RECENZE: Journey je více interaktivní umění než počítačová hra
Journey
Platforma: PlayStation 4
Výrobce:
Thatgamecompany
- Nádherné zpracování
- Majitelé PS3 verze dostanou hru zadarmo
- Po všech stránkách jiná hra
- Postrádá opravdovou hloubku
Za chvíli to bude deset let, co píšu na Bonusweb, ale teď to bude poprvé, co mám pocit, že předat zkušenosti s recenzovaným titulem je nad mé síly. Umění ve hrách je už dlouho široce diskutované téma a jistě se se mnou nikdo nebude hádat, že co se týče jednotlivých prvků jako grafika, hudba či příběh, mohou se hry bez nejmenší skromnosti poměřovat například s filmy. Jenže jsme si zvykli pohybovat se v rámci jasně definovaných žánrů, kdy se pouze mění kulisy, zatímco jádro zůstává stále stejné. Journey na to jde úplně jinak.
I cesta je cíl
Princip Journey je až bolestně jednoduchý. Získáváte vládu nad roztomilou postavičkou, před vámi se rozprostírá zdánlivě nekonečná poušť a na obzoru vidíte horu, kam se musíte dostat. Nikdo před vás prakticky neklade žádné překážky. Občas sice musíte někam skočit případně provést nějakou akci, avšak vše je natolik přirozené, intuitivní a nenáročné, že by to zvládla i moje máma, která je schopná narvat CD do disketové mechaniky.
Z čistě herního hlediska je to tedy vyloženě slabota, jenže tu máme zcela famózní audiovizuální zpracování, které v podstatě přímočarý zážitek posouvá na vyšší úroveň. Nedávno jsem se tu rozplýval nad fotorealistickým Vanishing of Ethan Carter. Journey je neméně krásná, ovšem zcela jiným způsobem. Grafika je daleko abstraktnější, prostředí méně sešněrované a díky dokonalé práci se světlem se z herního i vizuálního minimalismu stává umělecké maximum.
Další remaster?
Journey se objevila na PlayStation 3 již před třemi lety a vyhrála snad každou cenu, kterou (nejen) nezávislá hra vůbec může vyhrát. Jako první hra se také dočkala nominace na Grammy za hudbu Austina Wintoryho (nakonec vyhrál Trent Reznor soundtrackem k Mužům, co nenávidí ženy).
Že je vše dokonalé, si jsou autoři evidentně vědomi, a tak se vydání pro PlayStation 4 nehonosí žádnými vzletnými názvy jako remaster, special edition apod. A kromě vyššího rozlišení zde ani žádnou novinku nenalezneme.
Zatleskat musíme za vstřícný krok spočívající ve funkci Crossbuy, což znamená, že majitelé PS3 verze si mohou stáhnout hru na PS4 zadarmo. Po všech stránkách tu tedy máme téměř dokonalé dílo, které by si měl skutečně vyzkoušet úplně každý.
V tomto místě mi ale dovolte na chvíli se odlišit od všech těch extatických hodnocení a pustit se na tenký led vysvětlování toho, proč si nemyslím, že je vše tak dokonalé.
Umění pro umění
Na Journey jsem se opravdu těšil. Jelikož se podle internetu dá dokončit za dvě až tři hodiny (a opravdu dá), vyhradil jsem si na ni chvíli, kdy budu mít opravdu klid, otevřel si lahev vína a vytáhnul hlasitost tak, aby mě nerušily ani projíždějící auta. Ze začátku křehké kouzlo skutečně zafungovalo a já si užíval každý malý detail i novou scenérii. Jenže zhruba po hodině jsem nabyl dojmu, jako bych s odstupem pozoroval nějaký zajímavý objekt v galerii, do samotného světa jsem se ponořit nedokázal.
Putování se odehrává zcela beze slov, je vyprávěno jen pomocí animací a zvuků, záleží tedy jen na vás, jak si zobrazované události interpretujete. Tak jako každé opravdové umění bude v každém člověku rezonovat trochu jinak, spustí jiné myšlenkové asociace a ve výsledku si tak každý odnese zcela jiný zážitek.
Autoři se chlubí tím, že se během testování tři z pětadvaceti pokusných subjektů rozplakali. Už se ale nedozvíme, kolik jich s uznáním vývojářům zatleskalo a v klidu se rozešlo do svých domovů, protože kromě dvou hodin příjemně strávených v lehce melancholické atmosféře si neodnesli vůbec nic.
Je samozřejmě trochu nefér vyčítat absenci nějakého zásadního přesahu, obzvláště když se většina konkurence pohybuje na úrovni „my hodní, oni zlí“. Jen se snažím říct, že hra není tak hluboká a univerzálně vypovídající, jak by člověk očekával. Dle mého se pod nádherně zpracovaným obalem skrývá jen celkem obecná a nic nevypovídající náplň, které více než o nějakém poselství od tvůrců vypovídá o tom, jak moc bychom všichni chtěli, aby už někdo hry bral doopravdy vážně.
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 39 čtenářů
Vývojářům Falloutu chodilo tolik výhrůžek, že si museli najmout ochranku
Na třetí díl kultovní série Fallout se dnes vzpomíná převážně v dobrém, v době oznámení však budil...
V nové hře podle Pána prstenů se nebude bojovat, ale stavět Hobitín
Chystaná hra Tales of the Shire nás zavede do světa Pána prstenů, tentokrát však nebudeme bojovat...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Herní průmysl má další megahit, Manor Lords vytvořil jediný člověk
Už během prvního víkendu od vydání se historické budovatelské strategii Manor Lords podařilo zcela...
Korektnost kazí naší oblíbenou stolní válečnou hru, stěžuje si komunita
Zpětné upravování zavedených reálií se nevyhnulo ani oblíbené stolní válečné hře s miniaturami,...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Ještě devět let po vydání objevují fanoušci Zaklínače skryté vtípky
I když od vydání kultovního Zaklínače 3 utekla skoro celá dekáda a hráči ho mají prochozený skrz...
Šest nejočekávanějších her, které vycházejí v květnu
V květnu nás čeká skvělé dobrodružství z papíru, boj samurajů s Mongoly, utkáme se s Drákulovými...
Sedm letošních komiksových filmů a seriálů, které by měly stát za to
Premium Videoherní a komiksový svět jsou svým způsobem bratranci a není výjimečné, že lidé, kteří milují...
Nový herní seriál od tvůrců Life is Strange nás vrátí do devadesátek
Tvůrci milované série Life is Strange se ve své příští hře Lost Records: Bloom & Rage vrátí k...