdy mezi stokrát slyšenými slovy „Awesome“ a „Brand new“ a dávám najevo, že může přeskočit naučený úvod o tom, že hokej je kolektivní hra po 6 hráčů na každé straně, jejímž cílem je dopravit gumový kotouč do protivníkovy branky.
NHL 16
Co přinese nový ročník? Především návrat všech starých módů, které se postupně staly nezbytnou součástí každé sportovní série od EA. Můžete si stvořit vlastního hráče a prožít s ním celou jeho sportovní kariéru. Můžete si hrát na manažéra a vytáhnout svůj tým z křovácké do ligy až na vrchol. Můžete si nakupovat hokejové kartičky, skládat z nich rádoby ideální tým a pak si nechávat nakopávat zadek od lidí, co do hry investovali spoustu opravdových peněz. Anebo můžete hrát obyčejnou hru jeden na jednoho a prostě se bavit.
Můj nový přítel si vybral Tryskáče z Winnipegu, což znamená, že budu muset rozplakat Ondru Pavelce a Michala Frolíka. S tím ale dokážu žít. Už během úvodního buly si všímám spousty nadbytečných informací, které se nově vznášejí nad herní plochou a „červenáček“ se dává do podrobného vysvětlování, jak že se snaží hru nováčkům zpřístupnit mnoha dodatečnými pomocníčky. Vzhledem k všeobecnému hluku všude okolo chytám jen každé druhé slovo, a tak se radši soustředím na hru. Při druhém střídání proklouzává Nick Bonino krásnou kličkou mezi dvěma obránci a rozjetý Radim Vrbata se z následné, na milimetry přesné přihrávky nemýlí. 1:0 ve třetí minutě a kluk od elektronických umělců se mi konečně poprvé zadívá do obličeje.
E3 Expo |
Přímo ve hře zobrazovaná nápověda se nakonec ukazuje jako geniální nápad. Na první pohled to možná nevypadá, ale NHL má vcelku komplikované ovládání, které si nejde jen tak načíst z manuálu, ale musí přirozeně přejít do krve. Hra tak nově ukazuje předpokládanou trasu střel, správný moment pro vypíchnutí puku či ideální směr pro obranu soupeřovým útokům. Jakmile systém vyhodnotí, že jste danou funkci pochopili, obrazová nápověda se vypíná, případně se dále zpřesňuje. Zjednodušeně řečeno, jakmile se naučíte přihrávat, bude vám hra vysvětlovat, jak přihrávat do prostoru, jak přihrávat o mantinely a nakonec se naučíte i rozdávat ideální přihrávky vzduchem.
U Xboxu panuje trapné ticho. Snažím se příliš si nekousat do rtů a přešlapovat na místě, protože Steve, jak se můj spoluhráč prý jmenuje, konečně začal doopravdy hrát. V plné síle mi ukazuje pozměněný systém kliček a blafáků, který vyžaduje daleko větší hráčův „skill“ než minule. Na druhou stranu umožňuje daleko preciznější kousky. Na to také ještě do první sirény doplácím, protože Lee Stempniak projede mým obraným pásmem jako nůž máslem, a to není hráč, který by ponechán osamocen před gólmanem nevěděl co s pukem: a je to 1:1. Abych zabránil soupeřovým oslavám, ptám se, jestli se do hry vrací detaily jako jsou čepice po hattricku apod.
NHL 16
V tuto chvíli se jakoby odnikud vynořuje druhý pán v červeném a s kamennou tváří mi oznamuje spoustu novinek, kterých se NHL po letech konečně dočkalo. Máme tu revoluční simulaci růstu vousů, která se projeví především během bojů o play-off. Při tvorbě postavy v režimu Be a Pro si konečně můžeme vytvořit i ženu a nabídka modelování postavy, obličeje i vybavení je tak bohatá, že by se za ni nemusel stydět ani Princess Maker. Napadá mě, jak jsme dosud mohli vůbec žít bez možnosti výběru vzorku na tkaničkách u bruslí.
Na ledě se nyní odehrává opravdu vyrovnaná partie a já si všímám drobnějších detailů, které mají ale celkem výrazný dopad na hratelnost. Zpracování nepřesné přihrávky je daleko náročnější a více závislé na sportovcových statistikách. Dramaticky se mění hra před brankářem, která působí daleko tvrději a realističtěji než předtím. Z jedné takové skrumáže pak bohužel dostávám další gól. Během vítězných oslav se dozvídám, jak tvůrci dramaticky zapracovali na umělé inteligencí a že už z její strany nebude docházet ke zbytečným faulům, jimž nešlo žádným způsobem zabránit. Radost mi kazí třetí obdržená branka po bombě od modré, která by ale jinak mohla být součástí propagačních videí zmiňujících novinky v systému tečí a dorážek. Začíná to vypadat na debakl.
NHL 16 rozhodně nepůsobí nijak revolučně. Na dobře fungující jádro autoři navěsili všechny z minula známé módy a zase trochu lépe vybalancovali hratelnost. Pokud jste jen občasný hráč, můžete NHL 16 s klidným svědomím vynechat. My ostatní, co u hry strávíme desítky a možná stovky hodin, rozdíl poznáme. Jedinou otázkou tedy zůstává, kdo se nakonec dostane na fotku na krabici. Doufejme, že to nebude nikdo z Chicaga, ti si v posledních dnech užili slávy více než dost.
Před rozbouřenou Rogers Arenou už dokážu po samostatném úniku v oslabení jen korigovat výsledek na konečných 3:2. Kvůli rostoucí frontě za svými zády odmítám zdvořilostní nabídku na odvetu a s pány se s díky loučím s vědomím, že tahle hra mě bude opět stát hromadu volného času.
NHL 16 vychází 18. září na Xbox One a PlayStation 4.
