RECENZE: Transport Fever vyzval legendární strategii Transport Tycoon

Transport Fever chce být nástupcem a náhradou za již dvě dekády starý Transport Tycoon. Povedlo se mu nahradit legendu? Nepovedlo. Ale pokud vás neodradí spousta chyb, vyloženě špatný také není.

Žánr tycoon her v dnešní době k uzoufání chybí. Není to tím, že by nebyli hráči, kteří by rádi zase budovali obří parky, starali se o zvířátka, nemocnice nebo dokonce vesmírné stanice, ale protože tycoony jsou na vývoj příliš složité. Za často infantilní grafikou tlouklo srdce velmi promyšlených simulátorů, které nebyl žádný med naprogramovat. Že není vůbec snadné udělat pořádný tycoon, dokazuje bohužel i Transport Fever, který se potýká s mnoha útrapami.

Napříč Amerikou i Evropou

Na nebojácné obchodní stratégy čekají dvě historické kampaně o sedmi misích. Jedna kampaň vás přesune do USA a druhá do Evropy, každá se specifiky dané oblasti. Obě cesty vás provedou skutečnými událostmi dějin, přičemž hned v první misi budete budovat železnici napříč Spojenými státy. V kampaních se účastníte velkých historických milníků: elektrifikace USA, rozvoj motorismu nebo dokonce budete hloubit Panamský průplav.

Transport Fever

Pestrost úkolů je na místě, protože tak hratelnost drží v únosných mezích. Naštěstí se hra neomezuje jen na hlavní úkoly, které už tak jsou dost rozvětvené, ale jsou zde i menší, vedlejší úkoly, za které dostanete medaile. Nejsou tedy povinné, ale není od věci je plnit.

Transport Fever je totiž hrou zbytečně pomalou. Ani nejvyšší zrychlení herního času vlastně moc nepomůže. Rozvleklostí připomíná Transport Fever vynikající Pharaoh. Obzvlášť mise, kde musíte dovážet materiály pro stavbu určitého veledíla, nesou velkou podobnost. Jenže ve Pharaohu jste zatím mohli dělat dalších minimálně deset zábavných věcí, ale zde takové možnosti nemáte.

Transport Fever

Pak přijde trochu šílený úkol: zachraň ohroženou žábu. Sázíte stromy v ohrožených oblastech, po jednom, zatímco vaše těžké stroje dělají svou cyklickou práci kilometry daleko. Nebavíte se tak, jak byste měli, ale aspoň to trochu utíká. Takové minihry nemají s hrou moc společného, jsou tam, aby nějak vyplnily prázdný prostor. Transport Fever se autorům trochu vymkl z rukou po všech stránkách.

V rámci scénářů čas od času dojde k naskriptované události, kterou musíte promptně řešit, a podle vašeho rozhodnutí se pak odvíjí situace. Pokud například dojde ke stávce dělníků, můžete je buď zpacifikovat silou, nebo jim dát větší plat, či najmout méně kvalifikované. V případě, že najmete méně kvalifikovanou pracovní sílu, budete na stavbu všeho potřebovat více materiálů.

Po proudu času

Autoři jsou podle všeho velcí fanoušci historie, s přesností ztvárnili nejen historické události, ale i historická pohybovadla. V padesátých letech 19. století na automobily můžete zapomenout, tehdy vládly silnicím dostavníky a teprve se začaly pořádně popularizovat vlaky jako doprava pro masy. Až později v kampani dojde na pořádné automobily, lodě a letadla.

Transport Fever

Škoda, že se vývojáři nenechali Transport Tycoonem inspirovat více a nezakomponovali do hry i svou vizi budoucnosti. Snad ze všeho nejvíc mě v Transport Tycoonu bavily právě superrychlé vlaky a futuristická letadla. Modely jsou vyvedeny krásně detailně a při hlubším zkoumání si všimnete i takových maličkostí, jako je otevírání dveří při nastupování nebo vytažení podvozku u letadel.

Počáteční utrpení

Transport Fever může být velmi nepříjemnou hrou pro toho, kdo nezná její fungování. Ti, kdo hráli předchůdce zaměřeného na vlaky – Train Fever, mají jistou představu. Já ji neměl. Tutoriál je ve hře téměř bez informací, na vše musíte přijít stylem pokus omyl. A stejně i po desítkách hodin nemůžu říci, že by se hra vždy chovala tak, jak by podle všeho měla.

Základ hry je prostý: musíte vytvořit nabídku a poptávku a zajistit jejich naplnění pomocí inteligentně vytvořených tras. Některé cesty jsou téměř přímočaré, kupříkladu jídlo. Vyvezete obilí z farmy a převezete do pekárny a z ní pak rovnou rozvážíte jídlo do měst. Ale takové stroje, ty jsou na zkompletování mnohem složitější. Vyžadují nejprve vytvoření součástek z různých rud a dřeva a až poté smontování ve fabrice.

Transport Fever

Poslední mise už spoléhají na celé komplikované řetězce. Jenže i když už jsem do tajemství hry pronikl, stejně jsem narážel na zcela nesmyslné klesání produkce, nebo ještě lépe její úplné zastavení a někdy se vůbec ani nenastartovala. Zažíval jsem doslova fyzickou bolest, když jsem po dlouhých minutách vytvořil železniční síť do všech fabrik, ale žádná nechtěla vyrábět. Stejně tak mi rvalo žíly naprosto nesmyslné klesání produkce v momentech obrovského odbytu, které není nijak ohlášené, ani herně ospravedlněné.

Těch nepříjemností, které hru dělají občas těžko stravitelnou, je více. Stavba kolejí i silnic je frustrující. Aby všechno fungovalo aspoň trochu podle vašich představ, je potřeba stavět po opravdu malých segmentech a nastavovat i manuálně výšku. Ale hra vám do toho stejně bude kecat. Kopírování terénu tu skoro není možné, protože vám automaticky tvoří drahé náspy a tlačítko undo chybí.

Co je naštěstí vyřešené relativně dobře, je stavba dalších kolejí. Ty se kladou hned vedle prvních bez problémů. Ale dělání výhybek už je ošidné a může vést k špatnému napojení. Raději jsem využíval automobilovou dopravu, než tvořil zbytečně složité železniční sítě.

Musíte myslet ekonomicky, málo lukrativní trať vás může stát miliony dolarů. Také je třeba myslet na to, že produkce započne, až když vypustíte na zvolenou trasu pohybovadlo, a to stojí měsíčně nějaké peníze. Neuvážlivým rozhodnutím tak můžete zbankrotovat ještě předtím, než převezete první vagon uhlí.

Transport Fever

Trochu nešťastné je i to, že při tvorbě tras zmizí ikonky produkce nad fabrikami. Musíte si tedy zapamatovat, co se kde vyrábí a odebírá.

Statistiky a zase statistiky

V Transport Fever budete neustále sledovat statistiky: váš roční příjem, příjem z jednotlivých tras a filtr měst, který ukazuje rezidenční, industriální a obchodní zóny, jejich zalidnění a potřeby obyvatelstva pro růst města. Jednotlivé trasy vám ukazují, jak každá vydělává a zda by nebylo lepší je posilnit, nebo naopak oslabit.

Jsou momenty, kdy můžete v klidu jít vařit oběd, vyčistit si zuby a věnovat se jiným záležitostem běžného života a hru nechat běžet a nic se nestane. Vlastně to tak dělám často. Vydělat nějaký ten milion může trvat, ale také jsou tu momenty, kdy musíte pružně reagovat na změnu. Vytěžený ropný vrt může být pořádný škrt přes rozpočet. Ale žádné katastrofy tu nejsou a to je další problém. Není tu zkrátka žádný vnější stimul dělat věci lépe. Vše je chladné a neosobní.

Transport Fever

Prošlé automobily by jezdily stále dál, snad dokud by nevybouchl vesmír, občané čekají houfně na zastávkách několik hodin a neprotestují a nezažil jsem ani žádné bouračky. Jediné, co se mění, je ta zatracená produkce továren a svět kolem vás. V určitých časových úsecích se města mění, veterány vystřídají moderní auta a malé domečky obří věžáky. Lidé začnou nosit místo kabátů a košil trička a váš vozový park se rozšiřuje od povozů přes parní stroje až ke kultovním tirákům.

Vydělat pořádné peníze, abyste si mohli koupit ten vysněný vlak za 36 milionů, je dřina. Stejně tak zůstat v plusu. Musíte se zaměřit na všechny zdroje příjmů. Hromadná doprava i průmysl by měly jít ruku v ruce a udržovat vás v zelených číslech. Pořídit drahou soupravu je jen půl vítězství, měsíční údržba může stát stovky tisíc.

Zápřah na stroj

Na Transport Fever se kouká pěkně, vše je dostatečně detailní, dokonce je možné zapnout si pohled přímo z vašich drahých strojů. Když zabrousíte do města, můžete celé minuty sledovat ruch na chodnících i silnicích, města působí živě, každý má někam namířeno.

Pokud budete hrát nějakou mapu opravdu dlouho, města dostatečně zásobovat a tvořit rozličné trasy, může se stát, že se hra začne z návalu toho všeho hryzat. Mně se to nestávalo nijak často a po pár minutách bylo vše zase v pořádku, ale pro slabší stroje není hra optimalizovaná.

Pro neangličtináře je dobrá zpráva, že Transport Fever je v češtině, ale lokalizace není zcela bez chybičky. Narazil jsem na slova v angličtině i němčině. Jinak je překlad slušný a zachovává si humorný tón, ve kterém jsou veškeré texty.

Tycoon s pár škrábanci

Ačkoli mě hra nejednou zvedla ze židle, za těch několik desítek hodin jsem její kvality dokázal ocenit. Má much jak máku, některé herní principy jsou nejasné nebo zabugované, jinde chybí důležité funkce a optimalizace by také zasloužila péči, ale nakonec vás kampaň bude bavit. Zda i volné stavění, to už záleží na vaší vášni k přepravě.

Už teď má hra svou komunitu, která tvoří nové modely (najdete i české tramvaje a vlaky), což je také plus. S koupí bych vyčkal na zlevnění, za plnou cenu nedostanete to, co byste měli. Čekání na slevu si můžete zkrátit hraním OpenTTD, který ani moc nezestárl.